Trump narazil u Nejvyššího soudu. O cla se ale bude bojovat dál

20.02.2026 20:05 | Monitoring

Americký Nejvyšší soud rozhodl, že Donald Trump nemůže vyhlašovat plošná cla pomocí nouzových pravomocí. Podle většiny soudců náleží pravomoc stanovovat cla Kongresu. Trumpovi však zůstává několik dalších zákonných cest, jak obchodní politiku přitvrdit.

Trump narazil u Nejvyššího soudu. O cla se ale bude bojovat dál
Foto: Screen You Tube Bílého domu
Popisek: Donald Trump v Oválné pracovně Bílého domu

Nejvyšší soud USA odmítl využití zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), na jehož základě prezident Donald Trump v roce 2025 vyhlásil takzvaná „Liberation Day“ cla. Soud v poměru 6:3 rozhodl, že ústava svěřuje pravomoc stanovovat cla výhradně Kongresu, nikoliv prezidentovi.

Rozhodnutí vedl předseda soudu John Roberts, nominovaný prezidentem Georgem W. Bushem. „Zakladatelé svěřili pravomoc v oblasti cel výlučně Kongresu, bez ohledu na zřejmé zahraničněpolitické důsledky,“ uvedl soud. Proti se postavili mimo jiné soudci Clarence Thomas, Brett Kavanaugh a Samuel Alito.

Trump tehdy argumentoval tím, že Spojené státy čelí „ekonomické nouzi“, protože jsou podle něj zahraničními státy „zneužívány“ v oblasti obchodu. Tento právní rámec však soud nyní odmítl.

Další cesty zůstávají otevřené

Rozhodnutí soudu ale nemusí být posledním slovem, uvádí americká televize Fox News. Prezident má stále k dispozici jiné zákonné nástroje, které by mu mohly umožnit pokračovat v tvrdší obchodní politice.

Jednou z možností je zákon o rozšíření obchodu z roku 1962. Ten umožňuje uvalit cla na zboží, které by mohlo ohrozit národní bezpečnost. Tento nástroj byl již v minulosti využit například při zavádění cel na ocel a hliník. Na rozdíl od IEEPA je tento zákon soudně prověřený.

Anketa

Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?

98%
hlasovalo: 18557 lidí
Další variantou je obchodní zákon z roku 1974, který výslovně dává prezidentovi širší pravomoci reagovat na neférové obchodní praktiky jiných zemí. Podle jeho ustanovení může americký obchodní zmocněnec zahájit vyšetřování a následně uvalit odvetná cla, pokud se prokáže poškozování amerických zájmů.

K dispozici je i takzvaná „Section 122“, umožňující dočasné clo až do výše 15 procent po dobu 150 dní v případě neodůvodněných omezení amerického obchodu.

Historické precedenty

V debatě se objevují i historické paralely. Zmiňován je například zákon Smoot-Hawley z roku 1930, který během Velké hospodářské krize výrazně zvýšil cla na tisíce produktů. Kritici jej dodnes považují za jeden z faktorů prohlubujících tehdejší ekonomický propad.

Naopak starší zákon Fordney-McCumber z roku 1922, jenž umožňoval vysoká ochranná cla, je dnes považován za překonaný.

Politická reakce

Někteří republikáni, například senátor Rand Paul, rozhodnutí soudu přivítali s tím, že prezident nemůže využívat nouzové pravomoci k zavádění daní. Jiní upozorňují, že Kongres v minulosti exekutivě obchodní nástroje vědomě poskytl.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu tak představuje významný test rozsahu prezidentských pravomocí. Otázkou zůstává, zda se Trump pokusí využít některou z dalších zákonných cest – a zda se spor o obchodní politiku znovu nevrátí až před soud.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Senát

Opravdu myslíte, že je senát nějakou pojistkou demokracie? Vždyť je řada demokratických států, kteří dvě komory nemají. Myslíte, že to jejich demokracii oslabuje? Mě přijde, že hlavně třeba za bývalé vlády senát nebyl žádnou pojistkou, vláda v něm měla většinu a procházelo jí vše. Pokud budu mluvit ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 3 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Rvačka v ČT: Gregor drtil Mináře, publikum se přidalo

20:25 Rvačka v ČT: Gregor drtil Mináře, publikum se přidalo

„Milion chvilek je PR a marketingovou agenturou pětikoalice, která pouze využívá emoce lidí pro svůj…