O optimistické zprávy je nouze; Petr Žantovský přesto zmiňuje jednu, která podle jeho názoru stojí za to. „Jak média informovala, americká strana zrušila společné memorandum s Českou republikou, které podepsal tehdejší americký ministr zahraničí USA Antony Blinken s naším Janem Lipavským. A to memorandum o boji s dezinformacemi,“ uvedl mediální analytik.
Schvalujete přirovnání Ukrajiny k Československu v roce 1938?Anketa
Americká strana se odvolává na vyjádření stávajícího ministra zahraničních věcí Marka Rubia, který označil tzv. boj s dezinformacemi za cenzuru, která je ve svobodné zemi, za niž se USA považují, zcela nepřípustná. „Vítám to. V našem státě se cenzurní úsilí rozmáhá po celou dobu Fialovy vlády a má už oporu v několika zákonech,“ řekl Žantovský a zmínil tzv. přílepek k zákonu lex Ukrajina z letošního jara, který umožňuje trestat každého, kdo je označen za dezinformátora, nikoliv za to, že šíří nějaké nežádoucí informace, ale že vyvíjí činnost ve prospěch cizí moci.
Nově zavedený trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ byl přidán jako přílepek k novele zákona lex Ukrajina 7 (zákon č. 65/2022 Sb.) a schválen Poslaneckou sněmovnou loni v prosinci s účinností od ledna letošního roku. Patří sem například šíření dezinformací, propagandistické aktivity nebo podpora cizích zájmů proti ČR. Základní sazba je až pět let odnětí svobody, případně vyšší při zvlášť závažných dopadech (např. ohrožení státní bezpečnosti).
Tento čin byl navržen na podnět bezpečnostních složek (BIS, policie) v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a z obavy z hybridních hrozeb, jako jsou dezinformace nebo špionáž. Byl přidán jako tzv. přílepek k lex Ukrajina 7, což vyvolalo kontroverze, protože nesouvisí přímo s pomocí ukrajinským uprchlíkům, což mělo být hlavním účelem zákona.
„Je to velmi gumový paragraf, který si můžete přeložit jak chcete, můžete označit koho chcete – poslance, senátora, obyčejného člověka, novináře. Nelze prokázat, že ten člověk pracuje ve prospěch cizí moci. Důkazní břemeno je de facto přehozeno na toho, kdo je takto ocejchován, onálepkován, označen – musí prokázat, že nepracuje pro cizí moc,“ upřesnil mediální odborník.
S něčím takovým se podle něj v atmosféře – kdy většina mainstreamových médií popisuje celou alternativní mediální scénu jako bandu kremelských sluhů a chcimírů a jinými dost ošklivými slovy – nedá bojovat. „Jak dokážete, že něco neděláte, že nepřijímáte úkoly, nebo dokonce odměny od nějaké cizí moci? Jak to dokážete?“ ptá se Žantovský, jenž soudí, že něco takového dokázat nelze.
„Někdo vás obviní a vy stojíte jak nahý v trní, protože se tohoto obvinění nemůžete zbavit jinou cestou než nekonečným souzením, které může mít i dvacetileté trvání, což v naší zemi není výjimka, že se nějaký soudní proces táhne více než jednu dekádu. Mezitím jste vyloučeni z prostředí, ze své sociální bubliny, třeba novinářské, jste na black listech, nikam vás nezvou, nikde nestojí o váš názor, takže jste zahnáni do alternativní scény, ačkoliv jste tam původně třeba ani nezamýšleli zamířit a chtěli jste v mainstreamové sféře prosazovat názory, které držíte. Ale ono to jde čím dál méně. Před ještě nějakými patnácti lety se i v Českém rozhlase, a dokonce i v České televizi, daly říkat rozmanité názory. Dnes už to nejde. Dnes je to vše uniformní doktrína této vlády. Uvidíme, jak to dopadne po volbách,“ řekl Žantovský.
Američané nám podle něj každopádně ukazují cestu, kudy bychom měli jít.
Slovensko není mladší a hloupější bratr České republiky
Dále hovořil o tom, že generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral poskytl rozhovor podcastu Deníku N, tedy Studiu N. „Zaujaly mě tam některé unikátní myšlenky, které se týkaly zejména financování veřejnoprávních médií. Je známo, že se tady dlouhodobě opakuje refrén možného převodu finanční zátěže z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, tak jak je to např. na Slovensku i v jiných zemích,“ uvedl mediální analytik.
Doplnil, že koncesionářské poplatky nejsou nic jiného než sekundární daň pro každého občana, navíc ještě nově rozšířená o moderní technologie, jako jsou laptopy, notebooky, telefony apod.
Koncesionářské poplatky jsou povinné platby na financování veřejnoprávních médií – České televize a Českého rozhlasu. Od 1. května letošního roku platí novela zákona č. 483/2001 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, která přinesla zvýšení sazeb, rozšíření okruhu plátců a další změny. Týkají se přibližně 4,5 milionu domácností plus firem. Domácnosti, které dosud neplatily (např. bez TV/rádia), se měly přihlásit do 15. června, jinak jim hrozí pokuta. Poplatky se platí měsíčně za celou domácnost – 150 Kč České televizi a 55 Kč Českému rozhlasu.
