Hned dvěma tématy se nejnovější přehled mediálních zajímavostí dotkne České televize, i když ne přímo vysílání. „Zaujal mě Reflex svojí anketou s názvem ‚Zasáhly vás vášně kolem Rady ČT? Hlasujte pro svého favorita‘. Tu anketu zpracoval Oldřich Tichý a v doprovodném textu je vyjmenováno všech osmnáct lidí, z nichž bude Poslanecká sněmovna vybírat oněch šest, kteří v Radě ČT zasednou. V přehledu je také stručně popsáno, co má kdo z kandidátů profesně za sebou, ale také to, kdo je navrhoval. Takže se tam objevují – už jsme to jednou zmiňovali – legrační spolky typu ‚Každý koš pomáhá‘, ‚Šance na návrat, organizace pro pomoc propuštěným vězňům‘, ‚Český svaz včelařů‘ a podobně. Ale zajímavý je výsledek té ankety. Největší přízni z řad lidu se těšil – kdo by to řekl – pan Luboš Xaver Veselý s 41,6 procenta všech hlasů. Tolik jich získal člověk, kterého skandalizují mainstreamová média od rána do večera,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?Anketa
Připomíná, že mu nasazují psí hlavu a obviňují ho z toho, že jde na ruku premiéru Babišovi nebo prezidentu Zemanovi. „Přitom to celé je o tom, že jim u pana Veselého vadí jeho poměrně radikální investigatismus, s nímž odkrývá některé věci nejen kolem majetkových, ekonomických nebo politických věcí, ale zejména to, že často míří do novinářských řad, což je přijímáno s velkou nevolí. Něco o tom vím, protože tuhle práci dělám přes dvacet let a za tu dobu jsem zjistil, že novinář je tvor nekritizovatelný. Většina mých někdejších kolegů, když mě potká na ulici, tak obrátí hlavu na druhou stranu a přejde pokud možno na jiný chodník. Je to velmi zábavné. Horší je, když se vám stane, že lidé, které znáte pětatřicet let, přátelil jste se s nimi už za komunismu, jezdil jste s nimi na společné rodinné dovolené, vám pouze mailem napíší: ‚Nezlob se, ale politicky jsme se rozešli‘. Tak to jsme se ocitli v padesátých letech,“ myslí si mediální analytik.
Vedení České televize si rozdalo na odměnách sumy, které ohromí
Podle něj skutečnost, že byl Luboš Xaver Veselý za svou činnost oceněn téměř polovinou všech hlasů v anketě Reflexu, dává smysl. „Proto si myslím, že by Poslanecká sněmovna měla takové signály brát na vědomí a měla by si uvědomit, že Rada České televize tu není od toho, aby kryla panu řediteli záda a pobírala od něj nějaké odměny nebo mu je naopak schvalovala ve výši, která udivuje. Docela nedávno se objevila zpráva, že v minulém roce obdržel management České televize roční odměny ve výši přes 46 milionů korun, aniž by to bylo diferencováno. To jsou skutečně cifry, které normálního člověka ohromí. Právě proto, aby se takové věci v České televizi neděly, by v Radě ČT měli zasedat kompetentní radní. Ne proto, aby si to v souhlasu s vedením tak pěkně upekli, jako tomu bylo dosud za posledních osm a půl roku,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Druhé místo v anketě čtenářů Reflexu obsadila brněnská ekonomka Hana Lipovská, pro niž se vyslovilo 28,5 procenta hlasujících. „To je rovněž osoba, které kydali na hlavu různí foristé24, různí hlídací psi, ratlíci a poštěkávající zvířátka z různých našich médií. A to přesto, že ji podle mého názoru většina z nich v životě neviděla, asi by ji nepoznali na ulici, nikdy od ní nic nečetli. Jen si neustále předávají ten jeden mediálně vyslovený názor, že Česká televize není něco, co by tu muselo být navěky. To je názor, který zazníval v této zemi úplně svobodně a normálně ještě před deseti, dvanácti lety. V roce 2008 nebo 2009 se v Senátu konal seminář na téma ‚jak dál s veřejnoprávními médii‘, jehož se účastnil třeba ekonom Pavel Kohout a další. Z úst politiků – třeba pana Topolánka i jiných – zaznívaly názory, že ta televize nemusí být navždy ve formátu, v jakém teď je, že z ní lze mnoho věcí vyčlenit skrze různé zakázky a předat je do jiných profesionálních rukou,“ podotýká mediální odborník.
