Evans-Pritchard upozorňuje na rychle se rozšiřující devalvaci, která je patrná téměř po celém světě. Centrální banky se pokoušejí stimulovat ekonomiku pomocí kvantitativního uvolňování (QE), které spočívá v pořizování finančních aktiv od komerčních bank a dalších podobných subjektů. „Centrální banky nakupují aktiva, aby oddálily den zúčtování,“ glosuje Evans Pritchard současnou tíživou situaci. Cituje v této souvislosti názory předsedy Výboru pro ekonomické přehledy OECD Williama Whitea, podle kterého se nyní nacházíme uprostřed měnové války. „Podílí se na ní téměř všichni a já nemám ponětí, kam až to může zajít a kdy to skončí,“ říká bývalý hlavní ekonom v Bance pro mezinárodní platby a současný poradce Angely Merkelové White.
White tvrdí, že současná situace může dospět k ještě horšímu vyústění, než tomu bylo v období velké recese před šesti lety. „Tyto problémy zasáhly trhy ve všech koutech světa. Kombinované zadlužení domácností a států navíc nyní v HDP tvoří o 20 % větší podíl. Balancujeme na hraně propasti,“ varuje White. Rovněž upozornil na to, že kvantitativní uvolňování je v takto pozdním stadiu odsouzeno k neúspěchu, a naopak většinu regionů uvrhne do ještě hlubších problémů. „Výnosy z dluhopisů za posledních šest let nebyly na tak nízké úrovni. Jak dlouho to takto ještě může pokračovat?“ Sdělil britskému deníku před začátkem Ekonomického fóra v Davosu.
„QE skutečně k ničemu nepomůže. Na rozdíl od USA má v Evropě mnohem větší význam pro malé a střední firmy, a ty získávají své peníze od bank, nikoli z dluhopisů. I po provedení zátěžových testů se většina bank nachází ve špatné kondici,“ uvádí White a dodává, že banky nejsou z mnoha důvodů schopny poskytovat malým firmám potřebné úvěry. „Úrokový diferenciál tak i nadále stoupá,“ poznamenává ekonom.
celý text v angličtině najdete ZDE
Evropská centrální banka (ECB) připravuje na své čtvrteční setkání hromadné nakupování dluhopisů. Většina expertů odhaduje, že i přes deflaci panující v zemích eurozóny půjde o kvantitativní uvolňování ve výši až 500 miliard eur. Dle zákulisních informací se ji od tohoto úmyslu snaží odvrátit i Bundesbank. Psychologický účinek nákupů aktiv ECB bude záležet na tom, jestli budou aktiva pořízena okamžitě či v pomalejším tempu. Klíčový rovněž bude mechanismus použitý k provádění QE.
Prezident ECB Mario Draghi věří, že masivní nákup dluhopisů způsobí rozptyl financí do mnoha hospodářských odvětví prostřednictvím „efektu bohatství“. Kritici tohoto kroku však namítají, že pouze vytvoří finanční bublinu bez reálného dopadu na ekonomiku. „QE představuje skrytou formu konkurenční devalvace. Japonci nyní dělají to samé, ale nikdo si nestěžuje, protože s tím samým začaly i Spojené státy. Existuje však značné riziko, že to skončí špatně, protože Japonská centrální banka financuje 40 % všech vládních výdajů,“ vysvětluje White.
Evans-Pritchard uvádí, že William White byl jedním z mála, kteří dostatečně dlouho předem předvídali krach Lehman Brothers, jenž odstartoval před šesti lety globální ekonomickou krizi. „Již v roce 2005, tedy za svého působení v Bance pro mezinárodní platby, varoval White v každoroční zprávě, co může následovat. Bylo to v době, kdy ostatní globální hlídací psi ještě podřimovali. Jeho dnes už legendární zpráva z roku 2008 potom otevřela veřejnou diskuzi, jestli se svět nachází v krizi podobné té, která ochromila svět o 80 let dříve.
White tvrdí, že centrální banky byly vmanévrovány do složité pozice. „Musely řešit hluboké ekonomické problémy, které byly nad jejich síly. Poslední obětí je Národní banka Švýcarska, která se pokoušela uchránit frank před globálním nebezpečím. Byla to přitom předem prohraná bitva. V podstatě jen mohla čekat, jestli dostane úder do pravé nebo levé tváře,“ glosuje s dávkou ironie White a lituje bezmyšlenkovitého nadužívání kvantitativního uvolňování. „Ti, kteří tvrdí, že i díky tomu ekonomika Spojených států a Velké Británie stále roste, se mýlí. Obě země za to v budoucnu ještě zaplatí vysokou cenu. Ještě zdaleka nejsme na konci příběhu. Existuje mnoho vedlejších účinků QE a my nevíme, co se stane, až se budou snažit zvrátit minulé kroky,“ varuje White.
Nejhorší na celé věci podle Whitea je, že centrální banky nakonec budou muset dělat to, čeho se nejvíce obávaly. „To znamená udržet růst za každou cenu. Vytvořily však tolik dluhů, že mohou nakonec přetavit pozitivní deflaci v negativní záležitost,“ uzavírá White.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
