V úvodu tohoto týdne se v DVTV uskutečnila poučná diskuse, k níž moderátor Martin Veselovský přizval Tomáše Urbana ze společnosti Člověk v tísni a také mediálního analytika Petra Žantovského. „Rozhovor se točil kolem toho, zda weby typu ParlamentníListy.cz podněcují nenávistné reakce čtenářů vůči konfliktně vnímaným fenoménům, například v otázce migrace, ukrajinské krize a tak dále,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz jeden z účastníků oné diskuse Petr Žantovský.
- Video ke zhlédnutí ZDE
Upozorňuje přitom na dvě základní nedorozumění. „První lze vyjádřit otázkou: Odpovídá médium za to, jaký – například emocionální – účinek vyvolává jeho obsah u publika? A druhá otázka z první vyplývá: Je tedy dobře, že médium, například PL.cz, otevírá široký vějíř všestranné polemice, neuzavírá se před některými názory na úkor jiných, jak to činí namnoze média mainstreamová uplatňováním restriktivnější redakční politiky? Jinými slovy: neměl by se v médiích celkově uplatňovat nějaký typ cenzury či autocenzury? A pak je namístě se zeptat: kdo bude určovat ta kritéria, podle nichž bude připuštěn se svým názorem ten či onen do mediálního prostoru, a kdo připuštěn nebude – a hlavně proč,“ vysvětluje mediální odborník.
Média realitu nevytvářejí, ale jenom odrážejí
Ve světle takto nahozené debatní platformy je dobré si přečíst článek „Zesilovač radikálních názorů“, který vyšel v pondělí v deníku MF Dnes. „Tomáš Urban, jeden ze zmíněných diskutérů v DVTV, v něm na stejné téma opakuje své názory, avšak ještě přitvrzuje. Opět málo diferencuje mezi typy různých diskusí na internetu. Směšuje obsahy redakčních částí mediálních produktů a různé polemiky v diskusích pod články na webu či na sociálních sítích. A co je horší, ‚mediokratizuje‘ společnost. Co tím myslím? Jeví se mu, že za mnohé úkazy ve společenské realitě, které považuje za nežádoucí, tedy různé domobrany, spontánní projevy proti migraci a podobně, nesou odpovědnost jen média,“ poukazuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Dokonce se dopouští opravdu brutálního srovnání. „Připomíná genocidu ve Rwandě, kde podle něj zásadní roli sehrálo místní bulvární rádio, které šířilo nenávist jedněch proti druhým. Vedle toho připomíná, že webová média dnes jsou třeba pro Islámský stát stejně efektivními pomocníky jako pro Hitlera kdysi rozhlas. To jsou odvážná slova. Nejen proto, že tu vnášejí do vcelku poklidné společenské debaty analogie z velice drastických historických událostí, ale hlavně proto, že pomíjejí skutečnost, že přece média realitu nevytvářejí, ale odrážejí. Dokonce, i když ji odrážejí pokřiveně a s úmyslem ji formovat či deformovat podle svých představ, jde stále jen o reflexi reality, více či méně profesionálně a eticky provozovanou,“ vysvětluje mediální analytik.
Téma migrace si nevymyslela média, ale nezodpovědní politikové
Považuje proto za nezodpovědné takto přeceňovat média a vkládat jim do rukou moc, protože to jako by zbavovalo odpovědnosti celý svět kolem. „Téma migrace si přece nevymyslela média, ale nezodpovědní politikové. Ostatně ani Hitler nebyl produktem médií, ale špatné politiky sociálních demokratů v německé Výmarské republice a ‚usmiřovačů‘ v západní Evropě. Je nutné, než začneme teoretizovat, a nadto nálepkovat, nejprve poznat všechny historické, sociální, kulturní i jiné souvislosti. Odpovědné poznání nás uchrání před nezodpovědnými činy. A zde, stejně jako v justici platí, že neznalost neomlouvá,“ podotýká Petr Žantovský.
Nejvíce pozornosti z mediálních výstupů tohoto týdne věnuje rozhovoru, který poskytl americký generál Bruce Lawlor deníku Právu a přinesly ho také Novinky.cz. „Americký generál se staví značně kriticky nejen k americké vojenské doktríně „vývozu demokracie“, ale i k evropskému selhání ve věci migrační krize. Konstatuje, že Evropa nedokázala dostatečně identifikovat, kdo všechno s migrační vlnou přichází, a efektivně ochránit své vlastní občany. Kritizuje vytváření izolovaných náboženských a jinokulturních enkláv, jak je známe třeba z Francie, ale jaké mohou postupně vyrůst v mnoha jiných zemích Evropské unie, protože právě z těchto enkláv pak pocházejí teroristé,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Americký generál si řekl o nálepku xenofoba a nepřítele pravdy a lásky
Generál Bruce Lawlor doslova říká: „Jediným způsobem, jak mu (tedy terorismu ze strany migrantů) čelit, je zaměřit se na tuto komunitu a lidi asimilovat do většinové společnosti. A pokud to Evropa dělat nechce, tak je nesmí na kontinent pouštět; pokud to nechtějí dělat oni, tak se jich musí zbavit.“ Podle mediálního analytika to jsou slova, za něž by v českém hyperkorektním mediálním prostředí obdržel americký generál nálepku xenofoba a nepřítele pravdy a lásky. „Generál jde ve svém sebezpytu ještě dál k podstatě problému. Jeho slova přitom zaznívají ve dnech, kdy Barack Obama přiznal, že největší chybou jeho administrativy bylo svržení Kaddáfího v Libyi, respektive neodhadnutí následků, které tento nevydařený vojensko-politický tah bude mít – sebevražednou občanskou válku v zemi do té doby sice žijící v diktatuře, ale zároveň v relativním míru a dostatku,“ konstatuje mediální odborník.
Bruce Lawlor také uvedl, že válka v Iráku byla obrovská chyba, ale tehdy se zvažovalo, jak pomoci těm, kteří žili v tzv. půlměsíci islámských států od severní Afriky po Blízký východ. „Tedy v zemích bez demokracie, kterým vládli diktátoři, kde bylo hodně represe a velká míra frustrace mezi lidmi, a to vytvářelo živnou půdu pro radikalismus. Strategický argument, proč jsme tehdy šli do Iráku, zněl, že v případě, že se nám v zemi podaří vytvořit fungující demokracii, tak to bude mít dopad na celý region. Chyba byla, že jsme si neuvědomili, že úspěch nemusí automaticky znamenat víc demokracie. Svrhli jsme režim? Ano. Vytvořili jsme fungující demokracii? Ne. Vycvičili jsme efektivní armádu? Ne. Utratili jsme spoustu peněz a zemřelo hodně lidí a selhali jsme,“ přiznal v rozhovoru pro deník Právo Bruce Lawlor.
Snad se USA nezačnou chovat jako Brusel ve věci migračních kvót
Americký generál je také přesvědčen, že Irák měl dopad na celou oblast a výsledkem bylo tzv. arabské jaro. Přitom Američané prý nepochopili, k čemu válka v Iráku povede a jak se potom se vzniklou situací poprat. „Taková míra sebereflexe ukazuje, že Spojené státy dnes opravdu nevědí, co si počít s krvavými důsledky ‚arabského jara‘ a chybných předpokladů o ‚vývozu demokracie“. Zbývá nám jen doufat, snad ne úplně nadarmo, že se Amerika nezačne chovat stejně hloupě jako Evropská unie, a když zjistí, že udělala chybu, nebude ji napravovat chybou ještě větší, jak to činí Brusel ve věci migračních kvót,“ poznamenává Petr Žantovský.
V té souvislosti připomíná, že před časem rozčeřil vody ve stejných médiích, tedy v deníku Právo a na serveru Novinky.cz, publikovaný text Martina Herzána, který popsal své zážitky z uprchlických táborů ve Slovinsku. „V mnoha ohledech se jeho svědectví krylo s tím, co dnes říká americký generál Lawlor. Herzánovo svědectví bylo ihned po zveřejnění bagatelizováno a ostřelováno z mnoha směrů – od velmi osobních útoků na webovém Deníku Referendum po vyděšené reakce veřejnoprávních médií. Doufám tedy jen, že se slovům generála Lawlora nedostane od našich novinářů stejného ‚pochopení‘ jen proto, že říká věci jiné a jinak, než by si sami přáli,“ dodává mediální analytik.
Zpěváci by si vyjádření měli uhradit jako reklamu nebo sponzorský vzkaz
Za třetí téma si zvolil mediální odraz toho, k čemu došlo na předávání cen Anděl, přičemž se domnívá, že sdělovací prostředky se dopouštějí velké chyby ve věci propagace slov některých zpěváků z tohoto předávání hudebních cen. „Zpěváci tam vyjádřili svůj nesouhlas s politikou prezidenta Zemana a dalších činitelů. Toto vyjádření nemělo absolutně žádný význam a každá mediální reakce na ně mu ten význam přidává, což je přesně to, oč vyjadřujícím se umělcům šlo. O propagaci sebe a svých názorů. Tuto propagaci jim teď zadarmo dělají média, včetně alternativních nebo těch, která s jejich postojem nesouhlasí,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s tím, že celá tato banální příhoda má jen dvě roviny.
