Je paradoxní, že dvaadvacetiletá Alexandra Mezherová byla sama dcerou přistěhovalců. Její rodiče do Švédska přišli z tehdy válkou zmítaného Libanonu před sedmadvaceti lety. Patrně právě kvůli minulosti své vlastní rodiny se Alexandra rozhodla, že bude současným migrantům pomáhat, jak jen to bude v jejich silách. Od loňského září se mladá dívka starala o skupinu mladých uprchlíků ve věku od 14 do 17 let. Tú se ji bohužel stalo osudným a jeden z nich, patnáctiletý Somálec, ji chladnokrevně zavraždil.

Chimene Mezherová se nemůže se smrtí své milované dcery, kterou nazývá andělem, stále smířit. „Před více než čtvrtstoletím jsme uprchli před válkou a násilím z naší rodné země. Přišli jsme do Švédska, které tehdy platilo za bezpečnou zemi. Dnes už tomu tak bohužel není. Stále se musím ptát, proč zrovna naše dcera? Chtěla jim pomáhat a oni ji udělali tohle. Chtěla bych na toto znát odpověď. „Alexandra nebyla jen moje dcera, byl to anděl a skvělá lidská bytost. Všichni ji milovali,“ svěřuje se v slzách Chimene Mezherová.