Ukrajina kandidátem do EU? Jiří Pospíšil je pro. Prý to nesnese odkladu. A odjinud přišla bouře

26.04.2022 16:27

Ukrajina nemá být členem Evropské unie a neměla by ani v červnu získat statut kandidáta. Tento názor uvedl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg na summitu evropských médií v rakouském Lechu. Odůvodnil svůj postoj tím, že některé balkánské země, které kandidátský status mají, si už řadu věcí odpracovaly a nebylo by fér je přeskočit. Uvedl také, že Ukrajina by se členským státem EU neměla stát ani v budoucnosti, měla by podle něj pro ni existovat jiná cesta. PL.cz se zeptaly politiků, zda máme vzít Ukrajinu do EU, nebo má pravdu Rakousko.

Ukrajina kandidátem do EU? Jiří Pospíšil je pro. Prý to nesnese odkladu. A odjinud přišla bouře
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Pospíšil

„Ano, máme Ukrajině otevřít dveře do Evropské unie. Kandidatura neznamená automaticky přijetí,“ vysvětlil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Máme přiznat statut kandidátské země. Pak má zahájit proces jednání. Každá země musí splňovat podmínky členství podle zakládacích smluv. V tom nelze dělat žádnou výjimku,“ objasnil Cyril Svoboda, který byl ministrem zahraničí a také předsedou KDU-ČSL. „Po skončení války a stabilizaci hranic Ukrajiny určitě ano,“ domníval se senátor Patrik Kunčar, místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Anketa

Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?

1%
97%
hlasovalo: 47316 lidí

„Měli bychom udělat vše pro to, abychom Ukrajině otevřeli cestu do EU. Nicméně na této cestě musí Ukrajina splnit vše, co je potřeba. Jinak by to poškodilo ji i EU samotnou. Pro všechny uchazeče i členy platí, že musí dodržovat stejné podmínky a pravidla. Jinak bychom přestali fungovat,“ domníval se Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí za ČSSD. „Nakonec vzít do EU,“ okomentoval bývalý sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla.

„V případě Ukrajiny by měla platit férová pravidla jako u ostatních států, které jsou geograficky v Evropě.  Splní-li právní podmínky, mělo by jim to být umožněno. A my bychom měli udělat maximum, abychom Ukrajincům s plněním těch požadavků pomohli. Rakouská vláda se v tom mýlí,“ myslel si eurosposlanec za Piráty Mikuláš Peksa.

Vyjádření rakouského ministra zahraničí Schallenberga, že by Ukrajina neměla být členem EU - ani teď, ani v budoucnu - vnímám jako dost krátkozraké a zbytečné. Rakousko asi zapomíná, že se na Ukrajině bojuje i za svobodu jejich země, a že Ukrajinci teď nasazují své životy i za ty jejich! Za mě je tedy Ukrajina naléhavý případ, který nesnese odkladu. Udělit ji status unijního kandidáta by podle mého názoru EU posílilo i geopoliticky. Znamenalo by to také rozšíření západních hodnot“ dál na východ a tedy větší izolaci diktátorských režimů Ruska a Běloruska, které by měly odejít do minulosti, sdělil europoslanec Jiří Pospíšil, bývalý předseda TOP 09. 

„Podle mě je teď nejdůležitější, aby se Ukrajině podařilo ubránit svoji zemi. Pokud Ukrajina splní všechny podmínky, měla by mít dveře do EU otevřené. Podporuji udělit Ukrajině status kandidátské země a bude záležet na Ukrajině, jak rychle dokáže zavést nezbytné reformy,“ sdělil europoslanec za ANO Ondřej Knotek.

„Rozhodně ne. EU musí projít zásadní reformou a vyřešit velké množství problémů, jež má i bez Ukrajiny. Tedy státu výrazně chudšího a s řadou společenských neduhů, jako je vyhrocený nacionalismus a korupce. Pokud by Ukrajina vstoupila do EU, stala by se další montovnou a zdrojem odbytu druhořadého zboží a prohloubila by tak ještě více rozdíly mezi zeměmi EU – například v odměňování,“ upozornila europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM.

„Ukrajině má být podle mě udělen status kandidátské země. Členem se samozřejmě může stát až po splnění požadovaných podmínek, tkz. Kodaňských kritérií, což může trvat mnoho let,“ uvedl Ondřej Benešík, poslanec KDU-ČSL, předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Česko stojí za Ukrajinou a já osobně podporuji její vstup do společenství států respektující demokracii a svobodu,“ konstatoval Edvard Kožušník, bývalý europoslanec ODS.

„Ukrajina odeslala minulý týden vyplněný dotazník s žádostí o přiznání statutu kandidátské země EU. Tato žádost, předpokládám, bude v létě ze strany Evropské komise i jednotlivých členských států EU pozitivně vyřízena. Kandidátský statut však ještě neznamená členství. Turecko například požádalo o členství v roce 1987, kandidátskou zemí je od roku 1999. Dodnes členem není a jen tak nebude. Proč? Protože nesplňuje základní podmínky přijetí. Zda je bude po ukončení války splňovat Ukrajina, bude záležet na ní. Jak jsme poznali my sami, splnění všech podmínek a kritérií trvá dlouhé roky, mnohdy desetiletí. I z tohoto pohledu je komentář rakouského ministra zahraničí ke členství Ukrajiny v EU naprosto nediplomatický a hloupý,“ vysvětlil Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD.

