Které datum je pro vás důležitější?Anketa
„Ještě mě zaujalo, že oni pak volili prvního místopředsedu. A tím zvolili pana profesora Válka, současného ministra zdravotnictví, a ten dostal ještě víc hlasů. Ten normálně sahá na lukašenkovské výsledky, takže dostal 94 procent a je to suverénně nejoblíbenější politik TOP 09," poznamenal Macinka.
A proč nemáme dostatek léků? „Protože Ukrajina a Putin. Pan profesor Válek tam toto sdělil národu, že ty léky po dvou letech, co je ministrem, tak léky nejsou, protože nevím, před kolika lety byl covid, a protože Putin zaútočil na Ukrajinu. A hned se přehodil na Putina a říká: To je podle mého názoru psychiatrický pacient," sdělil Macinka.
Macinka se vyjádřil také k úmrtí někdejšího zakladatele TOP 09 Karla Schwarzenberga a k tomu, že Schwarzenberg bude mít pohřeb se státními poctami. „Když někdo tvrdí, že by si Karel Schwarzenberg zasloužil státní pohřeb, musí říct za co. Myslím si, že to bude krásný pohřeb, jak se to nazve, bude jedno. Stejně tam bude Markéta Pekarová, určitě v první řadě neudrží slzy. Slzy Markéty Pekarové jsou podle mě víc než státní pocty,” dodal Macinka.
„Karel Schwarzenberg v závěru svého života možná udělal jednu takovou dobrou věc, když zemřel - a těsně před tím se nechal odvést do své vlasti. Takže zemřel doma, v Rakousku. My víme, že ten jeho fanklub z pražských kaváren je takový silně emotivní a vždy všechno hodně přehrávají. Tím, že on odjel skonat domů do Rakouska, tak nás, co to tak neprožíváme, ušetřil od neuvěřitelně laciné, povrchní plačky, která by propukla ve všech pražských ulicích okolo toho místa, kde by se nacházel. Takhle se pražská kavárna nepřestěhovala do Vídně a myslím si, že je to zdravé, prospěšné. A ten pozdrav už bude v takové odlehlé atmosféře několik týdnů po jeho smrti, a bude to více v klidu," dodal Macinka.
Stávka bude. Rodičům se omlouváme. Školství potřebuje deset miliard navíc. Ministerstvo by mělo přestat slibovat a začít jednat na rovinu. To jsou slova Františka Dobšíka, která pronesl pro XTV.cz. Je podle Macinky stávka opodstatněná? „Já si myslím, že školství potřebuje úplně něco jiného než nějakých deset miliard navíc. To je přece nefunkční systém. Zaplevelili jsme si školství inkluzí a dalšími podobnými věcmi. To je podle mě ta žába na prameni ve školství. Nechápu, že pak učitelé říkají: potřebujeme deset miliard, ale není to na naše platy," sdělil Macinka. Jde o peníze pro nepedagogické pracovníky. „Já bych vyhodil asistenty, udělal bych zpátky zvláštní školy," řekl dále Macinka.
„Když je inkluze, tak vždycky to, co se ty děti naučí, tak to je ten nejmenší společný jmenovatel. Ty nejchytřejší děti se učí tempem těch nejhloupějších. A myslím si, že je načase si přiznat, že prostě občas se narodí i debil. Když je jich pohromadě víc, tak se mohou obrnit proti tomu životu lépe, než když se rozpustí debil mezi premianty," míní. Speciální a zvláštní školy podle něj dětem pomáhaly. „Politicko-korektní snílkovství, že to bude spravedlivý, je prostě mrzačení dětí. A to je hlavní problém školství," dodal Macinka.
Dalším tématem byly důchody. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v uplynulém týdnu uvedl, že se v padesáti letech dozvíme, kdy se dožijeme důchodu. „Reforma důchodů? To může být, když se udělá nějaká změna, která přinese změnu chování lidí. Za prvé je potřeba říct, že žádná reforma se netýká těch lidí, kteří jsou dnes v důchodu. To se týká těch lidí jako jsme my," řekl ve směru k moderátorce Alex Mynářové. „Reforma má sloužit k tomu, aby se začali lidé jinak chovat. Aby věděli, že ten stát tady nemusí být takový, jaký je dnes. To znamená: Reforma má vést lidi k zodpovědnosti vlastní a motivovat je k tomu, aby na to mysleli. Reforma socialistického člověka Jurečky je v tom, že říká, že budeme další a další peníze rozdávat. Před tímto lumenem jsme měli Maláčovou. Ta se proslavila tím, že každá její tisková konference stála český národ zhruba 40 miliard, tak tady soudruh Jurečka ji chce trumfnout. Je to pohroma pro tuto zemi," uvedl Macinka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová