V úvodu se ale jako správný opoziční politik opřel do premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) za to, co ohledně přijímání uprchlíků naší zemí vyjednal. Prý to určitě není v zájmu České republiky. „Premiér nepřivezl záruky, že ‚dobrovolné‘ přemístění uprchlíků na naše území bude mít dočasný charakter,“ vyčítá Sobotkovi. Poukázal na to, že migrační vlna nekončí, na hranice Evropy se valí statisíce uprchlíků a další miliony na to čekají. „Bude tedy pokračovat i tlak na ČR, aby si donekonečna přerozdělovala další uprchlíky. Premiér neví, jak budou uprchlíci vybíráni, do jaké míry v tom budou naše úřady nezávislé a nakolik do toho budou naopak zasahovat orgány EU. Detaily ‚dobrovolného‘ přemístění se nebudou řešit na bilaterální bázi, ale bude je koordinovat Rada ministrů EU,“ píše Fiala.

Důsledně chránit vnější hranice EU

Myslí si, že kvóty a přerozdělování řešením nejsou. Možnou reakci na uprchlickou vlnu rozdělil Fiala do několika kroků, které musejí evropské státy řešit souběžně. Jedním z nich je nutnost potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice EU. V této souvislosti Fiala zmínil již zahájenou vojenskou operaci EU NAVFOR, která má rozbít kriminální sítě pašující běžence a snížit počet obětí na moři.

Počáteční fáze operace zahrnuje hlídkování v mezinárodních vodách a sběr zpravodajských informací o pašeráckých sítích, sledování a blokování nelegálních převodů peněz.

V další fázi operace by mělo dojít k vyhledávání a zabavování podezřelých plavidel a jejich likvidaci. Vzhledem k tomu, že se předpokládají akce v libyjských výsostných vodách, je nezbytný souhlas Rady bezpečnosti OSN a libyjských úřadů. V RB OSN hrozí ruské veto, v rozpadlé Libyi se musí jednat s tobruckou i tripoliskou vládou, popř. zvolit jiné řešení. „Zaměřme síly na získání tohoto mandátu. Je to potřebné, byť jistě složitější než od zeleného stolu nadiktovat kvóty, které nic nevyřeší,“ vyzývá Fiala.