Čím to začalo? Skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera ve výroční zprávě za rok 2018 přinesla pro mnohé nečekané zamyšlení svého majitele nad stavem západní společnosti. Podle Kellnera se nejen v České republice klade příliš velký důraz na rovnostářství a bohužel dochází k odklonu od tradičních hodnot.
Někteří Kellnerovi za to poděkovali, mezi nimi i poslanec Foldyna, jiní připomněli, že Kellner bohatl v době, o které zlí jazykové dodnes říkají, že právo notně pokulhávalo za ekonomickými plány podnikatelů.
Babiš navrhuje do Evropské komise znovu Věru Jourovou. Co na to říkáte?Anketa
Jaroslav Foldyna na svém facebookovém profilu zveřejnil odkaz na zamyšlení, které Petr Kellner napsal, a vyjádřil mu za to poděkování. V reakci na to hlavně na sociálních sítích začali někteří novináři Foldynu kritizovat nebo zesměšňovat, že coby levicový politik děkuje miliardáři.
Poslanec ČSSD nyní na vše reaguje v textu, který sepsal pro ParlamentníListy.cz. Podle jeho slov jde o mediální sračkomet a slinty. Nehodlá prý Kellnerova rozumná slova odmítat jen proto, že je vyjádřil bohatý člověk.
„V ten okamžik spustili bakalovsko/sluníčkářsko/veřejnoprávní novináři nevídaný sračkomet. Jak prý může Foldyna souhlasit s nejbohatším Čechem nebo: „Foldyna potřebuje vstoupit do Trikolóry a chce, aby mu v tom Kellner pomohl“... A další podobné slinty (mimochodem, pokud vím, tak předsedou Trikolóry je Václav Klaus mladší, nikoli Petr Kellner). Podle všech těchto „novinářských es“ bych tedy měl odmítnout Kellnerova slova jenom proto, že ten člověk je bohatý a já jsem se celý život hlásil k levicové politice,“ píše Foldyna.
Poslanec odmítá, že jen kvůli Kellnerově bohatství bude popírat skutečnost. „Podle těchto duševních titánů bych tedy zřejmě měl hlasitě křičet, že základními principy, na nichž jsme historicky formovali své názory a postoje, jsou nesvoboda, lenost, nepodnikavost a neúcta k tradicím. Dále bych zřejmě měl se zuřivým výrazem ve tváři popírat skutečnost, že dnešní západní společnost, a zejména Evropa, je stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot a že tyto novodobé ideologie nemají tendenci omezovat svobodu, kreativitu a kritické myšlení, což bych měl ještě doplnit konstatováním, že je mi jasné, že česká společnost, která tradičně stojí především na neschopnosti a lenosti zdejších lidí, v takovém světě neobstojí. Následně bych měl pokračovat tím, že je mi úplně jedno, kde a jak žijeme a jak budou žít naše děti a vše zakončit tvrzením, že z dnešní společnosti rychle mizí zjednodušené vidění světa, protože je vytlačováno konstruktivním dialogem a vzájemným nasloucháním. Poslední tečkou by pak zřejmě měla být teze, že virtuální obrazy v médiích a na sociálních sítích jsou důležitější než reálné činy,“ popisuje.
„Každý i jenom trochu soudný člověk musí jasně vidět, že jde o lživá, a ve své absurditě až komická tvrzení. Když jsem si však zmíněný „odstavec debility“ přečetl dvakrát po sobě, tak jsem si uvědomil, že poměrně přesně vystihuje základní ideová východiska současného evropského (i českého) politického a mediálního prostředí, která pak ovšem slouží při formulování naší politiky. Ta by se dala shrnout následovně: kdokoli má nárok úplně na cokoli, jenom normální pracující Evropan má nárok pouze na to, aby mlčel, pracoval, nechal se poučovat a šikanovat kdejakým darebákem a dělal servis každému, kdo dokáže natáhnout ruku a otevřít ústa. Jak jsme se mohli do této situace dostat?“ ptá se poslanec.
Následně popisuje ideologii neomarxismu, která podle něho vládne současné západní civilizaci a de facto ji chce zničit prostřednictvím destrukce všech hodnot a pilířů, na kterých její úspěch stojí.
„Protože západní civilizace za dobu své existence dosáhla v lidské historii zcela ojedinělé míry blahobytu a svobody, tak je v zájmu všech jejích příslušníků, aby byla zachována. Základní hodnoty této civilizace vždy byly svoboda, pracovitost, podnikavost a úcta k tradicím, tedy hodnoty, jež jsou dnes pod neustálým útokem většiny politiků a novinářských aktivistů. Proto jsem rád, že se i v prostředí velkých korporací, jež zpravidla s výše uvedenými pomatenci úzce spolupracují, našel někdo, kdo si největší hrozbu, jíž od dob porážky nacismu čelíme, uvědomuje a našel odvahu svůj názor zveřejnit. To byl důvod, proč jsem Petru Kellnerovi za jeho slova poděkoval a to je důvod, proč tak činím opět. Teprve až bude jisté, že jsme zlo, jež v sobě neomarxismus nese již od prvního okamžiku svého vzniku, zažehnali, tak se možná budeme hádat o podmínkách pro zaměstnance jeho firem a dalších věcech, které k běžnému pravo-levému politickému souboji patří. Ale nebude to ani o vteřinu dřív,“ dodává Jaroslav Foldyna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
