Německo se k migrační krizi postavilo čelem a otevřelo dveře všem příchozím. Nedostatečně propracovaná a sjednocená registrace migrantů však brání v její efektivitě. A podle RFE/RL za tím stojí i nevyřešená německá minulost rozpolcené země.
„Ve snaze zabránit opakování minulosti Německo zavedlo striktní decentralizaci policejní moci a jedny z nejpřísnějších zákonů o ochraně soukromí. Ale snaha napravit minulé mýlky se podle kritiků zasloužila o to, že je Německo zranitelné.“
Celá diskuse o přijímání migrantů se totiž předně zabývala humanitární stránkou věci, a nikoli tou bezpečnostní, což je podle některých zásadní chyba. Podle mluvčího berlínského senátního úřadu pro zdraví a sociální záležitosti Saschy Langenbacha nezvládá Berlín příchozí registrovat, natož aby jim dokázal poskytnout stravu, přístřeší a zdravotní péči. Takových lidí je takřka 100 tisíc.
Jedním z problémů, které za tím stojí, je například skutečnost, že v úvodu krize odebírali úředníci lidem otisky pouze inkoustovou, nikoli digitální formou, což zásadně zpomalilo jejich registraci. Další problém spočívá v tom, že přístupy jednotlivých spolkových zemí se výrazně liší, navzájem nesdílejí žádné bezpečnostní databáze a právě decentralizace policejní moci brání v efektivitě registrací. To vede například k tomu, že někteří migranti již pobírají pomoc v několika spolkových zemích, které navzájem nevědí o tom, že už se dříve registrovali.
Celý přijímací proces byl přitom v mnoha ohledech neefektivní. Jak poznamenala jedna tlumočnice z arabštiny do němčiny, mnozí příchozí o sobě tvrdili, že jsou Syřané, přestože měli jiný přízvuk. „Pade na pade, říkala jsem si ‚Ok, ty lžeš‘,“ uvedla tlumočnice. Ta navíc nesměla svoje domněnky psát do poznámek, nýbrž je nejdříve musela sdělit nadřízeným, v jejichž pravomoci bylo něco s tím učinit. Většinou však migranti procházeli registračním procesem dál.
Výsledkem je, že německé úřady podle oficiálních čísel neznají identitu takřka 400 000 osob, které do Německa přišly. Podle Langenbacha například v samotném Berlíně čeká na vyřízení všech úředních dokumentů takřka 20 000 lidí, jejichž identita a původ jsou zcela neznámé. „Zní to hrozně negativně. Víte, neznamená to, že je v Berlíně 20 000 syrských teroristů. To jednoduše není pravda. Ale jsme na cestě k tomu, abychom rozkryli, kdo je doopravdy obětí války,“ dodal.
RFE/RL přitom neustále přípomíná německou minulost v podobě ministerstva státní bezpečnosti, neboli Stasi, na které vzpomínka mnohé Němce stále straší ve snech. „Lidé chtějí bezpečí. Nechtějí se bát,“ řekl průvodce berlínského muzea Stasi Felix Mueller. „Nechceme, aby o nás stát věděl všechno,“ dodal vzápětí.
Nedávná vlna násilí však v některých ohledech donutila Němce sjednotit a zlepšit registrační procesy pro migranty. V současnosti lépe probíhají jednotlivá interview, je dovoleno prohledat ty, kteří tvrdí, že přišli o doklady, a tlumočníci mohou uvádět svoje pochybnosti rovnou do poznámek, nemusejí je předávat až nadřízeným. Zároveň již také došlo ke sjednocení mnoha policejních a jiných databází.
Přesto se však ozývají hlasy, například Alternativa pro Německo, které volají po změně ústavních zákonů a nutnosti se bránit proti muslimské migraci.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: spa
