„Připojení k Sovětskému svazu bylo špatné, tragické a ještě k tomu podvodné,“ řekl ČTK historik Fedir Šandor z Užhorodské národní univerzity, která vznikla necelý měsíc po podpisu smlouvy o postoupení Zakarpatska sovětské Ukrajině. „Teď už lze pochopit, že čeští politici vyměnili Podkarpatskou Rus za nezávislost Československa,“ míní.
Politicky je prý takový obchod docela pochopitelný, ale Podkarpatská Rus na to tragicky doplatila. „Hodně lidí tu bylo postiženo represemi, hlavně řeckokatolíci, Maďaři, Němci. Z lidského hlediska to proto bylo velice špatné rozhodnutí,“ uvedl Šandor.
Rusínské hnutí za autonomii je spíše jen virtuální
Šandor si nicméně myslí, že po 70 letech se většina obyvatel Zakarpatska sžila s Ukrajinou a sama sebe považuje za Ukrajince. Rusínské hnutí za autonomii, které čas od času o sobě dává vědět zejména v ruských médiích, považuje za zcela okrajovou záležitost.
„Je to spíše virtuální hnutí, protože většina vůdců jsou prostě okrajové figurky, jak politicky, tak společensky. Podporu nemají. Jedny platí Rusko, protože chce Ukrajinu rozdělit a vytvořit problémy i na jejím západě, jiné zase kvůli svým zájmům Maďarsko, Česko a Slovensko,“ konstatuje Šandor, zřejmě v narážce na podporu pro krajanské spolky a národnostní menšiny; oficiálně jedině Budapešť požaduje autonomii pro maďarskou menšinu na Ukrajině.
V českém zájmu je stabilní Ukrajina
„Je v českém zájmu, aby Ukrajina byla politicky stabilní, hospodářsky prosperovala a aby byla stabilním partnerem Česka i dalších zemí Evropské unie,“ ujišťoval šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek loni v říjnu v Užhorodu, kde otvíral honorární konzulát, který má pomáhat hlavně českým turistům a podnikatelům.
Šandor nesouhlasí ani s pohledem těch ukrajinských médií, která Zakarpatsko líčí jako údělné knížectví rodinného klanu Balohů, jejichž tři bratři a bratranec hrají důležitou roli nejen v místní, ale i v celostátní politice. „Balohové jsou vlivní, ale v současnosti jsou to jen jedni z vůdců. Události roku 2014 poměry na Ukrajině velice silně změnily, a to i v Zakarpatsku.“
„Československo i Sovětský svaz nás v Zakarpatsku považovaly za provincii, ale tady se dějiny psaly už za časů Římanů. Přežili jsme tu už 22 států, ale Zakarpatsko zůstává,“ zdůraznil užhorodský rodák a patriot.
Mobilizaci neuposlechlo devět tisíc místních mužů
Proměny města možná vystihují i údaje, podle kterých se před první světovou válkou čtyři pětiny jeho obyvatel hlásily k maďarské národnosti, zatímco v současnosti se stejný díl hlásí k národnosti ukrajinské.
Oddanost ukrajinské věci má ale zřejmě své meze: vojenský komisař Zakarpatské oblasti minulý týden ohlásil, že na 9000 místních mužů neuposlechlo mobilizačního rozkazu.
V nejisté současnosti prý ale může být ošemetné bavit se i o dávné minulosti, jakou byl podpis moskevské smlouvy o postoupení Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu. „Kdepak, to je citlivá otázka, to na hovory po telefonu není. Raději přijeďte, není to sem tak daleko. A letos se k nám čeští turisté trousí jen po jednom, po dvou,“ tvrdí ředitelka jednoho z muzeí zakarpatské historie a folklóru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam, čtk
