Když plénum ÚS v úterý schválilo odmítnutí senátorského návrhu, měli čtyři soudci z 12 odlišné stanovisko, většina je však přehlasovala. Zatímco soudce Miloslav Výborný měl námitky jen proti odůvodnění soudního usnesení, trojice Rychetský, Ivana Janů a Vojen Güttler nesouhlasili přímo s výrokem. Na rozdíl od svých kolegů věří, že ÚS měl senátorský návrh věcně projednat - "nepochybně s rizikem obvinění ze soudcovského aktivismu", poznamenal ve svém stanovisku Rychetský.

Žádný akt veřejné moci se nemůže zcela vymykat kontrole ústavnosti

Předseda ÚS se neztotožňuje se závěrem pléna, že amnestijní rozhodnutí je pro svou specifickou povahu soudně nepřezkoumatelné. Soud měl dát podle něj přednost zásadě, že žádný akt veřejné moci se nemůže zcela vymykat kontrole ústavnosti.

Napadený druhý, tedy aboliční článek amnestie, který zastavuje trestní stíhání delší osmi let, měl poté ÚS podle svého předsedy posoudit z hlediska ústavního závazku dodržovat mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. V Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu se ČR zavázala k trestnímu postihu vyjmenovaných zločinů a k zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti.