Chcete Pekarovou Adamovou za předsedkyni Poslanecké sněmovny?Anketa
Výsledky parlamentních voleb přinesly někomu velkou úlevu, jiným nepříjemné rozčarování. Nemalá část veřejnosti, a to i ta, která jinak změnu ve směru politiky vítá, se však nyní obává dalších kroků nové vlády, kde budou převažovat lídři pravicových stran.
Navíc je ekonomická situace v ČR po loňském pandemickém roce dost neutěšená. Lidé si tak například kladou otázku, zda se vrátí do zdravotnictví poplatky či snahy o zprivatizování menších regionálních nemocnic, i když to částečně vyvrátil ve svém rozhovoru pro Seznam.cz horký favorit na post nového ministra zdravotnictví profesor Vlastimil Válek z TOP 09. Nicméně však připustil, že na určité složitější lékařské úkony by si mohli pacienti připlácet u svých pojišťoven. To se ale ve veřejných diskusích na různých webech i na sociálních sítích nelíbilo řadě respondentů.
„Nadstandardní péče, to snad není program pro lidi. Už zase jedeme do starých kolejí. Chcete ušetřit a přidat na zisku pojišťovnám, což také vypadá jako dobrý lobbing. Asi to je ten pravý důvod, proč nechcete jen jednu státní pojišťovnu,“ připomněl například diskutující Miroslav Škrabal. Podobně se vyjádřil i další respondent pod jménem Petr Petrovický: „Ani u podnikových lékařů nebude nic zdarma, i za problémy se zády si připlatíš. A už se také prý licituje – za operaci slepého střeva 18 tisíc, za žlučník 36 tisíc.“
Zda obavy některých lidí jsou skutečně oprávněné, si zjišťovaly ParlamentiListy.cz u lékařů na vyšších manažerských pozicích, kteří jsou zároveň i zkušenými politiky.
„Je pravdou, že v minulosti byly snahy změnit nemocnice na akciové společnosti, kde by byly privatizační snahy jednodušší. Toto je snad trvale překonáno a změna na pozici ministra zdravotnictví by na tom neměla nic ovlivnit. Dlouhodobě jsem přesvědčen, že stát musí vytvořit garantovanou síť páteřních nemocnic (jedna na okres, tedy na cca na 100-130 tisíc obyvatel), které budou garantovat dostupnou péči všem občanům. Tyto nemocnice se pak musí rozvíjet a stát by je měl držet ve svém vlastnictví,“ konstatoval například senátor za hnutí ANO a ředitel krnovské okresní nemocnice Ladislav Václavec.
Něco málo o změnách v resortu zdravotnictví prozradil i docent Bohuslav Svoboda (ODS), místopředseda výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, který bude mít jistě na nově obsazeném Ministerstvu zdravotnictví velké slovo: „To zásadní, co chceme ve zdravotnictví do budoucna zavést, je kontrola kvality poskytované péče v jednotlivých zařízeních. Informace o kvalitě péče se stanou informací veřejně dostupnou a otázky cost and benefit (platby a úkony) budou jedním z podkladů pro navazování smluv s pojišťovnami.“
Obavy panují i u samotných zdravotníků
I když politikové jsou zatím optimističtí a žádné převratné změny ve financování zdravotnictví neočekávají, zdravotníci a odboráři, kteří pracují přímo v terénu, jsou už více obezřetní. „Ano, máme obavy, že by mohlo docházet ke snižování počtu lůžek. A také jsme zvědaví, jak nám budou v příštím roce valorizovány naše mzdy, když máme při covidové pandemii daleko více práce a musíme fungovat i za vyššího rizika. Na tom jsme se shodli i při setkání s Dagmar Žitníkovou, předsedkyní celostátního Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče,“ informovala zdravotní sestra a odborářka Zuzana Sargová z Fakultní nemocnice v Ostravě.
Jediní zástupci levice v příští možné vládě – Pirátská strana – však veřejnost uklidňuje slovy svého resortního šéfa pro zdravotnictví Josefa Pavloviče: „Momentálně připravujeme programové priority koalice a o privatizaci zdravotnictví se tam nepíše. Vzhledem k tomu, že státu dnes zůstaly jen fakultní nemocnice a psychiatrické léčebny, vyvedení dalších sektorů z kompetence státu téměř nepřipadá v úvahu.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán