Podle odhadu, který Sobotka dostal od svých lidí, odchod Británie z EU zahýbe unijním rozpočtem, a tím pádem i dotacemi. Odhad tak rozhodně nesouhlasí se slovy exprezidenta Václava Klause, který dopady brexitu na českou ekonomiku bagatelizoval. Tvrdil, že ještě na 59. desetinném místě bude nula.
Materiál z Úřadu vlády oproti tomu počítá s výpadkem 15 %. A to proto, že Velká Británie je v současné době druhým největším plátcem do bruselské kasy, kdy se na rozpočtu podílí právě oněmi patnácti procenty.
„Pokud by se brexit promítl do takzvané čisté pozice, tedy rozdílu peněz, které Česko od Bruselu v letech 2014 až 2020 obdrží a které naopak do společné pokladny pošle, příliv peněz z EU by se snížil ze 696 miliard na 589 miliard korun. Celkem bychom tak v průběhu sedmi let dostali z Bruselu o 107 miliard korun méně,“ píší Lidové noviny. Zároveň však uvádějí, že do konce sedmiletky, kdy se uzavírá vyúčtování, to jest v roce 2022, propad zřejmě nenastane.
„Rozpočtový rámec je nastaven do roku 2020. Jsou na něj po Evropě navázány desítky tisíc položek – od těch vládních až třeba po obecní. Nějaké plošné krácení by vyvolalo chaos,“ řekl jeden z úředníků Evropské komise. Podle poradce Hospodářské komory Petra Zahradníka je ale článek o vystoupení z Evropské unie psaný obecně a finance bohužel vůbec neřeší. „Bude to tedy ještě dlouhá právní debata,“ odhaduje Zahradník.
Dotační balík po roce 2021 však bude hubenější zřejmě i pro Česko. Odborníci odhadují, že oproti tomu současnému bude méně než poloviční. Kromě ztráty těchto dotací hrozí Česku také to, že neobdrží ani finance z fondů určených pro regiony, neboť odchodem Velké Británie průměrný HDP v Evropě lehce poklesne a Česko by mohlo poskočit do bohaté zóny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
