Na úvod historik připomněl, že v roce 2015 přišlo do země kolem 160 000 lidí. „To bylo obrovské množství. Dostalo se to všude do médií. Otázka v roce 2015 se stala velmi horkou,“ řekl s tím, že poslední dva roky už se situace stabilizovala, jelikož i protimigrační strana, o které se dnes v souvislosti se švédskými volbami diskutuje nejvíce, se stabilizvala plus mínus na dvaceti procentech. „Dokonce už v těch posledních měsících ztrácela,“ dodal.

Pouze migrace nebude to hlavní, co prý ovlivní volby. „Já bych řekl dokonce imigrace a také kriminalita. Protože otázky kriminality jsou vlastně výrazem těch nejradikálnějších projevů, jak imigračních nezdarů, tak protiimigračních nálad,“ uvedl historik.

Zdůraznil, že ve Švédsku v poslední letech došlo hned k několika vážným případům kriminality. „Vždycky se projeví na sociálních médiích, jestliže za tou kriminalitou jsou přistěhovalci. Ať už je to pravda, nebo není. Ať už je to ověřované, nebo ne,“ uzavřel Sniegoň s tím, že něco takového pak provokuje velké emoce a debaty.