Na to, že vyjádření nevyžadovalo žádnou občanskou odvahu, už upozornil poslanec Jaroslav Foldyna. „To znamená, že šlo jen o laciné plácnutí do vody, stejně jako kdysi ‚Vztyčený prst“ z vltavské hladiny, jehož autorem byl David Černý po prezidentské volbě. Rozdíl ale je v tom, že Černý si svůj ‚artefakt‘ – aspoň doufám – hradil z privátních zdrojů, kdežto politické vyjádření Davida Kollera a dalších jsme si zaplatili my všichni, neboť se odehrálo během přenosu veřejnoprávní ČT. Protože však nešlo o součást hudebního obsahu, k němuž byl pořad určen, měli by si zpěváci svá vyjádření uhradit jako reklamu nebo sponzorský vzkaz. A ČT by měla Radě pro rozhlasové a televizní vysílání vysvětlit, jak to je možné, že poskytuje prostor pro reklamní a sponzorské vstupy uprostřed pořadu, což dle zákona nesmí. Jenže obávám se, že RRTV České televizi takovou otázku ani nepoloží,“ míní mediální odborník.
Moderátoři ČT ztratili kontakt s reálným světem kolem sebe
Podstatnou věc však vidí v prohlášení Davida Kollera, který říká, že „se o nás má vláda postarat“, protože v tom je totiž jádro pudla. „Vláda tu není od toho, aby se o občany, včetně Davida Kollera, starala, ale aby jim umožňovala tolik svobody, aby se o sebe dokázali postarat sami. Což David Koller vždycky dokázal velmi úspěšně. A nějak nespatřuji nikde nic, co by jemu a nám ostatním nějak významněji ukrajovalo z naší svobody, umožňující nám, abychom se o sebe postarali. Koller a jeho názoroví souputníci si prostě pletou stát s chůvou, nebo dojnou krávou. Což bývala vždy výsada hloupých – a podtrhávám hloupých – socialistů. Protože chytrý socialista, navzdory tomu, že je socialista, dobře ví, že společenské bohatství nejprve musí být vytvořeno, aby mohlo být následně čerpáno. Pokud tedy Koller & company připomínají například oslovením prezidenta slovem ‚soudruh‘ staré předlistopadové časy, pak spíše připomínají úsloví o zloději, který křičí ‚chyťte zloděje‘,“ myslí si Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Nemůže opomenout ani to, jak se v tažení proti prezidentovi činí veřejnoprávní televize. „Ta místy až legrační propagandistická masáž pěstovaná tradičně nejsilněji právě Českou televizí pak představuje kapitolu samu o sobě. Fanatismus, s jakým se tamní moderátoři – zejména pánové Borek, Takáč a Dolanský – angažují v boji proti prezidentovi Zemanovi, je už směšný. Někdy si říkám, zda ti pánové myslí vážně všechny ty nesmysly, které vypouštějí do éteru, nebo zda to je jen nějaká hra vystavěná na předpokladu, že se právě tohle od nich očekává. Pokud platí to druhé, pak se pánové nejspíše hluboce mýlí. Pokud ovšem věří tomu, co říkají, pak je mi jich upřímně líto, protože ztratili kontakt s reálným světem kolem sebe,“ obává se mediální analytik.
Začněme platit vyšší poplatky, aby bylo i na jazykové a literární poradce
Blbost týdne byla tentokrát k zaznamenání v interaktivním zpravodajském pořadu ČT24 nazvaném 90´ ČT24. „Mluvilo se o novém názvu naší země. Redaktorka uvedla mezi jinými také verzi Czechland. Správně upozornila na to, že s tímto názvem existuje na googlu dohledatelná prodejna potravin, kterou provozují patrně naši krajané v britském městě Gloucester na adrese 112 Northgate St, Gloucester GL1 1SL, Velká Británie. Originální byla však výslovnost, jakou tato dáma tomu městu přisoudila: pravila prostě ‚gloučestr‘. Nu, redaktorka tím na sebe řekla nejméně dvě věci,“ domnívá se Petr Žantovský.
Jednak to, že neumí anglicky, protože jako „gloučestr“ by se vyslovilo zřejmě slovo „glowchester“. „Tak se ale kdysi jmenovala jedna již nefunkční firma v Londýně. Pak ještě existuje Glow Chester, ale to je kadeřnictví ve městě Chester. Potíž je v tom, že město Gloucester, kde jsou ty české potraviny, se vyslovuje jako ‚glostr‘. Tím redaktorka vyzradila i to, že nezná Shakespeara. Věděla by totiž, že jednou z hlavních postav Krále Leara je hrabě z Gloucesteru – čti: glostru. Inu, Česká televize. Asi bychom jim měli začít platit vyšší poplatky, aby měla i na jazykové a literární poradce,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
