Tam nechoďte! I policisté přiznali, že se tam bojí. V ČT se řešily „no go“ zóny evropských měst

14.08.2015 11:31

„No go“ oblasti jsou části měst, kam se nedoporučuje chodit. Boj o nadvládu nad jednou takovou částí města se rozhořel v německém Duisburgu. Informovala o tom ČT24 v pořadu Horizont. Policie prý zahájila ofenzívu proti klanům, které se pokusily policisty předtím vyhnat z etnicky smíšené části města.

Tam nechoďte! I policisté přiznali, že se tam bojí. V ČT se řešily „no go“ zóny evropských měst
Foto: thinkstock.com
Popisek: Uprchlíci z Afriky, ilustrační foto

Duisburgskou čtvrť Marx Lor okupují rodinné klany původem z Libanonu. Běžné je zde přepadávání, vyřizování si účtů s noži v rukou. Loni zde policie zasahovala více než šestsetkrát. „O pocitu bezpečí se tu nedá mluvit. Lidé mají strach,“ uvedl Volker Mosblech, poslanec za CDU. „Ne každý člen těchto klanů je sice zločinec, ale každý zločinec může počítat s podporou celého svého klanu,“ uvedl politolog Ralph Ghadban. 

Tuto podporu využívají podle ČT24 při vzájemných střetech, avšak zároveň nechtějí, aby policie měla ve čtvrti jakoukoliv autoritu. Policisté se čtvrti bojí, přiznali to v interní zprávě. Podobně etnicky smíšených čtvrtí jsou však v zemi stovky, například i v berlínském Neukölnu či v Hamburku okolo squattu Rote Flora. Ghetta a „no go“ oblasti jsou i v jiných západoevropských zemích, kde se leckdy situace vymkne kontrole, například ve Francii v Marseille, kde jsou drsné čtvrti přímo uprostřed města, těsně sousedíc s klidnými obchodními zónami. Do čtvrtí, kde vládnou drogoví dealeři, se i policie odvažuje jen po zuby ozbrojená.

„Jsou to jediná místa, u kterých internetové mapy nenabízejí pohledy do ulic,“ poznamenávají redaktoři ČT24 s tím, že problém je dlouhodobého rázu. „Před 10 lety musela vláda vyhlásit v Marseille výjimečný stav,“ podotýkají. Podle nich z podobných čtvrtí pocházejí i lednoví atentátníci. Podle obyvatelky Maliny Ben Amarové by se v těchto čtvrtích mělo investovat do policejních posil, ale i do výchovy dětí, aby z nich nevyrostli další dealeři.

„Ale nedá se říct, že by nad tím zlomili hůl úplně všichni. Existují tady občanská sdružení a nevládní organizace, které přímo na místě se snaží nějakým způsobem pomáhat a vychovávat tamní děti, ale samozřejmě nemají dostatečné množství prostředků, a ani dostatečné zkušenosti,“ konstatuje redaktor ČT Petr Zavadil.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: vef

Jaroslav Foldyna byl položen dotaz

školní docházka

K čemu by pomohlo, kdyby byla povinná školní docházka do 18? Tak by šli dotyční na sociálku o 3 roky později a mezitím by jen zabírali místa těm, co chtějí studovat. Teď se víc než kd jindy totiž ukazuje, že kapacity škol jsou nedostačující.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zkuste říct, komu slouží Fiala. A uvidíte tu smršť. Vyoral nakousl horké téma

16:22 Zkuste říct, komu slouží Fiala. A uvidíte tu smršť. Vyoral nakousl horké téma

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Nákup zbraní podle komentátora neslouží k tomu, aby se Česko mohlo …