Docent Miroslav Ševčík dlouhodobě kritizuje současné poměry na univerzitách i v celém vzdělávacím systému. Otevřeně hovoří o tom, že se z českých škol stávají instituce plné formulářů, dotací a cenzury, a přestaly být místy svobodného myšlení. Je přesvědčen o tom, že ví, co se musí změnit, aby české školství znovu vychovávalo osobnosti, ne poslušné úředníky systému. Své názory prezentoval v pořadu Jany Bobošíkové Aby bylo jasno.
Miroslav Ševčík je český politik, ekonom a vysokoškolský pedagog. Díky rozhodnutí voličů se stal poslancem Parlamentu ČR za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a je členem rozpočtového výboru. Z funkce děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (VŠE) byl v prosinci 2023 odvolán rektorem Petrem Dvořákem, a to údajně kvůli kontroverznímu jednání a poškozování dobrého jména školy. V současné době je Ševčík jedním ze dvou uchazečů o post rektora VŠE. Jeho protikandidátem je stávající rektor Dvořák. Ševčík se v minulost zúčastnil řady protivládních demonstrací. V březnu 2023 byl zadržen u Národního muzea ve skupině, která chtěla strhnout ukrajinskou vlajku.
Fotogalerie: - Ustavení výborů
Moderátorka Bobošíková se hosta v úvodu pořadu zeptala, proč kandiduje na rektora VŠE. „Jsem bytostně přesvědčen, že je potřeba udělat zásadní změny, tak jak je bylo potřeba udělat na začátku 90. let. Byl jsem u té zásadní změny v roce 1990, kdy mě studenti navrhli na funkci rektora. Získal jsem sice největší počet hlasů, ale v té době hlasovali i zaměstnanci, akademičtí pracovníci. I když jsem měl skoro o 450 hlasů více, tak ty studentské hlasy měly nižší váhu, proto jsem se rektorem nestal,“ vzpomenul na dobu, kdy obsadil místo prorektora.
„Jsem přesvědčen, že se nám ta změna podařila. Podařilo se nám přeměnit komunistickou VŠE na standardně fungující ekonomickou školu. Teď ji musíme zachránit znovu,“ řekl Ševčík. Na akademickou půdu by se podle něj měla především vrátit svoboda.
Fotogalerie: - Ukrajinská vlajka pryč
O grantech rozhodují komise, roli hraje subjektivní hodnocení a známosti
Hovořil také o tom, jaké jsou hlavní příčiny úpadku českého školství. Rozdělil je do tří propojených oblastí: byrokratizace, „stupidifikace“ a pokles kvality výuky spojený se změnami v hodnocení a řízení škol.
Jste spokojeni s výsledky voleb?Anketa
Byrokratizaci označil za jednu z hlavních záležitostí, které české školství tíží. „Školy se topí v byrokracii, v grantových formulářích a v předpisech, které dusí tvořivost,“ upřesnil vysokoškolský pedagog a ekonom.
Negativní roli podle něj hrají sociální sítě a digitalizace. „Stupidifikace je hlavně spojena s vývojem sociálních sítí. Ty mají negativní vliv na děti již od základní školy. Neuropsychiatři a neuropsychologové hovoří o tom, že děti mají vymývané mozky sociálními sítěmi a různou formou digitalizace, která bývá zneužívána,“ upozorňuje akademik.
Kritizuje také grantový systém a „grantovou mafii“. Fatální problémy přináší glorifikace tzv. impaktovaných článků, zveřejňovaných v odborných časopisech, podle nichž jsou školy oceňovány a dotovány.
„Příprava grantů přináší obrovské administrativní náklady. V ČR se spálí deset tisíc hodin přípravou neúspěšných grantových projektů. O grantech rozhodují komise, kde hraje roli subjektivní hodnocení a známosti. Hodnocení vědecké činnosti se řídí podle pseudoukazatelů. Oponenti v impaktovaných časopisech vracejí práce s požadavkem na ocitování svých vlastních prací, aby si zvýšili impakt a index. Podle počtu článků se poté rozdělují peníze vysokým školám. Je kladen velký důraz na impaktované články, přičemž se opomíjejí monografie, které jsou velmi důležité pro ucelené vzdělání,“ vysvětluje Ševčík.
Zmínil mimo jiné, že Web of Science, který garantuje impaktované časopisy, je v čínských rukou. „To znamená, že spolufinancujeme vědeckou činnost v Číně.“
Na VŠE se podle něj negativně projevuje centralizace činností a přerozdělování peněz ve prospěch rektorátních útvarů. Provádějí se zásahy do autonomie fakult a dochází k diskriminaci pracovníků rektorátem. „Akademičtí pracovníci jsou odváděni od své pedagogické činnosti a musejí bojovat s nadměrnou administrativní zátěží spojenou s vyplňováním formulářů a výkazů,“ upozorňuje Ševčík.
Inkluze poškozuje učitele i děti
Na srdci mu leží především, jak říká, „stupidifikace“, tedy pokles myšlenkových schopností. Je to fenomén, který je potřeba bezodkladně řešit. Zavedení plné inkluze do škol Ševčík označuje za jednoznačného akcelerátora oné stupidifikace. „Původní speciální školství v ČR mělo vynikající úroveň. Plošná inkluze poškozuje učitele, talentované děti, a především děti, které potřebují speciální péči,“ upozorňuje vysokoškolský pedagog.