Fotogalerie: - Balíme, víkend volá
Prima se od ČT1 liší méně reprízami seriálů a starých detektivek
Vždyť tu máme jiné profesionální televize, které umějí stejnou práci udělat stejně dobře, ne-li lépe, ale hlavně podstatně levněji než Česká televize. „To si člověk uvědomí, když si přečte svědectví o aktivitě týmu pořadu Newsroom ČT24 při jednání Rady Českého rozhlasu. Z toho titěrného pořadu, který má zanedbatelnou sledovanost, což vzhledem ke ‚kvalitám‘ toho produktu ani nepřekvapuje, tam přijeli čtyři nebo pět lidí. A ti tam strávili tři hodiny proto, aby se zeptali pana Jandáka na organizaci Člověk v tísni, místo toho, aby se ho ptali na to, co dělá Rada Českého rozhlasu pro Český rozhlas. Takové plýtvání by si žádný soukromý vysílatel nedovolil. To se děje jenom v České televizi, protože tam je otevřená dlaň. Tam si řeknou ‚Oslíčku, otřes se‘ a hned mají peníze na takovou nesmyslnost. Určitě by se to dalo dělat ekonomičtěji. A o tom byl před lety i ten seminář,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Zato dnes už pomalu nelze vyslovit myšlenku, že Česká televize nemusí existovat ve formátu, v jakém existuje, že se dá ekonomizovat, že nemusí vysílat ryze komerční pořady. „Jaký je rozdíl mezi ČT1 a televizí Prima? Ten, že Prima vysílá mnohem méně repríz hloupých bolševických seriálů nebo starých detektivek typu ‚To je vražda, napsala‘. To všechno vám nabízí ČT1 za vaše peníze, za Primu ani za Novu neplatíte. Česká televize je v tomto směru absolutně nejhorší televizí. Tím, že paní Lipovská pravila, že si umí představit, že by Česká televize v tomto formátu neexistovala, si vysloužila celý ten mediální nářez, který schytala. Ale zároveň je to věta, která jí vynesla druhé místo v této anketě díky hlasům od téměř třetiny hlasujících. Třetí skončil další otloukánek, ekonom Vladimír Pikora. Manžel ekonomky Markéty Šichtařové, která má už také psí hlavu, takže pan Pikora zřejmě chytil tu lepru od ní. Ale v anketě dostal téměř deset procent hlasů,“ oceňuje mediální analytik.
Šéfem bude symbol neschopnosti dělat zahraniční zpravodajství
Za ním na čtvrtém místě skončil známý psycholog Ivan Douda, který se dlouhá léta zabývá drogovou problematikou a pomocí narkomanům. „U něj to není překvapivé, protože je populární, má za sebou spoustu práce a koneckonců před časem byl členem Rady ČT i jeho kolega z organizace Drop In Jiří Presl. Tito čtyři by měli jednoznačně projít do té poslanci vyvolené šestice. Jenže jak to tak v Česku chodí, všechno bude jinak. Předpokládám, že se poslanci zaleknou odvahy, kterou prokázal Volební výbor, když poslal tyto kandidáty do užšího výběru, a budou volit lidi, kteří v této anketě u čtenářů zcela propadli. Bývalý hokejista Jiří Šlégr dostal 16 hlasů, pan docent Schwarz, známý ekonom, 17 hlasů, bulvární novinář a Topolánkův rádce Martin Schmarcz 24 hlasů. To lze s těmi skoro patnácti sty hlasy pro pana Veselého srovnat opravdu jen velmi těžko. Tak jsem zvědav, jak se s volbou popasují naši poslanci. Ale nejsem příliš velký optimista,“ přiznává Petr Žantovský.
Mirek Topolánek
Druhé téma se týká zprávy, která musela udivit nejednoho z diváků České televize. „Když jsem si ji ve středu na Echo24 přečetl, tak jsem málem spadl ze židle. Dozvěděl jsem se, že novým ředitelem Televizního studia v Ostravě bude náš ‚oblíbený‘ zahraniční zpravodaj Miroslav Karas, který dlouhodobě vyslovuje z obrazovky České televize místo zpravodajství propagandu, který naprosto bezostyšně pomlouvá Ruskou federaci prostě proto, že je buď tak ideologicky zasažen, nebo myslí, že je to správně, nebo mu v té televizi říkají, že je to tak správně a má to tak dělat. V tomto studiu se vyrábí nejenom zpravodajství, ale i dramatické a zábavné pořady. Je to celkem úctyhodná a dlouhá léta dobře fungující organizace. Jejím ředitelem byl několik let bývalý divadelní režisér Ilja Racek mladší a vedl ji ku prospěchu studia. Teď jí bude šéfovat Miroslav Karas, který je pro každého profesionálního novináře symbolem toho, jak se nemá dělat zahraniční zpravodajství,“ míní mediální odborník.
