Moravec hned na úvod připomněl slova předsedy německé sociální demokracie Martina Schulze, který volá po vzniku Spojených států evropských. A komu se to nelíbí, může z EU vypadnout. Co na to říkají hosté?
Telička nepovažuje Schulzův nápad za realistický. Nesmíme prý také zapomínat, že Schulz takto hovořil na sjezdu SPD, a mluvil tedy především ke svým spolustraníkům. „Já bych řekl, že se Evropská unie zkonsolidovala, i když to mnohým českým politikům nedochází, a je čas podívat se, co dál,“ uvedl Telička. Osobně je příznivcem postupné nenásilné integrace. Nediví se však některým státům, že jim dochází trpělivost v čekání na další integraci.
Zaorálek byl podstatně smířlivější. „Je dobře, že tu někdo předkládá takovouhle velkolepou vizi,“ ocenil Zaorálek. Jedním dechem však dodal, že zrod Spojených států evropských je ještě daleko. EU teď má celou řadu jiných problémů, které musí začít řešit odspodu. Schulz chtěl podle Zaorálka možná ukázat, že má ještě ambicióznější vize než francouzský premiér Emmanuel Macron, jenž by mohl narazit. Právě u Francouzů, kterým se myšlenka na Spojené státy evropské nemusí líbit.
„Když jsem slyšel projev pana Schulze, tak mě napadlo, že to bude krásný epitaf Evropské unie,“ uvedl Kobza. „Míra evropské integrace už dávno překročila únosnou míru,“ doplnil politik SPD. Politik je přesvědčen, že nám bude lépe bez EU. „Jde totiž o to, co nám přineslo čtrnáct let členství v Evropské unii,“ pravil Kobza. Jsme na tom prý v podstatě stejně, jako jsme na tom byli před vstupem do EU. Jen jsme výrazněji zadlužení než dřív a máme tu nemalý počet lidí na hranici, či dokonce pod hranicí chudoby. Kobza z toho sice neviní celou EU, ale tvrdí, že naše ekonomika je s evropskými nadnárodními korporacemi natolik svázaná, že tyto věci nelze oddělovat.
Moravec chtěl od politika SPD slyšet, jak je tedy možné, že Slovensku členství v EU pomáhá, když podle SPD Česku škodí. „To je asi otázka na někoho jiného než na mě,“ vyhnul se odpovědi Kobza.
Zaorálek se proti Kobzovi ostře vymezil. Pokud vystoupíme z EU, budeme tu mít velmi rychle statisíce nezaměstnaných. Stejně tak se nám nemůže dařit v boji proti zmíněným nadnárodním korporacím. „Tohle nedokážete, pokud budete budovat Evropu národních států. Jediná šance je spolupracovat v Evropě jako celku,“ varoval šéf resortu zahraničí.
PhDr. Lubomír Zaorálek
„Ty firmy prostě z České republiky odejdou, pokud my nebudeme členy Evropské unie. Vy přece dnes vidíte, co se děje v Británii, a to se teprve jedná o vystoupení. Česká republika je malá země. Velké světové firmy přišly do Česka, protože se jim otevírá celý prostor EU,“ pokračoval odcházející ministr zahraničí.
Telička by rád věděl, kde vzal Kobza ta čísla, podle kterých nám EU neprospívá. Úvahy SPD podle Teličky neodpovídají realitě. „A pak mě zajímá jedna věc. Když Václav Klaus mluvil o odchodu z EU, tak Tomio Okamura o tom mluvil jako o bláznovství starého pána,“ připomněl europoslanec.
Kobza se okamžitě ozval. V roce 2013 lidé ještě věřili v budoucnost EU. „Mezitím přišla migrační krize, teroristické útoky, dva roky výjimečného stavu ve Francii, to jsou záležitosti, které nelze pominout,“ konstatoval politik SPD.
Trval si také na tom, že nám ekonomicky členství v EU dvakrát neprospívá. „Mám takový dojem, že každý žijeme v jiné zemi, protože tam, kde žiju já, žijí lidé, kteří mají plat 12, 13 nebo 14 tisíc. Já vycházím z reality, kterou vidím kolem sebe. Třetina národa živoří kolem hranice chudoby,“ konstatoval před kamerami Kobza.
Telička prohlásil, že SPD se tedy jen přizpůsobilo změnám nálad ve společnosti. Navíc SPD obviňuje EU z neúspěchu v oblastech, kde mají stále rozhodující slovo národní státy a EU jako celek má svázané ruce. A Česká republika dokázala stále dokola opakovat jen „Ne, ne, ne a ne“ a nedokázala přijít s nějakým vlastním nápadem. Takhle jsme to dotáhli až k tomu, že nás Evropská komise poslala k soudu.
Zaorálek chtěl podrobněji vysvětlit, jak k tomu soudu došlo. Končící vláda prý odmítala stavět nějaké Potěmkinovy vesnice a odmítla se tvářit, že systém kvót funguje, když nefunguje. „Nám šlo především o to, abychom si přestali hrát na něco a abychom hledali skutečná řešení. Já jsem panu (Jeanu-Claudu) Junckerovi (předsedovi Evropské komise – pozn. red.) vytýkal, že on do té střední Evropy nejel a nesnažil se najít kompromis... Místo toho jsme ze Západu slyšeli kázání,“ posteskl si Zaorálek.
