Když plénum ÚS v úterý schválilo odmítnutí senátorského návrhu, měli čtyři soudci z 12 odlišné stanovisko, většina je však přehlasovala. Zatímco soudce Miloslav Výborný měl námitky jen proti odůvodnění soudního usnesení, trojice Rychetský, Ivana Janů a Vojen Güttler nesouhlasili přímo s výrokem. Na rozdíl od svých kolegů věří, že ÚS měl senátorský návrh věcně projednat - "nepochybně s rizikem obvinění ze soudcovského aktivismu", poznamenal ve svém stanovisku Rychetský.
Žádný akt veřejné moci se nemůže zcela vymykat kontrole ústavnosti
Předseda ÚS se neztotožňuje se závěrem pléna, že amnestijní rozhodnutí je pro svou specifickou povahu soudně nepřezkoumatelné. Soud měl dát podle něj přednost zásadě, že žádný akt veřejné moci se nemůže zcela vymykat kontrole ústavnosti.
Napadený druhý, tedy aboliční článek amnestie, který zastavuje trestní stíhání delší osmi let, měl poté ÚS podle svého předsedy posoudit z hlediska ústavního závazku dodržovat mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. V Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu se ČR zavázala k trestnímu postihu vyjmenovaných zločinů a k zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti.
Článek II by se mohl vztahovat na skutky, které se ČR zavázala stíhat
"Pokud by (ÚS) zjistil, že článek II rozhodnutí o amnestii se vztahuje i na skutky, které se zavázala Česká republika stíhat, a na zajištěný majetek, který se zavázala konfiskovat, měl ve vztahu k těmto trestním řízením k částečnému zrušení článku II rozhodnutí prezidenta republiky sám přikročit," napsal Rychetský.
Soudce Güttler by hlasoval pro zamítnutí senátorského návrhu - a to kvůli tomu, aby vůči amnestovaným obviněným a odsouzeným nenastaly zpětné účinky soudního nálezu, které jsou v trestním právu zakázané. Věří ale, že ÚS měl zvážit akademický výrok, ve kterém by vyslovil, že aboliční článek je v rozporu s Ústavou, která mimo jiné stanoví princip důvěry v právo. Výrok mohl být vodítkem pro trestní soudy, které rozhodují o abolici, i pro soudy občanskoprávní, které budou rozhodovat o žalobách poškozených na náhradu škody, dodal.
Odmítnutí návrhu zásadně omezí přezkum jakékoliv budoucí amnestie
Soudkyně Janů míní, že ÚS se odmítnutím návrhu zásadním způsobem omezil v přezkumu jakékoliv budoucí amnestie. Uvedla, že hromadné zastavování trestních stíhání nemusí být aktem milosrdenství, ale rezignací na hledání a nalezení pravdy a na rozhodnutí o vině, a tedy i zpronevěřením se jedné ze základních funkcí státu.
Novoroční amnestie Václava Klause má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Vedla k propuštění téměř 6500 vězňů a k zastavení více než tří stovek trestních stíhání včetně závažných kauz hospodářské kriminality.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vfe
