„Řada asijských a afrických států po zhroucení koloniálních říší vznikala tak, aby byly vytvořeny nefunkční celky, kterým se těžko vládne. Tím bývalé koloniální mocnosti měly zaručeno, že proti nim nebudou moci vystupovat v těchto oblastech silné, státní mocí optimálně řízené státy,“ uvedl Kovářík s tím, že rozvrat měly tyto státy již přisouzeny v okamžiku vzniku. Například kurdské území bylo rozděleno do řady států – do Turecka, Sýrie, Iráku a Íránu. „Irák je nesourodý slepenec, podobně třeba Libye. Obdobné to je v řadě afrických států. Tato nestabilita dnes eskaluje. Dlouho si odborníci na obranu a strategii v Evropě, USA a v NATO nedokázali dát informace dohromady,“ uvedl.
Podle jeho názoru to bylo kvůli tomu, že byla přeceňována nadřazenost technologie a masové západní kultury. Na druhou stranu byla přehlížena sunnitská i šíitská opozice vůči západní dominanci. „Útoky unesenými dopravními letouny 11. 9. 2001 v USA byly přisuzovány jakési světové chobotnici al-Káidě. Přitom al-Káida byla jenom jedním z protizápadních symbolů, ne příliš rozsáhlé ozbrojené hnutí,“ myslí si Kovářík, podle kterého se v muslimských zemích jedná spíše o plošný odpor proti našemu západnímu vnímání světa.
Celý rozhovor najdete ZDE
Současná migrační vlna je podle Kováříka důsledkem ověření informací, že Evropa je vojensky a politicky slabá, nejednotná, neschopná reagovat na agresivní jednání nízké intenzity. „Vlna migrantů začala sílit předloni, a především loni. Muslimský svět zjistil, že si Evropa neumí s migranty poradit, není schopna je zastavit. Proto letos migrační vlna propukla naplno,“ domnívá se Kovářík.
Migranti si myslí, že jim v Evropě bude dobře. Tak tomu ale nebude
Podle něj se v současnosti již nejedná o migraci, ale o záplavu. „Migrantům byla naočkována vize, že se budou mít v Evropě dobře. Tak tomu nebude. Je to naopak základ pro dlouhodobé nepokoje v evropském prostoru,“ myslí si.
Podle něj je logické, že azylantem je člověk, který uteče za hranice do nejbližší země, přijme tam azyl, a čeká až se situace doma konsoliduje, tedy někdo vyhraje a zklidní situaci. Otázkou prý je, zda je azylantem člověk, který se přes řadu států doklopýtá až do Německa. „Je to ještě azylant, nebo ekonomický uprchlík, zneužívající nálepky azylu?“ ptá se Kovářík.
Muslimové rádi využívají výdobytky západní civilizace. Ale hodně jejích symbolů odmítají
Domnívá se, že základním problémem je, že muslimové jako jednotlivci rádi využívají výdobytky západní civilizace. V rámci své většinové společnosti však musí hodně symbolů západní kultury odmítat. „Ale i ekonomický, resp. sociální základ západní společnosti využívají. Zbytek západní kultury a politického řádu ignorují. To je základ pro vytváření dalších cizineckých ghett a militantních skupin v Evropě. To se snaží dnes evropské vlády řešit. Otázkou je, zda není pozdě. Před měsícem ještě německá vláda předpokládala, že letos do SRN přijde kolem půl milionu migrantů. Tento týden je odhad na čísle 800 000 osob,“ upozorňuje na prudký růst přílivu uprchlíků.
Nenechme se uklidnit tvrzením, že většina migrantů chce do Německa
Kovářík nesouhlasí s politiky, kteří se českou veřejnost snaží uklidnit tvrzením, že většina migrantů směřuje do Německa. Podle něj pro nás výhledově začíná být nebezpečný i německý pláč nad migranty. Z Německa totiž již zazněl hlas, že by velmi pomohlo, kdyby ostatní členské země EU začaly přijímat uprchlíky rovným dílem. „Německo si přitom za to může samo, protože má podstatně benevolentnější přístup k azylantům než Česko. Nebude trvat dlouho a Německo omezí sociální pomoc migrantům. Pobyt v SRN již nebude pro migranty výhodný. Potom jim bude jedno, zda zůstanou u nás, nebo v SRN, která uzavře migrantům štědřejší kohoutky sociální podpory,“ obává se Kovářík.
Migranti budou v postavení méněcenných lidí
Ze střednědobého výhledu prý nelze vyloučit nárůst trestné činnosti, protože migrant bude v postavení méněcenné osoby. „Nikdo ho nechce, nikdo se o něho nezajímá, sociální dávky budou postupně ještě menší. Bude zesilovat tlak na to, aby jejich status byl jenom přísně dočasný. Což je rozumné opatření. Zároveň to je podhoubí pro frustraci, agresivitu a celkovou změnu chování až na hranici tzv. nepřizpůsobivých osob a kriminálních aktivit,“ neskrývá Kovářík strach z budoucnosti.
Na závěr rozhovoru se Kovářík svěřil se svými obavami z toho, že si Evropa s uprchlickou vlnou nebude umět poradit: „Vláda, Ministerstvo vnitra i samotní policisté, se kterými hovořím, všichni cítí, nebo spíše vědí, že nejde jenom o uprchlíky utíkající před válkou, ale nebezpečnou velkou politickou, vojenskou a nábožensko-etnickou hru s následky, které si nedokážeme ani představit. Věřím tomu, že neříkám nic špatného a pobuřujícího, když řeknu, že nevíme, co bude dál. A Evropa je natolik nejednotná, že se politici bojí přijmout rázná opatření, aby nebyli skupinami hysteriků obviněni z xenofobie, fašismu a podobně," dodal.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: vam
