Podle komentátora Hospodářských novin Petra Honzejka je postoj české vlády k sankcím proti Rusku „zhmotněním toho nejhoršího ze zdejší politické tradice". Slova, která o nich pronáší premiér Sobotka, nelze prý interpretovat jinak, než že předseda vlády žádné sankce nechce a považuje je maximálně za nepříjemnou povinnost - v duchu zásady dělejte si, co chete, ale hlavně ať nás to nic nestojí.
Sobotku lze podle něj do jisté míry chápat, když ve straně má kromě zastánců zbojní lobby i spoustu „chápačů Putina" a v koalici stranu, která v sankcích není schopna vidět více než ohrožené zájmy firmy Agrofert. Do kontrastu Honzejk staví německého ministra financí, který za vrcholnou prioritu označil zajištění stability a míru, a svaz průmyslníků téže země, který sám vyzýval k tvrdším protiruským sankcím.
Honzejk se pak vysmál slovům šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynka Kmoníčka, že „takový Holanďan neudělá nic podstatného pro ohrožení svých obchodů v Rusku". Podle komentátora nyní už i Holanďané prozřeli, ale český kabinet zůstává stále na svém.
V Lidových novinách naopak komentátor Petr Pešek varuje, že protiruské sankce zřejmě poprvé budou skutečně bolestivé - a to oboustranně. Bity na nich totiž budou i západní firmy. Navíc je evidentní, že západní země se snažily získat různé partikulární výhody typu vyjmutí již nasmlouvané zakázky pro francouzské loděnice. Proto se podle něj i tady projevuje pud ekonomické sebezáchovy.
Pešek navíc poznamenává, že se nedá příliš čekat, že by se v Moskvě Vladimir Putin chytl za nos a odstoupil. „Do ukrajinského tažení investoval příliš mnoho a jakékoliv ústupky by z něj v očích ruské veřejnosti, která navíc i podle relativně nezávislých průzkumů jeho kroky podporuje, udělaly slabocha," píše. Již nyní se prý ukazuje, že ani sankce jeho postoj příliš neposunou. Jedinou šancí tak podle něj může být tlak na Putina od oligarchů, kteří sankce pocítí na svém byznyse.
V MF Dnes pak redaktor Milan Vodička píše, že Rusko bude čím dál více potřebovat Evropu a Západ, zejména proto, že bude samo muset čelit Číně. Rusku ubývá obyvatel, nemá pořádnou infrastrukturu ani průmysl, a kolem hraniční řeky Amur prý hrozí opakování scénáře z Krymu, jenže v opačném gardu. Právě proto se podle něj nemůže pouštět do nové studené války.
Na názorové stránce téhož deníku pak ekonom David Marek varuje, co všechno toto omezení obchodu zasáhne. Marek připomíná, že odhadovaný růst ekonomiky Ruska se pro letošní rok již snížil z tří procent na 0,5 či dokonce 0,2. Ještě větší problém než oficiální sankce podle něj bude pro ruskou ekonomiku představovat úprk zahraničního kapitálu.
Ruský pokles pochopitelně poznamená všechny, kteří s touto zemí obchodují, včetně České republiky. Ta prý spíše než pokles vlastních zakázek pocítí pokles obchodu s Německem, neboť k řadě německých výrobků, dovážených do Ruska, dělají Češi subdodávky. Největší nebezpečí pak podle Marka představuje „odvetné" omezení dodávek ropy a zemního plynu z Ruska. To by samozřejmě vedlo k eskalaci cen těchto komodit, což už z historie známe.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
