Zatímco v roce 2014 přispěly zahraniční vlády i soukromé subjekty z celého světa do Nadace Clintonových částkou 172 milionů dolarů, po oznámení Clintonové o úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států a faktickém odchodu z Nadace v dubnu 2015 to bylo již jen 108 milionů dolarů. Samotná Nadace Clintonových se přitom stala jedním z klíčových témat prezidentské kampaně a podle mnohých expertů částečně způsobila porážku Clintonové.
Hlavním problémem Nadace Clintonových se stali zahraniční donátoři, kteří si měli za své peníze kupovat přístup na americké ministerstvo zahraničí, v jehož čele Clintonová působila mezi lety 2009 až 2013. Dokonce i deník New York Times, který deklaroval podporu Clintonové, se v obsáhlém srpnovém textu pozastavoval nad jmény zahraničních přispěvatelů. Figurovali mezi nimi muslimské země i ukrajinští oligarchové a vlivní developeři ze třetích zemí světa.
Nejvíce byl Clintonové vyčítán příspěvek Saúdské Arábie, která, jak uvádí právě New York Times, přispěla v průběhu několika let částkou ve výši deseti milionů dolarů. Clintonová přitom v průběhu své prezidentské kampaně akcentovala boj za ženská práva a s těmi je Saúdská Arábie skutečně na štíru. Ženy v této zemi například ani nemohou řídit automobil a jsou závislé na mužích prakticky ve všech pracovních i soukromých záležitostech.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník