Je třeba vycházet z několika základních úvah. Každé jednání má minimálně dva vyjednávače. V politice a obchodě nelze věřit nikomu. Lze jen opakovat, že vývoj v Evropě připomíná rok 1939. Jen místo nacistického Německa je zde Turecko; a místo takzvaných sudetských a jiných Němců destabilizujících kdysi některé země Evropy tu jsou početnější a méně civilizované muslimské komunity. Dohody s Tureckem lze přirovnat k ostudné, ba zločinné mnichovské dohodě nacistického vyděrače s demokratickými zbabělci a zrádci. Právě mnichovská dohoda postavená na zbabělosti a zradě pomohla vytvořit základ k rozpoutání druhé světové války a holocaustu. Erdogan je v pozici Hitlera a Merkelová v pozici Chamberlaina. Vedení většiny údajně demokratických zemí v Evropě všemožně potlačuje svobody občanů a snaží se zaměřit jejich nepřátelství proti Rusku stejně jako koncem třicátých let. Třetí světová válka klepe na dveře!
Erdogan může dělat pouze to, co mu druhá strana dovolí. Kdyby neměl jako partnery vystrašené ubožáky z EU vedené Merkelovou a podporu z USA a Saúdské Arábie, dávno by někam zalezl. Zásadní otázkou je, proč evropské zájmy zastává vůči Turecku evidentně neschopná bývalá socialistická politická pracovnice? Taková poplašená ženština coby reprezentant Evropy musí být nejen Erdoganovi, ale všem věřícím muslimům doslova k smíchu. Stejně jako zženštilí socialističtí a křesťanští kastráti, kteří umí v Bruselu pouze blábolit o lidských právech.
Bude to rok od začátku uprchlické krize. Jaký je váš postoj?Anketa
Dalším tureckým trumfem v pokeru o budoucnost Evropy je islámská armáda, o níž naše média samozřejmě mlčí stejně jako všemožní bezpečnostní experti a turkologové vystupující v ČT. Vedení EU stejně jako mnozí národní politici zarytě odmítají plnit svoje zákonem dané povinnosti ve vztahu k občanské většině – počínaje pravdivými informacemi a právem na sebeobranu. Tím jsou vzorem v porušování zákonů, což vede k rozvratu a rostoucímu napětí ve společnosti. Snahou o umlčení vlasteneckých kritiků problém ještě posilují a nahrávají nepříteli.
Válečnické mediální propagandě, která má nasměrovat nepřátelství občanské většiny proti Rusku věří stále méně Evropanů. Rusko nemá k napadení Evropy jakýkoli důvod ani dostatečný vojenský potenciál. Stále více Evropanů si uvědomuje reálné ohrožení ze strany Turecka a USA. NATO se ukázalo z hlediska obrany před islámskou invazí z Turecka a Libye jako zbytečná a nefunkční organizace. Evropa se musí bránit sama; pokud bude ovšem politické vedení schopné a ochotné plnit svoje povinnosti.
Pokud nikoli, mělo by být vyměněno na základě prosazení referenda jako hlavního prostředku vlády občanské většiny a prosazení jejích životních zájmů. Z tohoto hlediska lze reálně počítat s odchodem národních států z EU, kterého se děsí hlavně početní byrokrati v Bruselu, a proto lžou a straší občany svých zemí. Ekonomické dopady odchodu by pro nás byly daleko menší, než jakými se nás snaží zastrašovat. Jistě, Německo by se bez svých východních kolonií s energetickými zdroji a levnými pracovními silami – moderními otroky – ekonomicky zhroutilo. Kdybychom odpojili naše elektrárny od německého systému, mohou v Německu vyrazit v mercedesech a bavorácích na nákup ekologických petrolejek a loučí. Otázkou je smysluplnost existence současné EU, která není ochotna bránit ani svoje hranice před islámskou invazí, natož vytvářet svobodný a spravedlivý politický systém pro občanskou většinu.
Za co vlastně berou královské platy desetitisíce povalečů v Bruselu a okolí? Na to bychom měli myslet ve volbách!
K potlačení agresivních choutek Turecka by stačilo okamžité zastavení ekonomické spolupráce s ním, tedy sankce za islámskou invazi. Místo ekonomicky ztrátových nenávistných sankcí proti Rusku, které chrání Rusy na Krymu před ukrajinským terorem a ožebračováním, sankce proti reálnému tureckému nepříteli ohrožujícímu Evropu. Přitom zcela anulovat veškerá jednání na téma přidružení Turecka k EU, o nějakém volném pohybu osob nemluvě.
Turecko od prvopočátku mělo a stále má prostředky migraci v plném rozsahu zabránit. Je to jeho povinností i jako člena NATO. Turecko se zachovalo a stále chová vůči EU jako nepřítel, a navíc vytváří islámskou armádu se Saúdskou Arábií, která dlouhodobě podporuje islámský terorismus. Propojení Turecka s Evropou by znamenalo propojení Saúdské Arábie s Evropou se všemi důsledky. Na to bychom neměli zapomínat ve volbách!
Zásadní otázkou je efektivní obrana pozemní a námořní hranice EU včetně použití zbraní proti islámské invazi. Pokud bude agentura FRONTEX sloužit jako cestovní agentura ilegálů z Afriky do Evropy, bude třeba ji rozpustit a vedoucí pracovníky povolat k trestní zodpovědnosti. Nejedná se přece o žádné uprchlíky, ale většinou organizované ekonomické ilegální migranty a částečně i teroristy zaměřené především na zneužívání evropského sociálního systému. Jednoznačně porušují zákony EU a na její území by neměli být vpuštěni.
Je třeba se zbavit různých mezinárodních dohod, které se ukázaly jako neodpovídající bezpečnostní realitě, nefunkční a doslova nebezpečné pro obyvatele Evropy, především Dublinské úmluvy, Lisabonské smlouvy a programu EuroMed. Slouží pouze k řízené likvidaci evropského obyvatelstva, rozkrádání výsledků jeho práce a obohacování různých zájmových skupin a neziskovek rozhazováním peněz placených neefektivně jednotlivými státy do bezedné pokladny EU. Humanitární programy má ve světě zajišťovat OSN, nikoli občané EU a americké NATO.
Dále je třeba z EU odstranit a poslat domů – a to i s použitím násilí a odebráním již získaného občanství – hlasatele a příznivce agresivních forem islámu, neochotných se integrovat do civilizované evropské společnosti, a veškeré sociální parazity, kteří mnohdy celý život nepracovali a neplatili daně, přestože si užívají výsledků práce druhých. Státy původu, které jsou většinou ekonomicky závislé na EU, k převzetí ekonomických parazitů a různých kriminálníků bezohledně přinutit. Jedná se především o ty, kteří nejsou ochotni žít civilizovaným způsobem podle evropských zákonů a praxí osvědčených pravidel a dokonce se snaží prosazovat v Evropě právo šaría neslučitelné s evropským právem.
Psali jsme:
Protiraketový štít USA v Evropě a reakce na něj
Protiraketový štít se v Evropě buduje od počátku výroby raket schopných nést jaderné hlavice. Projekt střídal projekt, dohoda dohodu, ale v praxi se moc nezískalo. Protiraketová obrana se budovala, demontovala a výrobci bohatli. Každý protiraketový systém tvoří radary, které jsou schopné detekovat odpálení a sledovat trasu letu rakety, případně raket. Druhým základním článkem je raketový systém, který má rakety či jejich díly zničit. Průzkum doplňují špionážní družice. Jiné systémy, především laserové, jsou na úrovni prototypů a mají nejasnou účinnost na strategické úrovni.
Některé typy moderních raketových systémů, kterými disponuje Rusko, mají více jaderných hlavic. Jak rakety, tak kontejnery s hlavicemi a v některých případech i jednotlivé hlavice mohou manévrovat, což snižuje pravděpodobnost jejich zásahu. Kontejner s hlavicemi, případně jednotlivé hlavice se od nosné rakety oddělují už v první fázi letu. Tvoří velmi malý a obtížně zasažitelný cíl. I v případě nepřímého zásahu nemusí dojít ke zničení hlavice a ta bude pokračovat v letu, pouze na kratší vzdálenost. Dopad bude zcela nevypočitatelný. Navíc lze předpokládat použití falešných hlavic, které zaplní jako cíle oblohu a zahltí protiraketovou obranu, která disponuje pouze limitovaným počtem raket, které lze odpálit naráz.
