To nás máte za méněcenné? Stát nás nechá žít ve špíně! Co naše děti? U Jílkové zuřila občanka, která odmítá jaderné úložiště u své obce

19. 5. 2016 22:51

Co se smrtelně nebezpečným jaderným odpadem? Tuto otázku položila moderátorka Michaela Jílková v pořadu Máte slovo. Proti sobě se postavili především předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a občanka obce Lubenec, kde by teoreticky mohlo vzniknout hlubinné jaderné úložiště, Jitka Kantová. Druhá dáma dávala najevo, že bude proti úložišti bojovat takřka do roztrhání těla. „Náš stát produkuje jaderný odpad a my, jeho občané, se o něj máme starat,“ křičela rozhořčeně.

To nás máte za méněcenné? Stát nás nechá žít ve špíně! Co naše děti? U Jílkové zuřila občanka, která odmítá jaderné úložiště u své obce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hostem pořadu Michaely Jílkové Máte slovo byl i ministr financí Andrej Babiš
reklama

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, předseda podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Michal Kučera (TOP 09), zástupce ředitele SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů) Vítězslav Duda, předseda sdružení Calla Edvard Sequens, starosta obce Blatno Václav Beneš (KSČM) a Jitka Kantová z obce Lubenec, která úložiště ve své obci odmítá.  

Jsme snad méněcenní, začala zostra paní Kantová

Paní Kantová hned v úvodu pořadu rozhořčeně prohlásila, že s občany Lubence nikdo nekomunikuje. V obci sice proběhlo referendum, v němž se přes 80 procent hlasujících postavilo proti zřízení hlubinného úložiště v tomto místě. Ale k ničemu to nebylo. A nejhorší podle obyvatelky Lubence je, že se zřejmě nebudou kontejnery na odpad dělat z kvalitních materiálů, jako je tomu jinde v Evropě, ale bude se šetřit. „Jsme snad méněcennější než jiní lidé v Evropě? Nebo to jen tajíte před vládou, protože se bojíte toho, kolik to bude stát a že by vám to parlament neschválil,“ rozohnila se paní Kantová.

Proti ní se postavil Vítězslav Duda. „Paní Kantová, my s vámi komunikujeme,“ prohlásil. „Investice bude maximálně 35 miliard korun podle toho, jak velké to úložiště bude. Provozní náklady představují další část, kam zahrnujeme i zbudování a údržbu kontejnerů, a to bude stát dalších 70 miliard,“ kontroval Duda.

Do debaty vstoupil i pan Sequens, když doplnil, že na jaderném účtu teď máme 25 miliard. Peníze si sem odkládá ČEZ, ale není jisté, že tak bude činit vždy. A není také jisté, zda nám ona stovka miliard zmíněná dříve bude stačit.  

Důvěřuji fyzikálním zákonům, kontrovala Drábová

Konečně si slovo vzala i Drábová a učinila tak s úsměvem. „My jsme se tady pustili do věštění z křišťálové koule, protože tady odhadujeme něco, o čem vlastně nikdo neví, kolik to bude stát. Nikdo neví, na kolik vyjdou práce, kolik bude stát jaderná energetika a tak podobně... Bude to v každém případě platit ČEZ,“ zdůraznila. Když by na to došlo, byla by ochotná přistoupit i na to, aby úložiště vzniklo u jejího domu. Důvěřuje totiž fyzikálním zákonům.

Uznala také, že dnes umíme jaderné palivo využít jen částečně, z nějakých pěti procent. Je proto možné, že se v budoucnu najde způsob, jak toto jaderné palivo dále využít. Proto se počítá s tím, že jaderná úložiště bude možné otevřít, vyjmout a případně znovu využít.

Komunistický starosta Blatna Beneš dal najevo, že KSČM podporuje jádro a ví, že musí počítat s celým jaderným cyklem, tedy i s uložením jaderného vyhořelého paliva. Pokud takové úložiště vznikne u Blatna, obec díky tomu získá finanční prostředky, které bude moci použít na svůj rozvoj. Lidé navíc budou moci získat práci. I Lubenec dostal za rok tři a půl milionu a dostane další.

