Česká republika je dnes ekonomickým premiantem Evropské unie. Naše ekonomika jede tak dobře, že tomu tak už pěkných pár let nebylo. Kdybychom chtěli, mohli bychom vstoupit do eurozóny a zapojit se do formování pevného jádra eurozóny. Jenže to bychom si museli napřed říci, zda chceme do tohoto jádra patřit. Museli bychom mít nějaké vize a ty podle Sedláčka nemáme. Místo vizí nastoupila skepse.

Za pozornost stojí, že zdaleka nejde jen o skepsi vůči EU. Evropské unii věří jen asi 30 procent Čechů. Za námi už je jen Řecko, které však prošlo tvrdou ekonomickou krizí. Česká ekonomika naproti tomu šlape na plné obrátky. Kromě nedůvěry vůči EU vyjadřují Češi nedůvěru i vůči svým vlastní českým politikům.

Celý komentář naleznete zde.

„Dobře, člověk si řekne, nemáme rádi, když nás vede někdo jiný. Důvěřujeme aspoň našim, kteří nás vedou? Pokud se podíváme na důvěru v náš vlastní parlament, zjistíme, že i zde má Česko prazvláštní prvenství. Ze všech zemí EU důvěřujeme (svým vlastním, námi vybraným a námi zvoleným) poslancům a senátorům nejméně. Průměr EU důvěřuje svému parlamentu ze 36 % (EU se tedy důvěřuje snadněji než vlastním národním parlamentům). Jenže u nás je důvěra ve vlastní zvolené 12 %(!). Zde tedy předčíme úplně všechny, i Řecko (13 %). Tolik Eurobarometr,“ upozornil Sedláček.

Ukazuje se prý také, že Češi nerozumějí světu. Mnozí Češi vůbec netuší, co se ve světě děje, „která bije“, píše doslova Sedláček, a to je podle jeho názoru velká škoda. Kdybychom se více zajímali o to, jak se prosadit ve vědě, jak znovu ukázat krásu českého umění a tak podobně, neměli bychom možná potřebu řešit, zda k nám přijde 13. uprchlík, nebo nepřijde.  

„Ze všech národů EU máme nejmenší pocit, že rozumíme světu kolem. Jen 8 % z nás má za to, že tuší, ‚která bije‘ a co se to vůbec ve světě děje. Člověk, který má přehled světový a obecný, si snadno udělá přehled o věcech domáckopolitických,“ posteskl si ekonom.