Smutná zpráva o tom, jak se podceňuje regionální televizní studio
Byl pro něj skutečně pravým opakem třeba Ivana Kytky, zpravodaje z Londýna. „Ten je vždy věcný, absolutně nestranný, nepronáší mezi zpravodajskými informacemi vlastní politické názory. Je to profík, kdežto pan Karas je propagandista. A tenhle člověk teď bude šéfem donedávna velmi funkčního a dobrého televizního studia v Ostravě. Nevím, když pan Karas prokázal, že neumí dělat ani zpravodaje ze zahraničí, jak bude chtít šéfovat, když navíc nemá žádnou manažerskou zkušenost. Po fakultě žurnalistiky pracoval v Českém rozhlase a poté přešel do České televize, v níž byl zpravodajem z Varšavy a poté z Moskvy. Nevím o tom, že by někdy řídil takový poměrně početný kolektiv lidí a ekonomiku studia. Nabízejí se tedy dvě vysvětlení. První je to, že Karasovo působení v Moskvě už bylo tak neúnosné, že dokonce i Petru Dvořákovi došlo, že bude lepší ho stáhnout a do Moskvy vyslat nějakého méně profláklého kolegu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Ostatně tak to v Česku obvykle chodí, že za chyby bývá člověk odměňován a za nedostatky povyšován. „Nebo prostě dostal trafiku. Ale to je moc smutná zpráva vzhledem k problematice České televize. Jestliže se do čela takto významného studia dostává ‚trafikant‘, tak to znamená, že se zcela manažersky podceňuje význam toho regionálního studia, kde vznikaly svého času vynikající seriály a dramatická díla. Vzpomínám na svého času docela dobře dělaný publicistický investigativní pořad Klekánice s paní Lorencovou a s panem Bohušem. To byla dobře odváděná práce. Ne vždy se ti redaktoři trefili do tématu, ne vždy byli bezchybní, ale snaha o maximální profesionalitu tam byla vždy. Co se teď bude dít se studiem, které povede ‚trafikant‘, nevím. Ale už dopředu mi je těch ostravských líto,“ konstatuje mediální analytik.
Svět opustil vynikající recitátor a popularizátor poezie, skvělý esejista
Poslední dnešní téma je smutné a není typické pro Týden v médiích. „Ve středu jsem se dozvěděl, že po bezmála čtyřech měsících hospitalizace zemřel Miroslav Kovářík. Byl to nejen vynikající recitátor a popularizátor poezie, ale také vynikající esejista a novinář. Dlouhá léta pracoval pro Český rozhlas a různá další média. Jeho eseje o poezii, o autorech nebo o dílech jsou něčím naprosto unikátním. Před časem vyšly v nakladatelství Galén v opravdu krásném a obsáhlém svazku, který odpovídá významu Mirka Kováříka pro českou kulturu. Když jsem zmínil, jak skvělý esejista to byl, tak to říkám i proto, že esej je velice těžký žánr, který málokdo z novinářů zvládne. Stejně jako málokdo zvládne fejeton, tak jako ho uměl Ludvík Vaculík. Dnes už ho tak neumí asi nikdo, snad ještě tak Rudolf Křesťan,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nevzpomíná si, že by v posledních letech četl nějaké eseje, které by se aspoň trošku přiblížily těm Kováříkovým. „Mirek Kovářík se dožil osmdesáti pěti a půl roku a zemřel na následky úrazu. Bydlel na Malé Straně v pátém patře, v podkroví, zřejmě spadl ze schodů, způsobil si zranění, v jejichž důsledku zemřel. Krom toho, že to byl báječný novinář a recitátor, tak to byl také můj dlouholetý přítel a kamarád. Uvědomil jsem si, že služebně nejstarší. Když jsem přijel z Pardubic začátkem osmdesátých let studovat do Prahy, tak Mirek Kovářík byl první člověk, kterého jsem v Praze potkal. Šel jsem na nějaký jeho pořad do studia Rubín a tam jsem se mu docela drze vnutil. Od té doby jsme byli bezmála čtyřicet let velkými přáteli. Strašně moc mi bude chybět a myslím, že nejenom mě, ale celé mé generaci, kterou naučil poslouchat a číst poezii,“ dodává mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
