Před sedmdesáti lety se komunisté dopustili justiční vraždy Milady Horákové. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena k trestu smrti a oběšena. Tento zločin po Praze připomínaly velké plakáty visící na některých budovách, např. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Proti těmto plakátům ostře protestovala pražská KSČM, podle které plakáty neodpovídají pravdě, protože komunisté vždy v prvé řadě usilovali o zlepšení situace nejchudších občanů v kapitalistickém světě. Navíc se podle KSČM jedná o útok na demokraticky zvolenou parlamentní stranu.

„Jedná se o útok státem zřizovaných institucí na KSČM, na jednu z demokratických a k tomu parlamentních stran. Ostře se ohrazujeme proti tomuto prohlášení. My komunisté od samého vzniku komunistické strany, jejíž 100. výročí si příští rok připomínáme, bojujeme za důstojný život bez válek, bídy, hladu a vykořisťování. Chceme, aby se lidé nemuseli bát, že nebudou mít práci, že přijdou o střechu nad hlavu, že nebudou mít na jídlo, léky, vzdělání pro své děti. Je to kapitalismus, který vyvolává války a zabíjení, je to kapitalismus, který vytváří propastné rozdíly mezi dvěma světy, malým světem těch, kdo se na úkor ostatních topí v bohatství, a velkým světem těch, kteří jsou na či pod hranicí chudoby. Je to zločinný kapitalismus, ne myšlenka komunismu,“ stálo v prohlášení KSČM.

Ozval se však komunistický poslanec Jiří Dolejš, který svým stranickým kolegům sdělil, že poprava Milady Horákové po vykonstruovaném procesu nebylo ničím jiným než svinstvem a je dobré si to připomínat. „Nebo snad má někdo dojem, že politická vražda není svinstvo?“ položil řečnickou otázku.