Telička však odcházejícímu ministrovi zahraničí vyčinil, že Česko zaujalo natolik krajní pozici, že prakticky nebylo možné s Českem jednat.
Zaorálek si to však nenechal líbit a popsal, jak jednání v Bruselu skutečně vypadala. „Ale my jsme říkali, že jsme připraveni jednat, my uznáváme možná řešení A, B, C, D, ale nesmějí tam být kvóty. Oni nám to slíbí, ale pak tam ty kvóty znovu jsou. Já jsem se tehdy zeptal (Franse) Timmermanse (místopředsedy Evropské komise – pozn. red.), jak je to možné, a on mi řekl: To já nic, to Juncker,“ prozradil Zaorálek.
V tu chvíli se znovu ozval Kobza. Kvóty jsou podle něj stále na stole v rámci systému Dublin IV, podle kterého bychom měli přijímat přerozdělené migranty, a pokud je odmítneme přijmout, měli bychom zaplatit 250 tisíc za jednoho uprchlíka. Telička okamžitě oponoval, že kvóty sice jsou na stole, jsou velmi nešťastné, ale nic není dojednáno definitivně. Debata je otevřená a záleží, na čem se domluvíme. „Ale já jsem tu dohodu Dublin IV viděl a tam se mluví o slučování rodin,“ uvedl obratem politik SPD.
Tomio Okamura
Jiří Kobza divákům také připomněl, jak se muslimové v Iráku, Libyi a v dalších zemích dívají na mise NATO bez mandátu OSN jako na akt agrese, který si v očích mnoha muslimů vyžaduje odvetu. Členové SPD se domnívají, že Česká armáda má bránit především území České republiky.
V tu chvíli se neudržel Lubomír Zaorálek. „Tady platí totéž, co jsem říkal o odchodu z Evropské uznie. Pokud vy chcete bránit tu republiku vlastními silami, tak by ten armádní rozpočet narostl do naprosto neuvěřitelných rozměrů,“ řekl Zaorálek.
Telička uznal, že účast Česka ve vojenských zahraničních misích představuje určité riziko, ale nemalé riziko představují i radikální výroky předsedy SPD Tomia Okamury. Pokud SPD tvrdí, že chce zakázat islám, tak je v rozporu s Ústavou České republiky, která garantuje svobodu vyznání.
Ve druhé hodině debaty Moravec zmínil krok 45. prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten oficiálně uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Český prezident Miloš Zeman by uvítal, kdyby Česká republika udělala totéž. Podle Zaorálka Trump učinil nešťastný krok. „Já si myslím, že to vyjádření pana prezidenta Trumpa je otevíráním živé rány,“ varoval. Trump sice oznámil přesunutí ambasády, ale než k tomu dojde, může to trvat i deset let.
„Víte, mně to připomíná ten starý vtip, kdy se křesťan, muslim a žid ptají v Jeruzalémě Boha: Tak co, Bože, bude tady někdy ten mír? A Bůh říká: Ano, bude, ale já se toho nedožiju,“ doplnil k tématu Zaorálek.
O chvíli později nechal diváky nahlédnout do diplomatické kuchyně. Podívejte se na reakce Egypta a Saúdské Arábie. Oni nejsou tak překvapení tím krokem Izraele. „Já si myslím, že Donald Trump s nimi jednal dopředu. Mně připadá, že nejde jen o Izrael, ale jde o to, že se tu přilévá olej do ohně ve sporu mezi šíity a sunnity... To mně připadá velmi zajímavé a myslím, že bychom se měli mít na pozoru, protože tohle může vést k rozkolu mezi USA a Evropou,“ varoval odcházející ministr zahraničí. Narážel tím na fakt, že EU věří v rozvoj vztahů s Íránem, zatímco Trump nenechává na Íránu nit suchou, a do Saúdské Arábie jel na první zahraniční cestu.
Telička se postavil na stranu končícího ministra zahraničí. To je od pana Ovčáčka neuvěřitelná drzost. On si dovoluje kritizovat premiéra Sobotku, teď i premiéra Babiše. On si neuvědomuje, že je pouhý úředník Hradu.
Kobza oponoval, že historicky Jeruzalém vždy byl hlavním městem Izraele. SPD také v tomto smyslu přijala usnesení na sjezdu SPD. Politik této strany však jedním dechem dodal, že není namístě stěhovat ambasádu do Jeruzaléma. Před tím by prý musela proběhnout řada dalších kroků, o kterých zatím vůbec nevíme, zda nastanou.
Moravec poté otevřel ještě jedno téma. SPD Tomia Okamury a komunisté podle ruského tisku uznají Krym za součást Ruska. Do Česka by údajně mohla být pozvána i delegace z Krymu. „Chystáte něco takového?“ zeptal se politika SPD Moravec. „Já takové informace nemám, ale nemohu to vyloučit,“ odvětil Kobza. Nevidí však nic špatného na tom, kdyby ostatní státy uznaly Krym za součást Ruska.
Telička vybouchl. Místopředseda zahraničního výboru sněmovny tady před kamerami prý v podstatě říká, když na část cizího území státu vtrhne cizí armáda a pod dohledem této armády proběhne referendum. Podle Teličky je něco takového nepřijatelné.
Zaorálek dal Teličkovi za pravdu. „My jsme Evropská unie a měli bychom dbát na to, aby se něco takového nestalo, protože to do budoucna ohrožuje náš vlastní stát,“ vypálil Zaorálek. Debatu tím zároveň uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
