Někteří malí školáci jsou za první týden zavaleni i třiceti úkoly. „… Synkovi (1. stupeň) kamaráda zadali 30 úkolů na týden včetně např. výpočtů, které je ještě neučili. Takže podle vrchní koblihy máme chodit do práce, protože ekonomika nemůže zastavit. Podle učitelů pak máme po práci učit děti? Je dost rozdíl mezi pomocí s učením a plnohodnotným učením,“ napsal na internetu například Jiří Šejťák Alexa.

A co děti s poruchou, které potřebují asistenta?

Nešťastní rodiče se už začali obracet i na právní poradny. Například na skupinu právničky Zuzany Candigliota „Práva dětí a rodičů v kontaktu se zdravotnictvím, školstvím a státem“ se obrátila jedna z maminek s tímto dotazem:

„Syn, 8. třída. Má základní škola právo dát dětem úkoly během uzavření školy, chtít po nich samostudium s tím, že budou úkoly a vše kontrolovat na dálku po e-mailu, známkovat to a později ve škole z toho děti zkoušet? S tím, že ve škole už nebude čas se jim věnovat s danou látkou, takže to musejí teď zvládat sami doma? Jde mi o to, že mám syna s poruchami učení a není schopen se sám učit. Já sama jsem na rodičáku a též nemám čas ani možnost se mu tolik věnovat, a taky nejsem přeci jen učitelka. Mohu prosím radu, jak v tomhle případě jednat, co můžeme nebo nemůžeme teď dělat?“

Ukázka jednoho z pokynů základní školy (sdílela advokátka Zuzana Candigliota):