Svět nás podle Pitharta vnímá jako jiné národy, ale neví, že máme naše osobitá kritéria. „Naše kritérium je primárně jazykové, důsledek romantického, herderovského pojetí národa, což se rovná odmítnutí či vyhasnutí zemského, barokního vlastenectví. My nemáme – ani nepotřebujeme – v německém světě samozřejmou dvojici adjektiv böhmisch/tschechisch,“ vysvětluje historik.

Na otázku, zda bychom mohli získat něco tím, pokud bychom dodatečně přijali německé a židovské etnikum za nedílnou součást naší historie, odvětil, že takovéto přijetí se nedá usnést, ani zavést. „Na to se musí leda postupně navyknout. A stavět to našincům před oči!“ říká.