Konference se konala na Pražském hradě za účasti prezidenta republiky Miloše Zemana a dalších významných činitelů z ČR a EU.
O desetiletí v Evropské unii hovořil Milan Štěch jako o velice významné době pro ČR. „Proces evropské integrace je přece jedním z hlavních důvodů, proč jsou hranice v Evropě relativně stabilní a proč zažíváme tak dlouho relativní mír. Na slovo relativní kladu důraz. Netvrdím, že se v Evropě v posledních desetiletích neválčilo. Netvrdím, že se – někdy za velmi bouřlivých okolností – nerozpadaly staré státy a nevznikaly státy nové. Tvrdím ale, že bez svorníku Evropské unie by byla situace na našem kontinentu daleko horší. Kdo říká, že proces evropské integrace ničí národní suverenitu, ten si tyto skutečnosti neuvědomuje. Bohužel, právě teď nadešla doba, kdy si význam slova ,mír' musíme uvědomovat mnohem intenzivněji než před několika lety,“ uvedl hned v úvodu předseda Senátu.
Evropská unie má plno problémů a jejich výsledkem je i krize důvěry občanů
„Evropská unie jistě není dokonalá. Občané oprávněně nechápou například to, proč tolik regulovat používání žárovek či příkon vysavačů. Naopak řada nedostatků, které jsme si zvykli připisovat Bruselu, pramení spíše z české aplikace. Jsou to naše specifika,“ řekl ve svém projevu mimo jiné Milan Štěch.
Předseda Senátu rozkryl některé důvody euroskepticismu. „Navíc politika některých našich předešlých vlád i hlavy státu byla taková, že jsme se záměrně sami vydělili z hlavního evropského proudu. Postavili jsme se do velice pohodlné role jakéhosi permanentního kritika, který se tváří, že se ho to vlastně netýká. Je dobře, že současná vláda a současný prezident zaujali vůči Bruselu mnohem konstruktivnější postoj. Možná se to někomu nezdá, ale ve skutečnosti jde o jednu z nejdůležitějších změn, které přinesly poslední prezidentské a parlamentní volby,“ zdůraznil změnu politiky vůči EU.
Postupně jsme předali skutečnou moc bankéřům a nadnárodním korporacím
„Když hovoříme o konstruktivním proevropském přístupu, nemyslím tím kývání na všechno, co přijde z Bruselu. Naše Evropská unie má plno problémů, jejich výsledkem je i krize důvěry občanů členských zemí. Krize důvěry ve schopnost evropských institucí řešit skutečné problémy lidí. EU není zatím schopna účinně čelit neblahému trendu polarizace příjmů a tím i životní úrovně,“ míní Štěch. „Neumíme se zatím efektivně bránit úniku bohatství do daňových rájů a nedáváme jasně najevo, že to chceme řešit. Ale co je nejdůležitější: Postupně jsme předali skutečnou moc bankéřům a nadnárodním korporacím,“ ukazuje Štěch na jeden z problémů EU.
Jak je to s deficitem demokracie
„V souvislosti s EU se často mluví o ,deficitu demokracie'. Většinou se tím myslí, že v Unii o řadě důležitých věcí rozhodují úředníci, kteří nemají sebemenší demokratickou legitimitu a nemusí se nikomu zodpovídat. Já ale vidím demokratický deficit někde jinde. Finančně nejsilnější, respektive někteří z nich, si zvykli pomocí lobbingu a silou peněz ovlivňovat zákony a předpisy tak, aby mohli ještě více bohatnout. Často na úkor těch nejslabších, kteří se díky tomu čím dál víc radikalizují, a není to problém jenom Evropy. Vzniká tak prostor pro demagogii, xenofobii, nacionalismus. To všechno už Evropa zažila. A v řadě členských zemí jsou s tím stále větší problémy,“ konstatuje předseda Senátu.
„Proces evropské integrace byl, pokud vím, zahájen i proto, aby se nic podobného už v budoucnosti neopakovalo,“ uvedl Štěch a upozornil na další rizika.
„Pokud si v Evropské unii dostatečně neuvědomíme, že například neustálé snižování nákladů na práci nám prosperitu nezaručí a že s sebou přináší mj. obrovskou sociální radikalizaci, pak selžeme nejen jako záruka klidného vývoje v členských zemích. Pak Evropská unie selže i jako demokratická instituce.“
Úzká vrstva bohatých ve svých rukou koncentruje stále více i moc politickou
Štěch dále varoval před vzdáváním se moci politiky. „Politici se nemohou vzdávat moci, protože ta jim přece nepatří. Byla jim pouze svěřena jejich voliči. A ti si rozhodně nepřejí, aby se jí politici za jejich zády skrytě vzdávali, třeba ve prospěch bank. Právě těch bank, které si zvykly v době ekonomických krizí a hrozících ztrát natahovat ruce ke státu. Když byly časy dobré, tak to samozřejmě byly zisky jen jejich,“ zdůraznil.
„Neoliberální teorie o stékání kapitálu a nízkém zdanění nejbohatších vede jen k rozevírání nůžek, nezaměstnanosti a k soustředění bohatství v rukou úzké vrstvy. Tato úzká vrstva pak bohužel ve svých rukou koncentruje stále více i moc politickou. Dobře to lze pozorovat v postsovětských zemích, začíná se to projevovat i u nás. To není slučitelné s demokracií, to je jejím popřením. Proto bychom v rámci Evropské unie, nebo např. alespoň v rámci V4, měli reálně uvažovat nad koordinovanějším postupem třeba v oblasti zdanění. Jedině tak budeme schopni čelit negativním jevům, které přináší globalizace,“ naznačuje možný další směr usilování.
Některým kritikům EU podle Štěcha vadí její sociální dimenze. „Evropská unie je přitom v zásadě dobrá instituce, která přinesla občanům členských zemí mnoho prospěšného. Věřím, že Evropská unie má stále potenciál. A především si myslím, že bez ní jsou pro nás problémy dnešní doby, zejména ty, co přináší globalizace, prakticky neřešitelné,“ řekl na konferenci Milan Štěch.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz po vyslechnutí tohoto projevu prý prohlásil, že on sám by si bohužel tak levicové vystoupení nemohl dovolit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
