Prakticky ve chvíli, kdy se Stříž stal nejvyšším státním zástupce, slyšel od koalice Spolu, koalice ODS, lidovců a TOP 09, že po volbách bude odvolán. Tehdy na to reagoval slovy, že na funkci nejvyššího státního zástupce nelpí. Dnes už v rozhovoru pro deník Právo mluví trochu jinak. Prohlašuje, že to nepůsobí dobře, když se hned při jeho jmenování mluví o jeho vyhazovu.

Stříž připomíná, že za nenastoupení vojenské služby se trestalo nejen za komunistů, ale už za Masaryka.

O práci u vojenské prokuratury se začal zajímat v době, kdy absolvoval povinnou vojenskou službu. Po jejím skončení u vojenské prokuratury už zůstal. Práce mu prý přišla zajímavá, ale musel řešit i ony případy odpírání vojenské služby.

„Dnes jsem dotazován, zdali toho lituji nebo zda cítím morální odpovědnost. Dívám se na to přísně odborně a profesionálně. Trestnost nenastoupení vojenské služby byla dána již za Masaryka a je trestná i dnes,“ podotkl s tím, že nenastoupení vojenské služby byla v té době trestná v USA, v Kanadě i v dalších zemích a pokud by snad nechtěl žalovat odpírače vojenské služby, měl v podstatě jednu jedinou možnost. Skončit s prací u vojenské prokuratury.   

Osobně ale o jmenování neusiloval, k nástupu do úřadu ho přesvědčilo až to, že by se nejvyšším státním zástupcem mohl stát někdo, kdo nevzešel ze soustavy státního zastupitelství, možná dokonce člověk s politickými aktivitami z minulosti. A v tu chvíli si prý řekl, že nebude-li zbytí, ujme se funkce.

Pár slov pronesl i na adresu nejvyšší státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

„Také s ní mám přátelské vztahy. Mnohokrát jsme byli ve sporu, ale ohledně konkrétních věcí. Ona je velmi prudké povahy, takže o spory není nouze. Ale vážím si jí pro její erudici, odbornost i pro její zápal pro věc,“ zdůraznil Stříž.