Facka, kterou uštědřila novinářka Petra Procházková redaktorovi serveru Sputnik Vladimíru Frantovi, rozpoutala nejen debatu, zda se jednalo o přiměřenou reakci, ale i o tom, která média jsou dezinformační, která ne, a hlavně kdo má právo něco takového rozhodnout.
Dle Petrova střet probíhá mezi tradičními médii a novými, tradičními žurnalisty a fenoménem, kterým je „občanská žurnalistika“. „Redakce s názorem se střetávají s platformami, které pouze generují obsah s cílem získat imprese, čtenost, sledovanost, vydělat peníze… A pak jsou tu projekty, které pracují na zadání – ať jsou z Ruska nebo domácí, které přes skryté financování různými fondy ‚vlivově‘ působí v rámci domácí politiky,“ uvedl situaci.
Podle něj upadá vliv novinářů, komentátorů, a na jejich místo se derou blogeři, tedy lidé, kteří píšou zajímavé posty na sociální sítě, a lidé je čtou. „Profesionální novinář, komentátor, začíná být zbytečný. Oč jsou chytřejší než řady externích politologů, sociologů, výzkumníků, expertů, kterým média dávají prostor, a nemusí je živit?“ ptá se Petrov. A konstatuje, že pomalu, ale jistě tradiční žurnalistika vyklízí scénu. Ale nikoliv bez boje.
Fotogalerie: - Média a moc
„V tom boji se hodí cokoliv. Kdyby jen facky. Populární je tvrdit o konkurentovi, že je dezinformátor. Ten, kdo to tvrdí, a přitom nepředloží důkazy, že se jedná o činnost, která ‚má za cíl ovlivnit úsudek a názor‘, je sám dezinformátor,“ tvrdí člen RRTV. Podle něj není dezinformátorem ten, kdo předkládá chybné, klamavé nebo falešné informace, neboť těch jsou v médiích tisíce, ale musí být prokázáno, že se „jedná o záměrný a plánovaný cíl“.
Petrov se zaměřuje právě na toto dokazování. „Buď to ten, kdo o jiném napsal, že je dezinformátor, dokáže, nebo musí citovat autoritu. A tou je v naší zemi ministerstvo vnitra. Ani tajné služby nemají právo seznamy dezinformátorů pro veřejné užití sestavovat,“ varuje Petrov a přidává stanovisko ministerstva pro českou justici: „Ministerstvo vnitra však žádné weby za dezinformační neoznačuje, žádné seznamy dezinformačních webů nevytváří a konkrétní weby z hlediska způsobu informování neposuzuje. Posuzuje jen konkrétní informace.“
„Pamatujme na to, když se někdo tímto termínem ohání. Bez důkazu je sám dezinformátor. Vždycky jde nakonec o moc nebo o peníze. V případě médií o obojí,“ apeluje Vadim Petrov.
Právě ministerstvem vnitra se před více než dvěma roky zaštiťoval server Aktuálně.cz a spolu s ním Hospodářské noviny, které patří pod vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly. „Téměř čtyři desítky českých dezinformačních serverů monitoruje ministerstvo vnitra,“ tvrdil server Aktuálně.cz. „Seznam sledovaných dezinformačních webů na vnitru oficiálně neexistuje, protože by si jej mohl kdokoli vyžádat podle zákona o poskytování informací. Na stovkách stran dokumentů určených pouze pro služební využití, které Aktuálně.cz získalo, se však pravidelně objevuje do 40 webových stránek s označením ‚alternativní‘, do této položky jsou zamíchané jak čistě dezinformační servery, tak i weby, které dezinformace či zavádějící informace publikují jen občas,“ tvrdili autoři spolu s tím, že na tomto seznamu jsou i Parlamentní listy.
To však není pravda, jak ParlamentnímListům.cz sdělila Hana Malá z odboru PR: „Ministerstvo vnitra neposuzuje konkrétní weby, ale konkrétní informace. Žádné seznamy tedy resort vnitra nevytváří.“
Petrov kauzu s Procházkovou okomentoval ještě v úterý ráno. Svůj příspěvek adresoval: "Statečnému vojákovi za pravdu a lásku“. „Jak jste na to přišel, že považuji kavárnu za spiklenecké centrum, které organizuje facky? Kdo je to kavárna? Lidi, které spojuje povyšování, pohrdání druhými, představa, že jsou chytřejší, lidi, kteří chtějí omezovat právo volit druhým na základě ‚řidičáku‘, kteří druhé nálepkuji slovy lůza, ovce, kobliha, ruský špión, lidi, kteří si přivlastnili odkaz Vaclava Havla a 17. listopadu..., proto se ještě nemusíte koordinovat ve spikleneckém centru... vaše nenávist a netolerance vás sjednocuje sama... vás, kteří jste zneužili heslo ‚pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí‘.“
Následně Petrov poděkoval jednomu ze svých příznivců, který ho vyzýval, aby vydržel, s tím, že většina lidí si ho váží a respektuje ho. „Díky. Překvapilo mě včera na akci, kde byly desítky lidí z médií, umělců, muzikantů... že za mnou někteří přicházeli a říkali, vydrž, děláš to dobře. Člověk víc vnímá agresivní křiklouny než tu ‚mlčící většinu‘. Ale o tu jde. Říkají, my se nevyjadřujeme, ale souhlasíme. V tom ta kavárna dělá chybu, má pocit, že většina se pozná podle hlasitosti,“ dodal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
