Zástupci členských zemí se v reakci na nekončící ruskou agresi na Ukrajině shodli, že je třeba navýšit výdaje na obranu. A jednotlivé členské státy řeší otázku, do čeho přesně větší objem finančních prostředků investovat.

„Ani jeden tank dodaný na Ukrajinu nemá aktivní ochranný systém pro automatickou obranu proti dronům a protitankovým řízeným střelám. Proto jsou Ukrajinci nuceni být při nasazení těchto tanků tak opatrní,“ řekl deníku Bild vojenský expert a bývalý voják Thomas Theiner.

Jenže jedním dechem dodal, že v moderní armádě mají všechny složky spolupracovat, což také znamená, že nové tankové brigády mají chránit prvky protivzdušné obrany a pokud by vše fungovalo tak, jak má, pak útočící tanky nedokáže zastavit ani stovka dronů.

Expertka NATO Stefanie Babstová také považuje plánovanou akvizici za dobrou věc. „Samozřejmě, že tanky potřebujeme,“ uvedla expertka. Jsou „důležitým nástrojem a klíčovým nástrojem pro obranu měst, vesnic a naší země v souladu s pokyny NATO.“ Přidala však také jedno důležité ale. „Bez adekvátních systémů protivzdušné obrany se proti útokům dronů a raket nedá dělat téměř nic – tady se Německo naléhavě potřebuje zlepšit,“ zdůraznila.  

Stefanie Babstová je politoložka a bývalá vedoucí pracovnice Mezinárodního štábu NATO, kde pracovala 22 let. Naposledy byla Babstová vedoucí oddělení strategického krizového předvídání generálního tajemníka NATO a předtím zástupkyní náměstka generálního tajemníka pro veřejnou diplomacii.

V té době byla považována za nejvýše postavenou Němku v generálním sekretariátu NATO. V současné době pracuje v oblasti politického poradenství.

Berliner Morgen Post přidal pár konkrétních čísel. Během deseti let by si německá armáda mohla pořídit až jeden tisíc nových tanků Leopard 2, „což je třikrát více, než kolik jich má v současnosti k dispozici,“ upozornil Berliner Morgen Post.

Zatím však nebylo nic rozhodnuto.

Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer nedávno ve své interní směrnici stanovil další priority: protivzdušnou a protiletadlovou obranu, pořízení dronů, modernizaci námořních sil, moderní úderné schopnosti, masivní rozšíření zásob munice a konečně zbraně pro útoky hluboko v nepřátelském vnitrozemí – tedy rakety dlouhého doletu, které podle Berliner Morgen Post vyvíjí Německo společně s Francií.

Server UK Defence Journal doplnil, že tato iniciativa je součástí širšího celoevropského úsilí o posílení východního křídla NATO a zlepšení kolektivní připravenosti. Německé síly již vedou bojové skupiny NATO v Litvě a na Slovensku a plánované nové brigády by Německu umožnily zaujmout v rámci aliance trvalejší pozici s vysokou pohotovostí.

Psali jsme:

EU: 100 miliard eur pro Ukrajinu nad propastí

Manipulace místo rozhovoru. Bobošíková: Tak se dnes vyrábí dezinformace

Zelenskyj plánuje změny. Jde mu o hodně

5 procent na zbraně a Gaza. Brazilský prezident rozbíjel Západ