Protiraketovým systémem více či méně efektivním disponují USA a Rusko. Snaží se o něj EU (MEADS) a Čína. Různé kvalitní podsystémy vyvinul Izrael ve spolupráci s USA. Účinnost současné americké protiraketové obrany lze odhadnout mezi 20 až 30 procenty. To znamená, že 70 až 80 procent raket či hlavic proletí. Stačí jen odpálit jich větší počet. Některé segmenty protiraketové obrany, především americký námořní systém Aegis mají navíc malý dosah a rakety protivníka ho přeletí.
Rozmístění systému protiraketové obrany zásadním způsobem zvýhodňuje USA z hlediska útoku na Rusko. Ze strategického hlediska se jeví jako útočný faktor či faktor zvyšující pravděpodobnost úspěšného útoku. Výrazně totiž zkracuje reakční časy ruské obrany a možnost vedení včasného protiúderu v případě napadení americkými raketovými a leteckými útočnými systémy.
Bez ohledu na dosud nízkou efektivitu tlačí americká protiraketová obrana Rusko k zavádění nákladných raketových systémů, které takovou „obranou“ snadněji proniknou. Snižuje především pravděpodobnost zasažení území USA, a tím zvyšuje pravděpodobnost ztrát v Evropě, především východní, odkud budou operovat americká vojska. Jedná se především o území Ukrajiny a Polska, což americké stratégy nepálí. Tam totiž budou padat i sestřelené jaderné hlavice. Odpovídá to staré americké doktríně meče a štítu, kdy USA měly vést jaderné údery proti (tehdy) SSSR a Evropa inkasovat sovětské protiúdery.
Pokud se v rámci prvního střetu podaří vyřadit hlavní sledovací radary v Polsku, Rumunsku a Turecku, poklesne efektivita obrany Evropy ještě podstatně níže. Radar v Turecku je vlastně z hlediska obrany Evropy zbytečný, stačí se podívat na mapu. Radary přitom tvoří poměrně velký a málo odolný cíl. Lze je zničit i útokem pěšího družstva, takže není třeba ani leteckého, či raketového úderu. Jejich životnost lze v případě války s Ruskem odhadovat nanejvýš na desítky minut. Protiraketový systém bude poté schopen působit pouze lokálně s omezenou účinností.
Rovněž odpalovací zařízení, radarová a řídící stanoviště amerického protiraketového mobilního systému, který vychází z protileteckého systému Patriot mají minimální odolnost z hlediska vzdušného i pozemního útoku. S trochou nadsázky lze konstatovat, že stačí vyřadit generátor, který systém zásobuje elektrickou energií. Americký protiraketový systém je z hlediska bezpečnosti Evropy pouze velká iluze a je výhodný pouze pro počáteční fázi amerického útoku na Rusko.
Ohrožení humanitárních pracovníků na Lesbosu, včetně Chovance
Další doklad toho, že ideologicky podmíněná a shora nakomandovaná humanita není humanitou, ale bezpečnostním hazardem. Zoufalé utajování reality islámské invaze a snaha o umlčování kritiky jsou stále méně účinné. Je dobré, že ministr vnitra osobně poznal realitu. Může o ní povyprávět partajním kolegům Sobotkovi, Dienstbierovi a jejich islamizační partě. Takzvaní uprchlíci se rvou mezi sebou jako zvěř a napadají v bezpečné zemi svoje ochránce – ukázka islámského multikulturalismu a multietnicismu v praxi. Místo radosti nad tím, že si zachránili životy, překypují agresivitou a požadavky a nejen v Řecku. Ve Francii je to podobné, přičemž dokonce i podle členky firmy ANO představují přes 90 % osazenstva v táboře v Calais mladí muži! Prakticky všichni jsou muslimové. Integrace, kterou stejně nikdo nepotřebuje, selhává už na svém počátku. Není co dodat. Praxe je kritériem pravdy.
