Zkraje svého vystoupení Haišman objasnil, že tváří v tvář migrační krizi je klíčový pocit bezpečí občanů. „Pravidla, která Česká republika v této oblasti přijímala z EU a přijímala je velmi poctivě, v loňském roce vygenerovala náš postoj k migraci. Postoj, který si z mnoha míst zasloužil kritiku, ale byl to postoj určený občanům České republiky a jejich pocitu bezpečí,“ zdůraznil úředník. K tomu dle něho navíc došlo v situaci mediální společnosti, kdy absolutní vítr vzbudila jakákoliv zpráva o tom, kde, kdo a jaký trestný čin některý z migrantů provedl.

„Základní strategie spočívala v tom, že všichni, kdo v České republice rozhodují o blahobytu, museli být ve shodě. Museli mít jasně specifikovaný cíl. Ten cíl byl specifikovaný tak, že nebudeme ohrožovat bezpečí českých občanů, bez ohledu na to, že se někdy někdo mohl odvážit k tomu, že ten pocit bezpečí jiných občanů dal všanc,“ pokračoval Haišman.

Ředitel Odboru azylové a migrační politiky MVČR objasnil, že podstatou české imigrační politiky je od dob Ivana Langera jakási teze, že Česká republika je schopná mít takovou imigrační politiku, jakou má schopnost integrace těch, kteří přicházejí. „Pokud někdo překročí tuto jednoduchou logickou podmíněnost, pak se vystavuje riziku, které vidíme v řadě jiných zemí,“ upozornil Haišman.