Tendr na Dukovany vypíše až příští vláda, bude bez Číňanů, uvedl Havlíček

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října. ČEZ v reakci uvedl, že je s rozhodnutím vlády zahájit detailní bezpečnostní posouzení potenciálních uchazečů srozuměn.

„Projekt se nezastavil, to je pro ČEZ důležité. Pro zpracování bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikací požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, a tak čas neztrácíme. Termín zprovoznění nového jaderného zdroje v roce 2036 je stále reálný,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl dnes Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. „Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl dnes Havlíček.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před dvěma týdny uvedl, že nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát.

Opozice kritizuje možnou účast Rosatomu v tendru na Dukovany

Pro koalici SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) je účast ruské společnosti Rosatom v tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany nepřípustná. Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky to, že v tendru Česko neosloví čínskou společnost CGN, ale Rosatom ano, nebylo projednáno s parlamentními stranami. Předseda Pirátů Ivan Bartoš rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. To, že výběrové řízení podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vypíše až příští vláda, překvapilo pirátského poslance Petra Třešňáka.

Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí, uvedl dnes v oznámení zaslaném ČTK vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Z aktuálního vyjádření MPO vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce. Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom.

„Pro koalici SPOLU je účast Rosatomu v tendru nepřípustná. Před volbami i po volbách. Považujeme to za bezpečnostní riziko,“ uvedl ve vyjádření pro ČTK předseda ODS Petr Fiala. „Takový postup nechápu. Když nyní ČEZ vylučuje Čínu, proč nemá stejný přístup na základě podobných argumentů k Rusku?“ táže se lidovecký šéf Jurečka. „Vláda bez konzultace se sněmovními stranami udělala tento krok, respektive ČEZ. Navíc si nejsem vědom, že takový krok byl projednán na vládě a je se souhlasem vlády,“ dodal.

„Krok vicepremiéra Havlíčka považuji za obcházení bezpečnostních zájmů ČR, tak jak je definovala bezpečnostní skupina zřízená k dané otázce vládním výborem pro výstavbu nových jaderných zdrojů,“ poznamenal Bartoš.

Zástupci Bezpečnostní informační služby (BIS), zpravodajci i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se podle něj vyjádřili k bezpečnostnímu aspektu účasti Ruska a Číny v tendru jasně. „Ministr Havlíček nám řekl, že se vláda bude řídit těmito závěry. Bezpečnost je důležitý parametr projektu a spolupráce na 80 let a je součástí celého řešení. Evidentně ministr nemluvil pravdu,“ dodal předseda Pirátů.

Poslance KSČM Lea Luzara rozhodnutí vlády odložit vypsání tendru nepřekvapilo, osobně to však považuje za nešťastné. „Otázka zní, jak dalece vláda připraví otázky a podklady pro uchazeče, protože rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany je jednou ze základních podmínek, abychom splnili evropské limity v rámci ekologie,“ řekl novinářům ve Sněmovně. Doufá, že vláda předloží argumenty, proč Česko neosloví čínskou společnost. Snížení konkurence podle Luzara zvýší cenu.

„Pan Havlíček plánuje oslovit Rosatom v souvislosti s dostavbou Dukovan i bez schválení vládou. Evidentně si ke svým funkcím ministra dopravy a průmyslu přibral ještě další – užitečný idiot Ruska. Je to krok, před kterým varujeme my i tajné služby. Chce ohrozit naši bezpečnost,“ uvedla na Twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Rozhodně je to překvapivá zpráva. Nečekali jsme, že vláda bude chtít takto zásadní rozhodnutí odsunout. Jako většina demokratické opozice jsme zastávali to, že musí být do tendru zohledněna většina bezpečnostních aspektů prezentovaných bezpečnostními složkami,“ řekl České televizi a ČTK ve Sněmovně Třešňák. Očekával, že rozhodnutí padne, nebo bude vysvětleno 29. dubna na zasedání stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů.