Fotogalerie: - V Calais, za Calais
Fotogalerie: - V calaiské "džungli"
Migrační trasy poté, co se uzavírá Rakousko. Půjdou přes Slovensko a přes nás?
Opět jsem se podíval do mapy a stále nechápu, proč tak nečiní i druzí? Neustálé omílání této možnosti postrádá logiku. Nemohu se zbavit dojmu, že všemožní mediální bezpečnostní experti a analytici, kteří v životě analýzu ani neviděli a nezvedli zadek z křesla u internetu, se rovněž neobtěžovali ani podívat na mapu Evropy. Od balkánské a italské trasy oddělují naše území Slovinsko, Maďarsko, Slovensko a Rakousko. Všechny tyto země již chrání, nebo jsou schopny účinně bránit svoje hranice před větším náporem ilegálů.
Nelze samozřejmě vyloučit průnik desítek či stovek osob. Ty však můžeme buď poslat bez zdržování do Německa, kam směřují, nebo je bez meškání zatknout a uvrhnout do vazby v souladu s platnými zákony. Přicházejí z bezpečných evropských zemí, takže se nejedná o jakési uprchlíky, ale ilegály vědomě porušující zákon, a to organizovaně. Jedná se o organizovaný zločin! Na základě toho by měli být jako bezpečnostní riziko drženi bez možnosti volného pohybu a v nejkratším možném termínu posláni domů, a to i násilím. Neustálé vědomé a záměrné porušování platných zákonů EU i členských zemí pod pláštíkem humanity je velmi špatným příkladem pro občany v celé EU. Zákony musí platit pro všechny, nebo pro nikoho!
Část slovenské hranice dobře chrání divoký Dunaj, východní hranici zase hory. Pochybuji, že Rakousko by si nechalo nadiktovat další migranty, nálada občanské většiny je tam před výbuchem. Svědčí o tom prezidentské volby. Rakouský sociální systém je podstatně štědřejší než náš, takže proč by ilegálové táhli k nám? Maďarský prezident Orbán má z tohoto hlediska neotřesitelnou podporu občanské většiny a proislámský prezident Kiska na Slovensku není ani vidět.
Ilegálové k nám mohou reálně pronikat ve větším množství pouze z Německa. K tomu se ovšem nemají, protože v naší asociální zemi jim pšenka parazitování nekvete, i když mnozí politici a neziskovkáři by je rádi přilákali, aby mohli demonstrovat svoje slouhovství. Naopak německé hranice jsou prakticky stále otevřené. Lze předpokládat, že ilegálové se pokusí pronikat do Německa z Itálie přes Švýcarsko, pokud jim to dovolí, ale spíše oklikou přes Francii, která dosud překypuje socialistickým multikulturalismem. Další možností je tažení ilegálů přes Ukrajinu s pomocí tamní protinárodní oligarchické vlády. Ovšem běloruské, polské a slovenské hranice jsou pro ně problém.
Pro naši republiku představuje největší ohrožení legalizace ilegálů a jejich násilné přidělování, případně souhlas naší vládní reprezentace s jejich umísťováním na našem území. Další cestou je ubytovávání legalizovaných ilegálů z Německa různými kšeftaři na našem území s podporou proimigrantských politiků a neziskovkářů.
Důležité je především zabránit pokusům o jejich integraci na našem území, a tím vytvoření početné islámské komunity sloužící jako základ islámského agresivního salafismu, nátlakových akcí z hlediska oblékání a stravovaní proti evropskému standardu a v neposlední řadě i terorismu. Ekonomické důvody pro integraci neexistují, vlastních nezaměstnaných máme dost, stačí jen nabídnout jim slušné platy a nehledat levné otroky mezi těmi, kteří stejně nepřišli za prací.
Rovněž je nutné zabránit nesmyslným pokusům o rozmísťování muslimů do menších aglomerací, protože se stejně v krátké době spojí ve městech. Rozmísťování nikdy nikde nefungovalo. Stačí se podívat na Paříž nebo Londýn, kde jsou celé cizinecké čtvrti. A nikdo je nenutil, aby se tam ubytovávali. Problémy můžeme vyřešit jak v krajských, tak v parlamentních volbách odstraněním politiků a stran podporujících otevřeně či skrytě islamizaci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Koller