Anketa

Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?

2%
95%
hlasovalo: 42325 lidí

„Přijímat do EU zemi, která je v občanské válce už od roku 2014 a ve které není ani úplně jasno kdo tam vládne a kdo ovládá které vojenské a polovojenské skupiny, považuji za skutek za hranicí zdravého rozumu. Jak někdo při smyslech by mohl takto hazardovat s bezpečností svých občanů? Neomezený příval laciné pracovní síly z Ukrajiny do  montoven, o které nejspíš sní korporace, spolehlivě zlikviduje naši už tak silně oslabenou střední třídu, jak jsme to viděli před pár lety v Jordánsku. Jsem proto pro hledání jiné cesty spolupráce, nejlépe na bilaterální bázi, protože nevěřím, že Evropská unie by zvládla najít modus vivendi spolupráce s Ukrajinou, který by vyhovoval všem členským státům. Vyzývám proto k maximální rezervovanosti k podobným snahám přičlenit Ukrajinu k EU,“ vyzval Jiří Kobza, poslanec SPD, bývalý diplomat.

„Přestože to dnes není bez rizika, že se dostanu do hledáčku našich novodobých Koniášů, jednoznačně podporuji stanovisko Rakouska. Důvodů je mnoho. Od ekonomické zaostalosti, přes zkorumpovanost státní moci nebo nevymahatelnost práva. A mohl bych pokračovat,“ uvedl Milan Šarapatka, bývalý poslanec Úsvitu a diplomat.

„Ukrajina už měla být přijatá, nebo krytá jasným příslibem přijetí. Dnešním statečným bojem za svoji svobodu a nezávislost ukazuje, jakou mohla být přidanou hodnotou EU, kde leckdo už zapomněl na klíčové hodnoty našeho systému, svobodou počínaje. Jakákoliv jiná cesta jí nezaručuje nic. Dnešní situace to dokládá. Rakousko není cestou pro sousedy agresivního Ruska. Výhružky Finsku a Švédsku to jasně dokazují. Vše, co říkám o přijetí do EU, platí i pro NATO. Kdyby byla Ukrajina v NATO, dnešní masakry by se nekonaly,“ je přesvědčen František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.

„Jsem přesvědčen, že Ukrajina by měla být neutrální. S její velikostí, počtem obyvatel, zemědělským průmyslem a surovinami, by mohla docela dobře sloužit jako most mezi EU a Ruskem. Výhody pro rozvoj své země a svých občanů mohla čerpat nejen z EU, Ruska či USA. Možná, kdyby to bylo před ‚památným Majdanem‘, nemuseli by hrůzy války zažívat její obyvatelé na vlastní kůži. Možná bylo již od vpádu do Iráku, Libye, egyptského jara po Sýrii třeba krotit válečné choutky jestřábů, kteří jsou připraveni k akci vždy. Možná i Švejk by dnes pronesl hlášku – S covidem si namastily kapsy farmaceutické firmy, tak teď nechme prostor pro zbrojaře –,“ uvedl Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné, bývalý místopředseda TOP 09.

„Otázka je špatně položená. Je již Ukrajina připravena pro vstup do EU? V této otázce by odpověď jednoznačně zněla ne. Pokud chceme dělat pouze politická gesta systémem, ať to stojí, co to stojí, potom vezměme do EU všechny, co o to mají zájem a zapomeňme na ekonomiku, zapomeňme na prosazování práva, zapomeňme na korupci a tiskněme stále více a více eur a odpovězme lidem, k čemu má EU sloužit, jaký má cíl a smysl,“ napsal Leo Luzar, místopředseda KSČM, bývalý poslanec.

„V tomto případě je názor Rakouska správný. Souhlasím s ním, protože co si pamatuji – obava, že by celá Evropská unie nestačila živit ukrajinské oligarchy, už kdysi dávno zazněla, když se o tom jednalo. Je pravda, že současná Ukrajina je v tomto ohledu něco jiného, ale až skončí boje, oligarchové se vrátí k moci. Mám pocit, že s tím bychom si moc neporadili,“ domníval se poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Jana Černochová byl položen dotaz

Snažíte se jako ministryně zprostředkovat mír nebo to považujete za nereálné?

Paní ministryně, snažíte se nebo budete se snažit mezi Ruskem a Ukrajinou iniciovat mírová jednání? Přijde mi, že tu probíhá jen válka ve zbrojení, což se obávám, že nemůže skončit dobře. Co když Putin fakt použije jaderné zbraně? Vždyť on už několikrát ukázal, že je šílenec!

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Babiš právě vytáhl věc proti ČT. Zavřít Hamplovou, padlo. A velký strach

20:14 Babiš právě vytáhl věc proti ČT. Zavřít Hamplovou, padlo. A velký strach

Po porážce ANO v senátních volbách se ozývá lídr hnutí Andrej Babiš. Obytňák, se kterým objížděl Čes…