Státu se z příspěvků na solární elektrárny vrací zpátky polovina, více než 14 miliard korun ročně

07.07.2020 8:30

V našem mediálním prostoru pravidelně slýcháme nespočet prohlášení o vysokých částkách, které stát každoročně vynakládá na podporu solárních elektráren. Experti na energetiku ze společnosti Ernst & Young se na tato fakta zblízka podívali a přišli s analýzou skutečných nákladů a výnosů, ze které vyplývá, že stát ze solární energetiky získává ročně 14,1 miliard korun zpět.

Státu se z příspěvků na solární elektrárny vrací zpátky polovina, více než 14 miliard korun ročně
Foto: Hans Štembera
Popisek: Fotovoltaické pole

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce ale podporu solární energetiky významně snížit, jejich provozovatelé by měli přijít až o 10 miliard korun. Studie Ernst & Young však ukazuje, že již dnes stát a další veřejné rozpočty získávají o čtyři miliardy víc.
 
Ze studie společnosti Ernst & Young „Analýza výdajů veřejných rozpočtů na podporu fotovoltaiky a příjmů spojených s provozem fotovoltaických zdrojů“ vyplývá, že ze solární energetiky do státní kasy připadne 6,9 miliardy korun z odvodu daní a 7,2 miliardy korun formou ostatních příjmů, jako jsou například odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další. 
 
 
Celkem se tedy státu a do veřejných rozpočtů díky provozu solárních elektráren každoročně vrací celkem 14,1 miliard korun. Bilance výdajů státu je tudíž oproti tomu, co pravidelně zaznívá v médiích z úst vrcholové politické reprezentace, de facto poloviční. 
 
„Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem FVE překročily hranici 10 mld. Kč bylo pro nás samotné překvapením,” komentuje hlavní zjištění analýzy Blahoslav Němeček z EY Česká republika.
 

Anketa

Má Zeman pravdu, že heslo ,,Black Lives Matter" je rasistické?

98%
2%
hlasovalo: 33269 lidí
 
Vypracování studie zadala Solární asociace, jejíž členové jsou častým terčem štvavé kampaně. Primární motivací analýzy bylo veřejnosti dokázat, že provoz solárních elektráren generuje státu nemalé příjmy, a to nejen na daních. 
 
„Veřejnost si bohužel po deseti letech negativní komunikace vůči solární energii myslí, že výše vynaložené podpory pro fotovoltaiku je dána tím, že hrstka investorů si rozděluje enormní zisky z přestřelené podpory. Realita je však taková, že vysoká částka je způsobená vysokým počtem domácností a firem, které se před deseti a více lety zadlužily, aby postavily za drahé peníze fotovoltaické elektrárny. Stát pak na ně hodil vlastní chybu za nezvládnutou regulaci,” okomentoval současnou situaci Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace. 
 
Nynější vláda se přitom podle svých slov obává především toho, že bude podpora solární energetiky nepřiměřeně vysoká a výrazně nepoměrná vůči jiným obnovitelným zdrojům energie. Snižuje ji proto skrze omezování výnosnosti a takzvané vnitřní výnosové procento (IRR). To činí u fotovoltaických zdrojů jen 6,3 procenta, v původním notifikačním rozhodnutí českého státu, které mimo jiné schválila také Evropská komise, přitom stojí, že je přípustné IRR až ve výši 10,6 procenta. 
 

Anketa

Má smysl existence Senátu Parlamentu ČR?

4%
96%
hlasovalo: 18554 lidí
 
Podporu v současné době čerpá více než 25 tisíc domácností, drobných a středních podnikatelů nebo měst a obcí, kteří v minulosti investovali dohromady přes 200 miliard korun do rozvoje solární energetiky na základě vládní objednávky a garantované podpory. 
 
Podle současných kroků naší vlády českou solární energetiku rozhodně nečeká světlá budoucnost. Firmy stále splácí své úvěry a další snížení podpory by již nemusely přežít. Například i v minulosti na ně bylo uvaleno osm retroaktivních opatření, například tzv. solární daň.
 
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Barbora Richterová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…