Psali jsme:
Generální ředitel Českého rozhlasu Zavoral se nápadu převést financování na státní rozpočet podle Žantovského „bojí jako čert kříže“. „Odmítá to s tím, že kdyby něco takového nastalo, tak to bude znamenat sešněrování Českého rozhlasu – nebude moci objektivně informovat. Před pár dny vyšla zpráva, že Český rozhlas využívá příjmu ze zvýšených poplatků k tomu, aby např. umístil zpravodaje do Soulu, což je Jižní Korea. Přemítám, z jakého důvodu. Neměl by být třeba v Pekingu?“ ptá se mediální odborník.
Zdůraznil, že generální ředitel rozhlasu se staví ke změně financování velmi odmítavě. „Výslovně v tom rozhovoru děkuje vládě a stranám koalice, díky kterým byl přijat zákon o zvýšení poplatků a rozšíření spektra poplatníků. Máme tu nezávislý Český rozhlas, který podle zákona by měl konat nestrannou službu pro veřejnost. A generální ředitel veřejně děkuje jedné straně politického spektra, že pomohla jeho instituci k penězům. Není na tom něco divného?“ klade Žantovský další provokativní otázku. A dodává, že by řekl, že ano.
Fotogalerie: - Mše za Kirka
Hovořil i o zrušených pořadech Rádia Slovensko, které je součástí Slovenské televize a rozhlasu (STVR), Overovňa a Skúška sirén. „Zavoral říká, že nemá problém sejít se s novou ředitelkou instituce, ale že jí určitě bude velmi důtklivě klást otázky, proč zrušila Overovňu a Skúšku sirén. To je dosti nediplomatické, a to je diplomatické označení z mé strany. Na schůzce s partnerským funkcionářem podobné instituce z jiného státu ho zkoušet z toho, proč dělá tu či onu dramaturgickou změnu, mi přijde netaktní a nafoukané. Pak se nedivme, že Slováci pořád mají pocit, že Češi se vůči nim chovají podobně jako za staré federace – nadřazeně, z pozice staršího, lepšího, chytřejšího bratra, který má právo, ba povinnost toho menšího, hloupějšího usměrňovat a určovat jeho kroky. To mi připadá velmi netaktní a nediplomatické, stejně jako poděkování vládní koalici,“ řekl mediální analytik a dodal, že něco takového by ředitel rozhlasu neměl vůbec vypustit z úst, nejlépe na něco takového ani nepomyslet. „Zřejmě není osobou na svém místě,“ soudí Žantovský.
Václav Žák byl typický intelektuál své doby, ovlivnil myšlení lidí
Neopomněl zmínit zesnulého Václava Žáka, chartistu, příslušníka disentu, který se v devadesátých letech uplatnil v politických a společenských funkcích.
Václav Žák byl český publicista, politik, programátor a disident, známý především jako signatář Charty 77 a klíčová postava polistopadové éry v České republice. Zemřel 14. září ve věku 80 let v nemocnici v Českém Brodu po krátkém onemocnění.
Narodil se 28. července 1945 v Táboře. Vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po studijním pobytu v Anglii pracoval jako programátor ve Výzkumném ústavu matematických strojů v Praze, kde se zabýval informatizací a počítačovými technologiemi.
Fotogalerie: - Vlastenecká párty
Byl signatářem Charty 77, manifestu za obranu lidských práv v Československu. Tato role ho zařadila mezi klíčové opoziční osobnosti 70. a 80. let. Podílel se na samizdatové činnosti.
Po sametové revoluci se stal jedním z předních představitelů Občanského fóra (OF). V letech 1990–1992 byl poslancem České národní rady a federálního parlamentu a zastával funkci místopředsedy. Působil také jako ředitel odboru informatizace na Ministerstvu školství, kde stál u zrodu vysokoškolské počítačové sítě v ČR (předchůdce moderního internetu v akademickém prostředí).
Od 90. let byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Listy, obnoveného exilového měsíčníku, zaměřeného na politiku, kulturu a společnost. V letech 2003–2009 vedl Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
„V době, kdy šéfoval RRTV, jsem měl povinnost se s ním párkrát setkat, protože jsem v té době žádal o licenci na rádio a posléze ji získal, ovšem nikoliv zásluhou Václava Žáka, ale Petra Pospíchala, Kataríny Vaculíkové a dalších členů RRTV. Myslím si, že Václav Žák pro můj projekt, který se zabýval etnickou hudbou, příliš nehoroval, ale byl nesmírně zajímavá postava, šéfoval dlouhá léta Listy, byl to typický intelektuál své doby. Mohl ovlivnit myšlení spousty lidí. Byl to člověk velmi inteligentní i kuloárně zručný, což patří k politice. Rada pod jeho řízením nezaznamenala dramatické proměny. Vzpomínám na něj, přeji mu lehké spočinutí. Patří do našich dějin jako člověk, o kterém má smysl mluvit,“ uzavřel Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte, že generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral není osobou na svém místě?
autor: Jan Novotný
