„Ano, máme Ukrajině otevřít dveře do Evropské unie. Kandidatura neznamená automaticky přijetí,“ vysvětlil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Máme přiznat statut kandidátské země. Pak má zahájit proces jednání. Každá země musí splňovat podmínky členství podle zakládacích smluv. V tom nelze dělat žádnou výjimku,“ objasnil Cyril Svoboda, který byl ministrem zahraničí a také předsedou KDU-ČSL. „Po skončení války a stabilizaci hranic Ukrajiny určitě ano,“ domníval se senátor Patrik Kunčar, místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
„Měli bychom udělat vše pro to, abychom Ukrajině otevřeli cestu do EU. Nicméně na této cestě musí Ukrajina splnit vše, co je potřeba. Jinak by to poškodilo ji i EU samotnou. Pro všechny uchazeče i členy platí, že musí dodržovat stejné podmínky a pravidla. Jinak bychom přestali fungovat,“ domníval se Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí za ČSSD. „Nakonec vzít do EU,“ okomentoval bývalý sociálnědemokratický premiér Vladimír Špidla.
„V případě Ukrajiny by měla platit férová pravidla jako u ostatních států, které jsou geograficky v Evropě. Splní-li právní podmínky, mělo by jim to být umožněno. A my bychom měli udělat maximum, abychom Ukrajincům s plněním těch požadavků pomohli. Rakouská vláda se v tom mýlí,“ myslel si eurosposlanec za Piráty Mikuláš Peksa.
„Podle mě je teď nejdůležitější, aby se Ukrajině podařilo ubránit svoji zemi. Pokud Ukrajina splní všechny podmínky, měla by mít dveře do EU otevřené. Podporuji udělit Ukrajině status kandidátské země a bude záležet na Ukrajině, jak rychle dokáže zavést nezbytné reformy,“ sdělil europoslanec za ANO Ondřej Knotek.
„Rozhodně ne. EU musí projít zásadní reformou a vyřešit velké množství problémů, jež má i bez Ukrajiny. Tedy státu výrazně chudšího a s řadou společenských neduhů, jako je vyhrocený nacionalismus a korupce. Pokud by Ukrajina vstoupila do EU, stala by se další montovnou a zdrojem odbytu druhořadého zboží a prohloubila by tak ještě více rozdíly mezi zeměmi EU – například v odměňování,“ upozornila europoslankyně Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM.
Psali jsme:
„Ukrajině má být podle mě udělen status kandidátské země. Členem se samozřejmě může stát až po splnění požadovaných podmínek, tkz. Kodaňských kritérií, což může trvat mnoho let,“ uvedl Ondřej Benešík, poslanec KDU-ČSL, předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti. „Česko stojí za Ukrajinou a já osobně podporuji její vstup do společenství států respektující demokracii a svobodu,“ konstatoval Edvard Kožušník, bývalý europoslanec ODS.
„Ukrajina odeslala minulý týden vyplněný dotazník s žádostí o přiznání statutu kandidátské země EU. Tato žádost, předpokládám, bude v létě ze strany Evropské komise i jednotlivých členských států EU pozitivně vyřízena. Kandidátský statut však ještě neznamená členství. Turecko například požádalo o členství v roce 1987, kandidátskou zemí je od roku 1999. Dodnes členem není a jen tak nebude. Proč? Protože nesplňuje základní podmínky přijetí. Zda je bude po ukončení války splňovat Ukrajina, bude záležet na ní. Jak jsme poznali my sami, splnění všech podmínek a kritérií trvá dlouhé roky, mnohdy desetiletí. I z tohoto pohledu je komentář rakouského ministra zahraničí ke členství Ukrajiny v EU naprosto nediplomatický a hloupý,“ vysvětlil Libor Rouček, bývalý místopředseda Evropského parlamentu za ČSSD.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
„Přijímat do EU zemi, která je v občanské válce už od roku 2014 a ve které není ani úplně jasno kdo tam vládne a kdo ovládá které vojenské a polovojenské skupiny, považuji za skutek za hranicí zdravého rozumu. Jak někdo při smyslech by mohl takto hazardovat s bezpečností svých občanů? Neomezený příval laciné pracovní síly z Ukrajiny do montoven, o které nejspíš sní korporace, spolehlivě zlikviduje naši už tak silně oslabenou střední třídu, jak jsme to viděli před pár lety v Jordánsku. Jsem proto pro hledání jiné cesty spolupráce, nejlépe na bilaterální bázi, protože nevěřím, že Evropská unie by zvládla najít modus vivendi spolupráce s Ukrajinou, který by vyhovoval všem členským státům. Vyzývám proto k maximální rezervovanosti k podobným snahám přičlenit Ukrajinu k EU,“ vyzval Jiří Kobza, poslanec SPD, bývalý diplomat.
