V případě členů spolku Krymských Tatarů se tak stalo podle komentátora asi proto, že do Prahy přijeli z Krymu, a nikoliv z ukrajinského exilu. „Takže nabourali obraz utiskovaného národa,“ píše k přijetí rusínské delegace u příležitosti stého výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu.
Po ukrajinský režim byl krok hlavy státu velmi citlivým zásahem. „Na Ukrajině totiž již druhé desetiletí probíhá násilná ukrajinizace všech tam žijících národnostních menšin, nikoliv pouze ruské, o které se nejvíce mluví,“ upozornil Bašta. Jazykový zákon prý učinil z ukrajinštiny v podstatě jediný povolený jazyk a zasáhl především školství, jelikož od září příští roku již budou všechny ruskojazyčné školy vyučovat pouze v ukrajinštině. A bez povšimnutí nezůstanou ani menšiny mluvící jazyky používanými v Evropské unii, i ty budou mít později v tomto ohledu útlum, byť až od září 2023.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin tak Kyjev dodržovat zřejmě nehodlá.
Kritika a odvetná opatření sice přišly z Maďarska, Polska a Rumunska, Brusel si však „zatím hraje na mrtvého brouka“. Dle Bašty tedy jde o jediný povolený a nekritizovaný nacionalismus v Evropě, zřejmě kvůli jeho prvoplánovému protiruskému zaměření.
S nejhorší situací na Ukrajině se potýkají právě Rusíni. Ty jakožto národ uznává asi 28 států včetně České republiky, ale ve vlastní zemi jsou považováni za pouhou etnickou skupinu a rusínština za ukrajinské nářečí. „Každou jejich snahu o národní emancipaci považuje Kyjev za separatismus,“ přikládá Bašta. A dodává, že pokud bude takovýto kurz ze strany Kyjeva pokračovat, může zde vzniknout další problém podobný Donbasu.
Fotogalerie: - Zeman a krajané z Ukrajiny
Poslední roztržku vyvolalo pozvání krymsko-katarské delegace u příležitosti oslav 28. října. „Velvyslanectví vyjadřuje rozhodný protest v souvislosti s pozváním zástupců pseudo-krymskotatarské organizace Kyrym birligi podřízené ruské okupační správě v AR Krym k účasti na oficiálních oslavách státního svátku České republiky,“ ohradilo se poté ukrajinské velvyslanectví.
Velvyslanectví vyjadřuje rozhodný protest v souvislosti s pozváním zástupců pseudo-krymskotatarské organizace Kyrym birligi podřízené ruské okupační správě v AR #Krym k účasti na oficiálních oslavách státního svátku České republiky.
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) October 30, 2019
https://t.co/v7mvHfxOuG
Český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula musel pak přítomnost prokremelských Tatarů na Pražském hradě 28. října při oslavách státního svátku vysvětlovat také v Kyjevě.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak
