„Politická sebevražda“ je vcelku běžný jev, kdy se politik dopustí výroku anebo činu, kterým si zlikviduje politickou kariéru. Když ale někdo přijde před Úřad vlády a tam se zastřelí, běžné to není. Vzít si život kvůli politice je dokonce výjimečnější, než vzít kvůli politice život politikovi. A to je ještě nutno vzít v úvahu, že atentátník nezřídka na politika útočí jako na celebritu, neřeší jeho agendu, ale chce se zviditelnit.

31.října se za bílého dne zastřelil v Praze před Úřadem vlády muž. Víme, že mu bylo 74 let a policie že okolnosti vyšetřuje. Co vyšetří, si ale nejspíše nechá pro sebe. S výmluvou na ochranu soukromí nezveřejní sebevrahovo jméno, fotografii, nesdělí, zda napsal dopis na rozloučenou a co v něm je. Neuvede, zda měl rodinu, přátele, anebo byl sám. A nedovíme se, kdy a kde bude mít pohřeb. Jeho příběh se nejspíše stane přísně střeženým státním tajemstvím, neboť žádná vláda nestojí o pochybnou pověst instituce, kvůli které se zoufalý občan střelí na ulici do hlavy.