Starosta Horažďovic: Pokud stát nezmění pravidla, nezaměstnanost neklesne

Jako lídr Volby 2010 jste získal ve volbách více jak 35% hlasů a stal jste se novým starostou Horažďovic. Překvapila Vás taková podpora? Čemu ji přičítáte?

Počítali jsme tak s pěti hlasy v 17-ti členném zastupitelstvu. To, že jich máme sedm, nás příjemně překvapilo. Proč tolik? Snad proto, že nás lidé znají, prostě ví, co od nás mohou čekat a asi také proto, že jsme veřejně poukazovali na věci, které se dlouho neřešily, nebo se řešily špatně.

Jak byste hodnotil první měsíce ve funkci? Nevypadli na Vás například ze skříně nějací ,,kostlivci“?

První měsíce byly hlavně o seznámení se s chodem úřadu a se skutečným stavem věcí. Kostlivci vypadnou všude, plyne to už jenom z toho, že každý se dívá na věci jinak a také pokud nemáte dobrý tým, který jde Vaší cestou, tak to je též znát.

Nabízí se také otázka, co bude chtít dělat jinak než Váš předchůdce?

Starat se jinak o správu, chod a rozvoj města.

Ptala jsem se i proto, že ČSSD je spolu s KSČM jedinou stranou, která skončila v opozici, a to i přesto, že skončila druhá. Co bylo hlavním důvodem?

Hlavním důvodem je neshoda na systému řízení a fungování města. Co se týče opozice KSČM, tak tam je to dáno samotnou stranou, se zastupitelkou paní Jordánovou žádný problém nemáme.

Na spolupráci jste se tak dohodli se zástupci ODS, Nezávislých pro Horažďovice a koalice TOP 09 a KDU-ČSL Jak byste hodnotil první měsíce spolupráce koalice? Vydří podle Vás celé volební období?

Programová prohlášení koaličních stran byla velmi podobná, střízlivá a věcná, takže věřím, že to vydrží až do konce volebního období.

Prioritou nového vedení města je zvýšení zaměstnanosti. Jaké konkrétní kroky plánujete v tomto směru nejbližší době učinit? Jaké jsou Vaše možnosti?

Snažíme se vytipovat a získat pozemky pro průmyslovou výstavbu a potom spolupracovat s místními firmami a živnostníky. Samozřejmě zjišťujeme i možnost rozvinout spolupráci s většími firmami, ale vzhledem k naší poloze to není jednoduché, konkurence větších měst (Sušice, Strakonice, Klatovy) na silničním tahu je velká. Podařilo se nám pronajmout opuštěný průmyslový areál a máme zde příslib zvýšení počtu pracovních míst. Počítáme s výstavbou městské kompostárny a s výstavbou domova pro seniory, který by měl zaměstnat více jak 60 pracovníků.

V čem vidíte hlavní potenciál města pro případné investory a kde jsou naopak největší nedostatky?

Horažďovice mají určitě velký turistický potenciál. Máme krásný historický střed města se zachovanými vstupními branami a hradbami, Červenou bránu, městské muzeum v areálu zámku s nově připravovaným oddělením loutek, nyní zajímavé archeologické nálezy na náměstí, kulturní dům, tenisový a fotbalový areál u řeky, úžasnou samotnou řeku - vyhledávaný cíl pro vodáky, Aquapark, Anglický park na ostrově, přírodovědnou stanici, zříceninu starobylého hradu Prácheň a plno dalších zajímavých věcí. Výhodou je i menší volný pozemek v průmyslové zóně u silnice Strakonice – Klatovy a větší plocha přímo u silnice. Ta je sice ve vlastnictví právnické osoby, ale s jejím komerčním využitím majitel počítá. Máme a připravujeme další parcely pro individuální výstavbu rodinných domů. Výhodou pro potencionální investory je nižší platová hladina. Nedostatkem je naopak to, že nevlastníme žádný velký pozemek v průmyslové zóně. Také blízkost tří větších měst je pro pracovní příležitosti limitující. Nevýhodou je také úbytek mladých lidí, stěhujících se do velkých měst, kde jsou vyšší platy….. a tím se roztáčí začarovaný kruh…. práce = peníze = práce.

Jaká je aktuální míra nezaměstnanosti?

Okolo 7.5%.

Podpora nezaměstnanosti byla i jedna z programových priorit současné vlády. Jak byste hodnotil její úsilí? Domníváte se, že vládou prosazovaná opatření umožní snížit nezaměstnanost?