To však obrazně řečeno zvedlo ze židle poslance Kučeru. „Tady se začalo mluvit o penězích, ale to je až druhá věc. Na prvním místě by měl být souhlas občanů obce, kde by úložiště mohlo vzniknout,“ vyjádřil svůj názor Kučera. Nelze tady postupovat proti vůli lidí, protože kdo pak bude chtít v obci žít?

A tím kanonáda na „jadernou stranu“ ani zdaleka neskončila. Znovu se ozvala občanka z Lubence. „Vy hájíte zájmy nějakých pseudopodnikatelů místo toho, abyste hájil zájmy lidí. Vy snad chcete, aby lidé žili dvacet let na nějakém staveništi, kde budou odstřely, kde bude špína kolem nás? To by si tam měli hrát naše děti? Co řeknete svým občanům?“ rozkřikla se na komunistického starostu Kantová. Ten se bránil, že zmíněné staveniště určitě nebude tak obrovské. Stačí se jet podívat např. do Finska, kde je budují.

Z publika do debaty rázně vstoupil starosta obce Pačejov u elektrárny Dukovany Jan Vavřička, kde je jaderný odpad ukládán. „Pan Duda tady říkal, že SÚRAO s obcemi komunikuje, ale to není pravda. Lidé z úřadu k nám přijedou jednou za rok před Vánocemi, rozdají nám kalendáře a zase odjedou,“ vypálil pan Vavřička.

Na scénu vstupuje exministryně školství Dana Kuchtová za zelené

Proti tomuto názoru se postavil starosta jiné obce poblíž Dukovan. „Když se v minulém století rozhodovalo o výstavbě jaderné elektrárny, bylo stanoveno, že energetice padnou za oběť tři obce. A bývalí rodáci z těchto obcí si na to nestěžují. Stát rozhodl, naše energetika to potřebovala a hotovo. Přátelé, my už jsme se obětovali a teď je řada na vás,“ zaznělo z úst starosty.  

Jenže znovu vstoupila do debaty Jitka Kantová. Před kamerami České televize se rozzuřila, když připomněla, že dnes nás ohrožuje terorismus. Budou muset vzniknout bezpečné zóny a těm padnou za oběť domy lidí. A znovu se ukázalo, že je připravena hádat se takřka do roztrhání těla. „Náš stát produkuje jaderný odpad a my, jeho občané, se o něj máme starat,“ křičela Kantová.

To, jak se jaderný odpad chová, jsme se naučili od přírody, odvětila s klidem Drábová. Příroda si to odzkoušela opakovaně ve své dlouhé historii. Duda doplnil, že v místě nemůže být voda, která by vynesla škodlivé látky na povrch.

Na scénu vstoupila také Dana Kuchtová, členka Strany zelených, někdejší ministryně školství v kabinetu Mirka Topolánka. Konstatovala, že konečně žijeme v době, kdy mohou lidé říci i to, co se vládě nelíbí. Pokud se tu vedou debaty o jaderném odpadu, existuje cesta, jak minimalizovat jeho produkci. „Přestaňme provozovat jaderné elektrárny,“ poradila všem. Pokud bude uposlechnuto její rady, nebudeme se muset trápit otázkou, kam s ním.

A co teroristé? Nedala se paní Kantová

Kantová se však nenechala umlčet. Podle ní se může stát, že u Lubence někdo odpálí obrovský tunel, přijede firma, vybetonuje prostor a tak podobně, jenže mezi tím vzniknou reaktory další generace, které si s jádrem lépe poradí, úložiště nebude potřeba, ale u Lubence už bude zbytečný obrovský betonový tunel.

„A já bych vytáhla na pana Dudu černého Petra, pane Dudo, tohle si nedáte za rámeček. Vy už jste v roce 2003 dělal u nás průzkum a dnes děláte ty samé, ale tehdy jste je neměli povolené,“ rozčilovala se Kantová. Duda odvětil, že průzkumy jsou povoleny ministerstvem pro životní prostředí, ale v roce 2003 pro první průzkumy to ještě potřeba nebylo.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Politickým neziskovkám už ani korunu! Padla výzva premiérovi. A je zde otevřený dopis

14:35 Politickým neziskovkám už ani korunu! Padla výzva premiérovi. A je zde otevřený dopis

Publicista Alexandr Vojta se obrátil na vládu Andreje Babiše (ANO) a navrhl jí, kde najít peníze na …