Bohumil Zajíček se totiž na začátku letošního roku obával, že jeho společnosti s většinovou účastí státu hrozí nebezpečí. Dříve působil ve Vojenském zpravodajství, a tak věděl, na koho se obrátit. Kontaktoval několik známých a zjišťoval kontakty na soukromé bezpečnostní agentury. Jeho jméno se pak dostalo do protokolu policie v souvislosti s kauzou Jany Nagyové.

Zajíček pak zajistil pro Nagyovou agenturu na sledování vládních úředníků a stálo ho to místo ve zmíněné firmě. „Každá státní firma je v obrovském tlaku - v mých očích - lumpů, kteří chtějí zhatit její činnost," vysvětluje v rozhovoru. Proto měl v telefonu několik kontaktů na soukromá očka.

Sehrál pak roli prostředníka – je totiž doteď blízkým přítelem bývalého kolegy z rozvědky Jana Pohůnka, který je v celé kauze obviněný. Ten mu totiž kdysi pomohl sehnat potřebné kontakty – požádal tak o „protislužbu“. „Potkávali jsme se kolem Vánoc a podobně," říká Zajíček. „Taková parta čestných lidí se neopouští," dodává.