Více než polovinu velkorážní munice, kterou Ukrajina potřebuje k obraně proti ruské agresi, se podle prezidenta Petra Pavla podařilo zajistit prostřednictvím české muniční iniciativy. Pavel to uvedl po dnešním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě, kam přicestoval na oficiální návštěvu. Ukrajinská strana za pomoc Česku poděkovala a ocenila, že iniciativa bude pokračovat i nadále, přestože samotné Česko se na nákupu munice finančně nepodílí.
Kopečný popsal, že Ukrajina po celou dobu pokračování české muniční iniciativy přicházela s velmi konkrétními požadavky. „Chtěli získat stále rozsáhlejší seznam konkrétních položek, které potřebovali využívat. Šlo o systémy protivzdušné obrany, raketové systémy nebo součástky, které by jim pomáhaly zasahovat cíle v Rusku,“ uvedl bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který do studia Interview ČT24 dorazil s reverzní plackou ve tvaru srdce v barvách ukrajinské vlajky připnutou na klopě saka.
Česká doména: munice a těžká technika
Podle něj se právě v této oblasti Česká republika dlouhodobě profilovala. „Stalo se českou doménou, že v oblasti těžké pozemní techniky a munice jsme se prostě vyprofilovali jako ti nejspolehlivější dodavatelé,“ dodal. Zároveň upozornil, že limitem české pomoci byly často finance. „Vždy jsme mohli sehnat víc, kdybychom na tom měli víc peněz,“ uvedl diplomat.
Kritici muniční iniciativy často zpochybňovali její fungování s poukazem na korupci na Ukrajině a obavy, zda se munice nebo související finance neztrácejí. Kopečný k tomu vysvětlil, že Česko jako organizátor postupovalo standardně jako v jiných velkých zakázkách – platby probíhaly postupně a dodávky nebyly realizovány jednorázově, ale průběžně. Pokud by se objevilo problematické jednání, dárci by podle něj mohli financování kdykoli zastavit.
Zdůraznil také, že existoval systém fyzického předání i následné kontroly využití dodané techniky. „Následně jsme vytvořili i pracovní skupiny a ve velmi úzké spolupráci mezi našimi ministerstvy obrany jsme dostávali neustále reportáže a doklady o tom, že ta munice, případně ta technika, je skutečně využívána. Dostávali jsme konkrétní videa, kde je třeba působení té velké techniky. Stali jsme se pro všechny postupně důvěryhodným partnerem,“ uvedl Kopečný k zákulisí muniční iniciativy.
Zamyslel se přitom nad tím, co podle něj vedlo premiéra Andreje Babiše (ANO) ke změně postoje a k tomu, že připustil pokračování muniční iniciativy. „Myslím si, že to byly dvě věci. Já jsem byl i celý minulý rok opatrně optimistický, že to budou ty aspekty, které nakonec jakéhokoliv čelního vládního představitele přesvědčí o tom, že to dává smysl. Tou první věcí byly vnitřní důvody, tedy jak ten systém vlastně funguje, do čehož on skutečně nemohl mít vhled, když mu ty informace nebyly poskytnuty ze strany tehdejšího vedení ministerstva obrany. A teď ty informace měl, takže věděl do detailů, jak to přesně funguje. A zjevně po těch jednáních, po tom auditu, který prošel sám se svými kolegy, nabyl přesvědčení, že ty informace, které dostával předtím, tak nebyly přesné a byly zavádějící. A že to je systém, se kterým se dá pracovat reprezentativně a že to je pro Česko dobré,“ uvedl Kopečný.
Signál z Bruselu pro Babiše byl jasný: dělejte to dál
Druhým důvodem, proč podle Kopečného došlo ke změně postoje, byla mezinárodní situace. „Žádný člověk není ostrovem, žádný stát není ostrovem, prostě všechno se děje nikoli ve vakuu, ale v mezinárodních vztazích,“ řekl. Významnou roli podle něj sehrála i série prvních jednání, která český premiér absolvoval v Bruselu a v rámci bilaterálních schůzek se zahraničními partnery. „Po těch prvních mítincích, které měl v Bruselu a v rámci bilaterálních jednání, opakovaně slyšel od nejvýznamnějších partnerů, že tohle je něco, co má svou váhu a svou důležitost – a to právě pro státy jako Německo, Dánsko nebo Nizozemsko, stejně jako pro generálního tajemníka NATO a další,“ uvedl Kopečný s tím, že sdělení Bruselu bylo pro Babiše jednoznačné: dělejte to dál.
Kopečný reagoval také na výrok Andreje Babiše, podle něhož se přes české firmy dostal na Ukrajinu vojenský materiál v hodnotě 274 miliard korun, a na kritiku bývalého premiéra Petra Fialy (ODS), který veřejné sdílení detailů muniční iniciativy označil za bezpečnostní riziko. Podle Kopečného samotné číslo problém nepředstavuje, rizikové by ale mohlo být zveřejňování dalších konkrétních informací o fungování systému. „Číslo jako takové neohrožuje bezpečnost lidí, ale zveřejňováním, řekněme, dalších informací by to určitě ohrožující být mohlo. Nevím, jak to přesně teď bývalý premiér myslel, ale možná hovořit o detailech, jak ten systém funguje, které instituce procesují některé aktivity v rámci té iniciativy, to může být ohrožující, protože to příliš mnoho napoví, jak ten systém funguje, a třeba by se ti lidé potom nemuseli cítit tak komfortně,“ uvedl Kopečný.
Kromě toho okomentoval také výroky amerického prezidenta Donald Trump, který tvrdí, že mírové dohody brzdí Ukrajina, a zároveň hovoří o svých ambicích vůči Grónsku. Podle Kopečného realita odpovídá jinému obrazu. „Ochota Ukrajinců dohodnout se je rozhodně mnohokrát vyšší než ta ruská. Co pořád platí, je, že Ukrajina je velmi ochotná přistoupit na mnoho kompromisů,“ upozornil.
Zároveň doplnil, že konflikt se odehrává i v rovině politické komunikace směrem k Washingtonu. „Obě strany, jak Ukrajina, tak Rusko, hrají o pozornost a pozitivní vnímání jejich aktivit ze strany amerického prezidenta. A ukrajinský stát bude dělat vše pro to, aby tuto pozornost udržel,“ dodal bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s tím, aby muniční iniciativa pokračovala?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
