Jiří Kajínek mohl brány věznice opustit třeba i o deset let dřív, ale také třeba o čtrnáct let. Když z Hradu odcházel první český prezident Václav Havel, měl prý na stole milost pro Jiřího Kajínka.
„Udělení milosti navrženo bylo,“ sdělila ve středu deníku právnička Lenka Marečková, která byla za Havlova posledního funkčního období vedoucí oddělení milostí na Pražském hradě. Důrazně však odmítla Kajínkovo tvrzení, že by Havel vrahovi milost sliboval. Jen ji zvažoval. „Mohu vyloučit, že by mu udělení milosti sliboval,“ vysvětlila.
Havlova kancelář prý pracovala i s hypotézou, že Kajínek skončil za mřížemi kvůli lživému svědectví. Nakonec ale Havel od nápadu na udělení milosti upustil, protože byl unaven z kritiky, která se na něj právě kvůli udělování milostí valila z různých stran.
„Také Klaus byl velmi blízko ke Kajínkově omilostnění. Petr Macinka z Institutu Václava Klause též potvrdil, že i Klaus o milosti pro Kajínka silně uvažoval, jenže pokaždé našel naléhavější případ. Současný prezident Miloš Zeman tedy vlastně udělením milosti pro Kajínka pouze „dokončil“ práci, kterou rozdělali jeho předchůdci,“ doplňuje server.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
