Bašta k podpoře prezidenta vůči dvěma národnostním menšinám a následné kritice ve svém komentáři píše, že je to v rámci současného trendu politické korektnosti a unijní podpory všelijakých menšin velmi paradoxní jev. Diví se, že se Zeman „kupodivu se zlou potázal nejen na Ukrajině, ale také v českých mainstreamových médiích“.

V případě členů spolku Krymských Tatarů se tak stalo podle komentátora asi proto, že do Prahy přijeli z Krymu, a nikoliv z ukrajinského exilu. „Takže nabourali obraz utiskovaného národa,“ píše k přijetí rusínské delegace u příležitosti stého výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu.

Po ukrajinský režim byl krok hlavy státu velmi citlivým zásahem. „Na Ukrajině totiž již druhé desetiletí probíhá násilná ukrajinizace všech tam žijících národnostních menšin, nikoliv pouze ruské, o které se nejvíce mluví,“ upozornil Bašta. Jazykový zákon prý učinil z ukrajinštiny v podstatě jediný povolený jazyk a zasáhl především školství, jelikož od září příští roku již budou všechny ruskojazyčné školy vyučovat pouze v ukrajinštině. A bez povšimnutí nezůstanou ani menšiny mluvící jazyky používanými v Evropské unii, i ty budou mít později v tomto ohledu útlum, byť až od září 2023.