Bez ohledu na to, co si vy osobně přejete: Vystoupí dnes Britové z EU?Anketa
Určitý zájem v této souvislosti vyvolala slova předsedy strany Jaroslawa Kaczyńského, který se k věci vyjádřil v rozhovoru pro deník Gazeta Polska. Kaczyński projekt jako celek podpořil, ale řekl, že se bude nejspíš měnit datum památného dne k uctění památky obětí genocidy, tak aby sjednotilo vzpomínku obětí zločinů, které na území Volyně a východní Haliče spáchali příslušníci UPA, ale také Sověti. Původní datum v návrhu je 11. července. Kaczyński řekl k věci konkrétně: „Toto datum se bude pravděpodobně měnit. Den utrpení obyvatel pohraničí se bude slavit 17. září, protože ten den kombinuje všechny zločiny spáchané proti Polákům na východě. Je to víc univerzální. Ještě musím dodat, že zločiny, kterých se na našich krajanech dopustila UPA, musejí být nazvány jako genocida. Nedopustíme žádné způsoby vylepšování tohoto hrozného období v naší historii kvůli aktuální situaci na Ukrajině. Nemůžete si v jistém smyslu zahrávat s tragédií tisíců Poláků, protože národ, který nebere do úvahy vraždu svých vlastních lidí, možná v budoucnosti na sebe přivolá něco takového znovu.“
K vraždění polského obyvatelstva na Volyni a ve východní Haliči došlo mezi jarem 1943 koncem roku 1944 a podíleli se na něm příslušníci UPA (Ukrajinské povstalecké armády) a němečtí okupanti. Odhady obětí vraždění se různí, ale obvykle se uvádí, že na Volyni šlo o 35 tisíc až 60 tisíc lidí a na západní Haliči 25 tisíc až 10 tisíc obětí z řad místních Poláků. Na ukrajinské straně mělo jít o asi dva tisíce až tři tisíce Ukrajinců, kteří byli zabiti Poláky nebo příslušníky UPA. K masovým vraždám Poláků v jiných částech bývalého polského pohraničí došlo také v roce 1939, v době sovětského napadení Polska, a také v průběhu války, a to ze strany sovětských jednotek nebo německých jednotek a jejich místních kolaborantů.
Otázka volyňských a haličských masakrů zůstává problematickým tématem ve vztazích mezi Polskem a Ukrajinou. Na současné Ukrajině dochází na oficiální úrovni k rehabilitaci jednotek Ukrajinské povstalecké armády a obě strany si dění z doby před více než sedmi desítkami let vykládají jinak.
Současná iniciativa polských poslanců není v Polsku první. Polský Sejm k tragickému osudu Poláků na východě vydal deklaraci už v roce 2009 a polský Ústav paměti národa uskutečnil výzkum událostí, ve kterém došel k závěrům, že masové vraždy měly charakter genocidy.
Na ukrajinské straně prezident Viktor Juščenko ocenil v roce 2007 Romana Šuchevyče, jednoho ze členů UPA, který byl zastáncem etnické čistky Poláků, jako hrdinu Ukrajiny. Jeho rozhodnutí v zemi způsobilo značnou nevoli, a to hlavně na východě země. Juščenkovo rozhodnutí projednával Ústavní soud, který ho v roce 2010 zrušil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Veronika Sušová-Salminen