„Přestože to dnes není bez rizika, že se dostanu do hledáčku našich novodobých Koniášů, jednoznačně podporuji stanovisko Rakouska. Důvodů je mnoho. Od ekonomické zaostalosti, přes zkorumpovanost státní moci nebo nevymahatelnost práva. A mohl bych pokračovat,“ uvedl Milan Šarapatka, bývalý poslanec Úsvitu a diplomat.
„Ukrajina už měla být přijatá, nebo krytá jasným příslibem přijetí. Dnešním statečným bojem za svoji svobodu a nezávislost ukazuje, jakou mohla být přidanou hodnotou EU, kde leckdo už zapomněl na klíčové hodnoty našeho systému, svobodou počínaje. Jakákoliv jiná cesta jí nezaručuje nic. Dnešní situace to dokládá. Rakousko není cestou pro sousedy agresivního Ruska. Výhružky Finsku a Švédsku to jasně dokazují. Vše, co říkám o přijetí do EU, platí i pro NATO. Kdyby byla Ukrajina v NATO, dnešní masakry by se nekonaly,“ je přesvědčen František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, bývalý předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.
„Jsem přesvědčen, že Ukrajina by měla být neutrální. S její velikostí, počtem obyvatel, zemědělským průmyslem a surovinami, by mohla docela dobře sloužit jako most mezi EU a Ruskem. Výhody pro rozvoj své země a svých občanů mohla čerpat nejen z EU, Ruska či USA. Možná, kdyby to bylo před ‚památným Majdanem‘, nemuseli by hrůzy války zažívat její obyvatelé na vlastní kůži. Možná bylo již od vpádu do Iráku, Libye, egyptského jara po Sýrii třeba krotit válečné choutky jestřábů, kteří jsou připraveni k akci vždy. Možná i Švejk by dnes pronesl hlášku – S covidem si namastily kapsy farmaceutické firmy, tak teď nechme prostor pro zbrojaře –,“ uvedl Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné, bývalý místopředseda TOP 09.
„Otázka je špatně položená. Je již Ukrajina připravena pro vstup do EU? V této otázce by odpověď jednoznačně zněla ne. Pokud chceme dělat pouze politická gesta systémem, ať to stojí, co to stojí, potom vezměme do EU všechny, co o to mají zájem a zapomeňme na ekonomiku, zapomeňme na prosazování práva, zapomeňme na korupci a tiskněme stále více a více eur a odpovězme lidem, k čemu má EU sloužit, jaký má cíl a smysl,“ napsal Leo Luzar, místopředseda KSČM, bývalý poslanec.
„V tomto případě je názor Rakouska správný. Souhlasím s ním, protože co si pamatuji – obava, že by celá Evropská unie nestačila živit ukrajinské oligarchy, už kdysi dávno zazněla, když se o tom jednalo. Je pravda, že současná Ukrajina je v tomto ohledu něco jiného, ale až skončí boje, oligarchové se vrátí k moci. Mám pocit, že s tím bychom si moc neporadili,“ domníval se poslanec SPD Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec v Rusku i na Ukrajině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