Lidi, kteří chtějí pracovat, si většinou po čase práci najdou. Vždy a všude se najde část obyvatel, která pracovat nechce, nebo neumí. Stát má zřejmě nastavena špatná pravidla, když ten co chce pracovat, kolikrát dře i za minimální mzdu a ten kdo nechce pracovat, najde způsob jak z podpory či dávek, které jsou ve výši platu toho pracujícího, se prostě „válet“ doma, nebo si přivydělávat „bokem“. Myslím, že je třeba podpořit to, aby firmy držely své zaměstnance a nebyly pro ně daňové odvody za zaměstnance takovou zátěží. Také si myslím, že by se měl změnit i princip fungování pracovních úřadů, je třeba respektovat i to, že prostě někdo dělat nechce a ne se snažit ho někam natlačit za jakoukoliv cenu, protože za to budu mít plusový bod. Pokud ten člověk dělat nechce, tak ho z dobře fungující firmy stejně brzo vyhodí a koloběh začne bezvýsledně znovu.

Proč jste se rozhodli znovu přehodnotit projekt už započaté rekonstrukce i budoucí podoby Mírového náměstí? A hlavně, kdy padne konečné rozhodnutí, jakou podobu bude náměstí mít?

Přehodnocení projektu rekonstrukce je z více důvodů:

předně je poměrně hodně zásadních a závažných nedostatků v projektové dokumentaci, podle které se staví; jsou to věci, které by měli řešit odborníci; jsou to věci, které kdyby se neřešily, tak mohou mít negativní dopady v budoucnosti
momentálně probíhající rekonstrukce není jen prostou rekonstrukcí, jak bylo deklarováno; dispozice náměstí jsou změněny; chybí zelené pásy, které dříve alespoň oddělovaly parkující auta od lidí, kteří se pohybují v zelené části, nyní auta parkují přímo pod stromy u laviček; silnice není v rovině, ale v přechodových místech je vyvýšena, to se do historického středu města příliš nehodí
absence důstojné klidové zóny v prostoru kostela a farské zahrady; není zde žádné místo pro shromáždění svatebčanů nebo pozůstalých; průjezd zadní částí je v současném projektu poměrně nebezpečný, proč jej nezměnit?
V současnosti je velmi malá funkční plocha náměstí, žádný prostor pro prezentaci obchodníků na ploše před obchodem, či ve středové části; náměstí musí být srdcem města, zde se odehrávaly, odehrávají a budou odehrávat všechny velké společenské akce jako trhy, jarmarky, koncerty, městské slavnosti, a třeba i starty závodů (Horažďovická „50“, Rally Pačejov, Městský běh)
v současné době je na náměstí velké množství archeologických nálezů, které mohou přispět k zásadnímu zmapování historie města, což je možno při rekonstrukci určitým způsobem zvýraznit a zviditelnit tak město pro budoucí návštěvníky; s tímto současná rekonstrukce vůbec nepočítala
v novém návrhu náměstí, který principiálně vychází z projektu, jenž vyhrál cenu Petra Parléře a byl také v roce 2010 tehdejších zastupitelstvem schválen, je více zeleně – stromů, než v právě prováděném projektu, vyslyšeli jsme tedy také „hlas lidu“

Konečné rozhodnutí o vzhledu padne na přelomu března a dubna.

Bývalé vedení města při přípravě projektu vycházelo také z oficiálního průzkumu mezi obyvateli, kde se osmdesát procent občanů vyslovilo pro park Vy ale průzkum, který dělala nezávislá firma, zpochybňujete. Co vás k tomu vede?

Ze svého okolí vím jen o jednom místním člověku, jenž byl osloven. Dotaz zněl: chcete toto zelené náměstí, nebo toto „betonové“? Odpověď, kterou byste si určitě vybrala i vy, je asi zřetelná. Naproti tomu by dotaz klidně mohl znít: chcete náměstí s klidovým prostorem před kostelem a farou, nebo chcete, aby tam jezdila auta? Zde si myslím, že odpověď je taky poměrně jednoduchá. Tak co myslíte, jak to vlastně má být? Původní projekt z roku 2010, ze kterého nyní vycházíme, byl navíc tehdy poměrně hodně diskutován s veřejností a nakonec byl občany přijat a zastupitelstvem řádně schválen. Kdežto ten nový, který opravdu není prostou rekonstrukcí, diskutován s horažďovickou veřejností vůbec nebyl.