Druhým jednoznačným akcelerátorem je zrušení osnov. Chybí stanovené parametry, co děti mají v kterém ročníku umět, což komplikuje vzdělávání. Návrat osnov, podobně jako ve Velké Británii, je proto nutný.
Ševčík kritizuje celkový pokles kvality českého školství. Studenti neumějí psát, přemýšlet ani mluvit. Univerzity ztrácejí respekt. „Univerzita se mění z prostoru svobodné akademické diskuse v instituci, která pod tlakem ministerských pravidel a grantových dotací přebírá progresivistickou ideologii místo svobodného myšlení. Univerzity stále méně vychovávají osobnosti, a stále více lidi, kteří se umějí přizpůsobovat systému,“ varuje.
Zaměstnavatelé pak často kritizují, že absolventi sice získali diplom, ale nemají žádnou kvalifikaci. Na Slovensku dokonce existují studie, že zaměstnavatelé dávají přednost padesátníkům před současnými absolventy VŠ.
Kvůli nutnosti získávat granty a honit se za body v impaktovaných článcích nezbývá kantorům čas na věnování se studentům, výuce a skutečné kvalitě. Místo aby se kladl důraz na pedagogickou práci a aby byli odměňováni nejlepší pedagogové, klade se důraz na pseudovědecké výstupy. Základní platy akademických pracovníků, jako jsou např. odborný asistent, profesor, jsou nízké, což nutí učitele dohánět příjem skrze publikace a články, které jsou často sporné kvality. Studenti si mnohdy nedělají poznámky a sedí na přednáškách, aniž by se soustředili. Absolventi chtějí „kilo, káru a klid“, ale nejsou zvyklí tvrdě pracovat.
Změna financování, více autonomie fakult, podpora špičkových pedagogů
Docent Ševčík navrhuje celou řadu systémových a politických změn zaměřených na snížení byrokracie, obnovu akademické svobody a zvýšení kvality vzdělávání a vědy, a to jak na VŠE, kde kandiduje na rektora, tak v rámci celého českého školství. Jeho hlavní motivací je provést radikální změny, podobné těm na počátku 90. let.
Navrhuje, aby se skončilo s centralizací a s přerozdělováním peněz ve prospěch rektorátních útvarů. Mělo by dojít ke zvýšení autonomie fakult. Není možné, aby rektor zasahoval do samostatnosti fakult, aby šikanoval a diskriminoval pracovníky.
Ševčík chce také zamezit tomu, že by jediným zdrojem financování fakult byly projekty. Je potřeba připravit změnu předpisů. Chce napravovat absurdity v interních pravidlech. Nemůže se podle něj stávat, že by vrcholní funkcionáři VŠE nesplňovali podmínky, které si sami stanoví pro garantování oborů a předmětů, např. v doktorském studiu, kde kritéria nastavená VŠE neplní rektor ani prorektoři.
Dále ostře kritizuje současný grantový systém a glorifikaci impaktovaných článků. Navrhuje převést vědecký výzkum přímo na vysoké školy. Řekl také, že hodlá bojovat za změnu způsobu financování a rozdělování grantů. Financování by se mělo změnit a navrátit k tomu, že budou brány v úvahu i monografie a případně i vydávání skript. Momentálně hrají impaktované články v hodnocení největší roli, zatímco monografie nejsou brány v potaz.
Dále chce kandidát na rektora zvýšit podporu špičkové pedagogické činnosti. Jako poslanec za SPD se chce Ševčík zasadit o systémové změny, které řeší problémy celého školství, které zpětně ovlivňují i kvalitu absolventů VŠ.
Podle svých slov bude bojovat za zásadní transformaci inkluzivního systému, tedy plošné inkluze. „Inkluze poškozuje učitele, talentované děti i děti, které by potřebovaly speciální péči,“ upozorňuje vysokoškolský pedagog. Změna by měla vést k tomu, aby inkluze byla ku prospěchu všech skupin. Ševčík upozorňuje, že ČR měla vynikající speciální školství.
Bude se snažit prosazovat návrat osnov na základní, případně i na střední školy. Osnovy by měly být stanoveny tak, aby bylo jasné, co mají děti v daném ročníku umět. Tuto změnu navrhuje při zachování jisté míry svobody na středních a vysokých školách.
Chce snižovat byrokratizaci přicházející ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Měl by se změnit přístup a postupy Národního akreditačního úřadu. Ševčík své návrhy vnímá jako boj proti byrokracii, proti grantovým mafiím a strachu, které dle něj dusí tvořivost a akademické myšlení.
„Můžeme si představit vysokou školu jako kuchyň a akademiky jako šéfkuchaře. V současném systému jsou šéfkuchaři nuceni trávit většinu času vyplňováním přihlášek do soutěže o nejlepší recepty (granty), a když už nějaké jídlo uvaří (výzkum), jsou hodnoceni podle toho, jaký prestižní mezinárodní jídelní lístek (impaktovaný časopis) jejich recept otiskne, často pod nátlakem, aby citovali recepty jiných šéfkuchařů,“ použil Ševčík přirovnání.
A navrhuje, aby se peníze místo toho poslaly přímo do „kuchyně“, aby se „kuchaři“ mohli soustředit na „vaření“ (pedagogika a základní výzkum) a aby se hodnotila i kvalita a užitečnost „jídel“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s názory docenta Miroslava Ševčíka?
autor: Naďa Borská
anaboca
