Ocelářská unie se ostře postavila proti zvýšení regulovaných složek cen energií, které navrhuje pro příští rok Energetický regulační úřad. Podle ní to přímo povede k razantnímu zvýšení nákladů velkých průmyslových firem u nás, a tím snížení konkurenceschopnosti. To vše v situaci, kdy česká ekonomika letos spadne do recese. A ani výhled na příští rok není nic moc.
Hlavním důvodem, proč regulovaná část ceny, hlavně elektřiny, je, že vláda pro příští rok ruší dotace, které dala letos na pomoc s energetickou krizí. Celkem to bylo podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) 110 miliard korun. Příští rok dá vláda dotaci už jen necelých deset miliard. A to na podporu obnovitelných zdrojů. Přitom podle odhadů ERÚ bude její zákonná výše zhruba 36 miliard. Lidé a firmy tedy budou muset veškeré náklady na zbylou podporu OZE i na dražší služby sítí pokrýt ze svého. Domácnostem tedy má regulovaná složka vyletět vzhůru v průměru o 71 procent, velkým firmám o více než 200 procent. Většina nárůstu u nich jde na vrub právě poplatku za OZE. Vláda se po zveřejnění návrhů ERÚ ale snažila mírnit paniku.
Regulovaná část ceny je totiž jen menší část konečného účtu, který platíme. Větší podíl má cena samotné silové elektřiny, která pro příští rok klesne a zdražení regulované složky výrazně umaže. To ale platí hlavně pro domácnosti. Velkým průmyslovým podnikům silová elektřina zlevnila už letos. A od ledna další významný pokles nečekají. Zdražení regulované části tak pocítí, obzvlášť když je jejich spotřeba obrovská. Třeba v Třineckých železárnách pohání elektřina obloukovou pec i další části výroby a zpracování oceli.
Výhledově Třinec chystá kvůli Green Dealu investici do další elektrické pece. Spotřeba elektřiny tak ještě významně poroste, aby nahradila spalování uhlí a koksu.
První otázka na Romana Heideho směřovala k tomu, že v rámci Ocelářské unie došlo k odmítnutí navýšení regulovaných složek elektřiny. „Odmítáme je samozřejmě nějaké slovo a nějaký výraz, který má vyjadřovat naši nevoli s tím, že budeme muset platit OZE. Což je trochu novinka, bude to zatěžující podle odběru. Pro nás, pro společnosti, které jsme velkokapacitně odběrové, to bude znamenat mimořádný zásah do našeho hospodaření,“ poznamenal Heide.
Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?Anketa
„V Německu byl vytvořen fond, do kterého se ukládají peníze z povolenek, a následně z toho sanují potřebnou částku,“ řekl Heide.
Vláda by si podle něj měla jednoznačně promítnout podniky s velkou spotřebou, co vlastně do státu přinášejí a jakou ekonomickou sílu dávají podniky regionům, potažmo celé republice. „Jaká je jejich výkonnost v rámci jiných výkonových produktů, to znamená i platba daní, platby za odvody za zaměstnance, většinou objem zaměstnanosti. A na základě toho by si měla určitě sestavit nějakou tabulku těchto firem a podívat se, jak jim může pomoci v rámci konkurenceschopnosti. Protože si musíme říct, že to je přímá úměra v rámci konkurenceschopnosti. A pokud my přestaneme být konkurenceschopní, budeme mít problém na trhu. A to s sebou samozřejmě nese další komplikace,“ dodal Heide.
Třinecké železárny v této souvislosti hovoří o enormní zátěži. „Znamená to něco přes 600 milionů,“ sdělil Heide. „Pro posluchače: musíme si říct, že pokud plánujeme hospodářský výsledek naší společnosti, Třineckých železáren, někde kolem miliardy korun, tak si představte, že vám najednou z toho ubude 600 milionů korun, to je ten poměr, na který je potřeba se podívat,“ dodal.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová