Síť k ochraně demokracie vznikla v roce 2020. Nejedná se o neziskovou organizaci, ale o neformální projekt bez právní subjektivity. Už od počátku však byl personálně, finančně i obsahově spojen s Rekonstrukcí státu a jejím projektem nazvaným Mantinely demokracie.
Síť slouží jako struktura pro networking mezi spřízněnými aktéry napříč neziskovým sektorem, think-tanky, univerzitami, politikou a byznysem. Hlavním produktem sítě je publikace každoročních zpráv o stavu české demokracie. Kromě toho vznikají průběžné monitorovací zprávy a také stanoviska k různým aspektům veřejného života.
Od říjnových parlamentních voleb síť zveřejňuje materiály, které kritizují vládu Andreje Babiše (ANO). Například Mapu rizik pro demokracii. V ní vyjmenovávají desítky údajných hrozeb, jako je „delegitimizující rétorika“ vůči Ústavnímu soudu či BIS, oslabování Senátu, ohrožení neutrality státní byrokracie, zrušení koncesionářských poplatků, omezování vlivu neziskovek ve veřejném rozhodování či bariéry pro zahraniční financování neziskovek.
Ing. Andrej Babiš
Paradoxní je, že lidé ze sítě k ochraně demokracie mezi rizika počítají zavádění „vágně definované a zneužitelné“ legislativy, a přitom neprotestovali proti paragrafu o tzv. neoprávněné činnosti pro cizí moc. Neprotestovali ani proti kontroverzním krokům Fialovy vlády, které podle kritiků omezovaly svobodu projevu. Přitom omezování svobody projevu materiál označuje za jednu z hrozeb pro demokracii. Podle sítě mezi hrozby patří i jakékoli zpochybňování členství v EU či NATO.
Ve stanovisku k vládnímu programovému prohlášení zase varují před „suverenistickou“ a „národoveckou“ politikou i užší spoluprací s „autokratickým“ Maďarskem a visegrádskou čtyřkou. A také před povinným označováním neziskovek financovaných ze zahraničí.
Za pozornost stojí i dosud poslední publikovaná výroční zpráva za rok 2024. V ní autoři vyzdvihují podporu Ukrajiny a uprchlíků, chování prezidenta Petra Pavla i rostoucí spolupráci neziskovek a státních orgánů. Negativně naopak hodnotí například údajně rostoucí závislost na Číně, kterou označují za jednu z hlavních hrozeb pro ČR, podfinancování justice či médií a průtahy s přijetím evropského Nařízení o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA). To zase bývá spojováno s cenzurou.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Síť dlouhodobě spolupracuje s více než padesáti experty. Hned několik zástupců mezi nimi má Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). První z nich podle nejnovějších údajů čerpala podstatnou podporu od Evropské komise, National Endowment for Democracy (NED), amerického ministerstva zahraničí či Nadace OSF.
Mezi experty figurují i osoby spojené s projektem Sinopsis či Lobbio. Zatímco tak síť varuje před Čínou, její zástupci pobírají peníze z Tchaj-wanu. Spolupracovníkem je i Michal Klíma, který působil jako vládní zmocněnec pod Petrem Fialou (ODS) a dostal od něj za úkol koordinaci boje proti „dezinformacím“.
Iniciativa se nijak netají spoluprací s celou řadou organizací. Spektrum sahá od aktivistických hnutí přes think-tanky až po politické strany bývalé vládní koalice. Najdeme mezi nimi Milion chvilek pro demokracii, Evropské hodnoty, Prague Pride, Amnesty International či České elfy. Najdeme tam ale i politické strany – STAN a mládežnickou organizaci TOP 09. A také Kancelář demokratických sil Běloruska, zastupující zájmy odpůrců Alexandra Lukašenka.
Fotogalerie: - Prague Pride na vodě
Peníze na svou činnost síť dlouhodobě čerpá od Nadace OSF. Tu v Praze původně založil George Soros, v současnosti ale zdroje získává spíše od skupiny českých byznysmenů, kteří zafinancovali prezidentskou kampaň Petra Pavla a podporují celou řadu politických neziskovek. Patří mezi ně Jan Barta, Martin Ducháček, Martin Hájek, Dušan Šenkypl či Libor Winkler.
Fotogalerie: - Dostaveníčka s hradním Pavlem
Finanční prostředky od nich nejprve proudily přes Frank Bold Society, v současnosti pak roli prostředníka hraje známá agentura STEM. Od září 2024 do prosince 2025 Nadace OSF poslala do sítě 2,8 milionu korun. Letošní rozpočet je podle vyjádření zástupce iniciativy Robina Ujfalušiho, které zaslal ParlamentnímListům.cz, o něco vyšší a pohybuje se kolem tří milionů.
Peníze na „odborný monitoring, analytickou práci a koordinační činnost“ síť částečně čerpá i z dalšího zdroje – z Bruselu. Evropská komise poskytuje projektu peníze skrze program Občané, rovnost, práva a hodnoty, jehož cílem je prosazovat hodnoty Evropské unie.
Navzdory těmto finančním a politickým vazbám představitelé sítě odmítají, že by jakkoli pomáhali prosazovat zájmy určité skupiny podnikatelů, vybraných stran či zahraničních aktérů. A trvají na tom, že jejich iniciativa i jednotliví experti jsou nezávislí.
„Síť k ochraně demokracie není politickým aktérem – je platformou, která usiluje o to, aby pravidla demokratického právního státu platila pro všechny bez ohledu na politické názory. Žádný ze zdrojů financování nemá vliv na nezávislost analytické a odborné činnosti sítě,“ uvedl Robin Ujfaluši s tím, že experti zastupují různé názorové proudy.
ParlamentníListy.cz oslovily i Vendulu Menšíkovou, která je v agentuře STEM zodpovědná za koordinaci sítě k ochraně demokracie. Zajímalo nás, zda nemůže docházet ke střetu zájmů, pokud je instituce provádějící průzkumy veřejného mínění přímo zapojena do činnosti takto vyprofilovaného projektu. Na otázky však neodpověděla.
Poslanec SPD Tomáš Doležal upozorňuje, že činnost podobných organizací může pro demokracii představovat vážný problém. „Jedná se o vlivové nátlakové organizace, které ve veřejném prostoru prosazují politické, mocenské a ekonomické zájmy svých donorů, sponzorů a financiérů. Ovlivňují volební výsledky i politický vývoj, aniž je veřejnosti jasné, v čí prospěch pracují,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
Tento pohled sdílí i Matěj Gregor (Motoristé). Podle něj neziskové organizace a projekty typu Síť k ochraně demokracie ve skutečnosti provádějí politickou činnost, kterou vydávají za „obecně prospěšnou aktivitu“.
Doležal dodává, že vládní poslanci se budou snažit tento stav změnit. „Proto je v programovém prohlášení nové české vlády předsevzetí vytvořit registr těchto politických nátlakových organizací včetně zveřejňování všech jejích sponzorů. Příslušný zákon, obdoba americké legislativy FARA, už se připravuje za aktivní účasti poslanců SPD, PRO a Svobodných,“ prozradil ParlamentnímListům.cz poslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)
Dělá podle vás Síť k ochraně demokracie užitečnou činnost?