Odložení tendru na Dukovany vyvolává mezi analytiky řadu otázek

Odložení tendru na stavbu nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně vyvolává mezi analytiky a dalšími lidmi z oboru řadu otázek. Vyplývá to z jejich dnešních vyjádření pro ČTK. Většina z nich se shoduje na tom, že vypsání tendru za účasti ruské společnosti Rosatom by zřejmě narazilo na odpor opozice. Ekologové pak hovoří o přehodnocení celé energetické budoucnosti ČR. Předseda sdružení Energetické Třebíčsko, které stavbu podporuje, označil oznámení za alibistické, podle Svazu průmyslu vláda nenaplnila vlastní plán.

Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) dnes oznámil, že finální rozhodnutí o výběrovém řízení bude až na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 podle něj stále platí. Z dnešního vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN.

Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice. Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje.

„Zvolené řešení považuji za kompromis. Vypsání kompletního tendru i s účastí Rosatomu by narazilo na odpor opozice, který by posléze mohl vést ke zrušení tendru. To by byl nejhorší možný výsledek. Požadavek o zaslání informací, jak uchazeči hodlají naplnit bezpečnostní požadavky, směřuje v podstatě hlavně na Rosatom, u ostatních uchazečů se v tomto směru problémy neočekávají,“ řekl dnes analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Podle Svazu průmyslu a dopravy vláda nenaplnila svůj vlastní plán. „V původním harmonogramu, který věříme, že vycházel z analýz a diskusí z předchozích let, uváděla, že vyhlásí tendr v roce 2020. Pro nás je nadále důležité, aby byl tendr vypsán co nejdříve a neohrozilo se včasné zprovoznění tohoto jaderného zdroje, který v našem energetickém mixu prostě potřebujeme. Proto je důležité, že se na projektu dále pracuje,“ uvedl dnes prezident svazu Jaroslav Hanák.

Podle Edvarda Sequense z ekologického sdružení Calla investice do nového reaktoru v Dukovanech bez ohledu na možného dodavatele zdraží elektřinu všem spotřebitelům nejspíše až do konce století. „Ministr Havlíček by namísto taktizování měl urychleně začít rýsovat plán B, tedy jak proměnit naši fosilní energetiku i bez rizikových jaderných elektráren,“ řekl dnes ČTK.

Aktuální rozhodnutí nechápe předseda Energetického Třebíčska a bývalý senátor za ODS Vítězslav Jonáš. „Pan ministr Havlíček mně v úterý poslal e-mail, kde mi sdělil, že řešení k tendru nalezli. Jestli si myslí, že tohle řešení mě a nás v regionu JE Dukovany uspokojí, tak se moc mýlí. Jsme z toho zklamaní,“ napsal dnes ČTK. „Nějakým předkolem jednání o bezpečnostních aspektech z nás jen dělají blbce. Řeknu to naplno, nemají koule na to, aby rozhodli, zda Rosatom ano, nebo ne. Je to alibistické a u voličů z našeho regionu s tímto nepochodí,“ dodal.

Vyloučení čínského zájemce je podle analytika společnosti Capitalinked.com Radima Dohnala spíše formálním krokem, protože CGN nemá na území EU prozatím žádný licencovaný reaktor. Dohnal uvedl, že ohledně tendru navíc stále existuje také celá řada ekonomických otázek. Kritizovaný Rosatom je podle něj navíc jediným ze zbývajících uchazečů, který nyní umí požadovaný reaktor o výkonu 1 200 megawattů.

Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty míní, že odevzdání zadávací dokumentace k tendru do rukou Rosatomu faktickým zahájením tendru je. „Vicepremiér Havlíček lže, pokud tvrdí, že tomu tak není,“ uvedl. Oslovením Rosatomu podle něj Havlíček jedná v rozporu s „explicitní pozicí českých bezpečnostních institucí“. Think-tank dnes představil studii, která varuje před počínáním ruského aktéra při stavbě maďarské jaderné elektrárny Paks II.