Úřady projednaly většinu žádostí církví o majetek

07.01.2016 11:18

Státní instituce projednaly ke konci roku 2015 většinu žádostí o vydání majetku církvím. Státní pozemkový úřad a Lesy ČR, tedy úřady, které obdržely nejvíce výzev na vydání majetku, jich projednaly přes 90 procent. Stát už uzavřel dohody o vydání asi 130 000 hektarů lesů či zemědělské půdy, vydány byly stovky staveb i některé kulturní památky. O další památky se církev a stát soudí a soudy budou asi ještě měsíce řešit desítky sporných případů týkajících se i dalšího majetku, o nějž církve žádají.

Úřady projednaly většinu žádostí církví o majetek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Plastika v kostele

U Krajského soudu v Hradci Králové pokračuje v pátek projednávání žaloby broumovských benediktinů, kterým pozemkový úřad odmítl vydat pozemky na Broumovsku. Jde o více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně 4 000 hektarů a stavby na Náchodsku. Soud je odmítl vydat s odkazem na to, že je benediktini pozbyli už před rozhodným únorem 1948. Právníci řádu to odmítají. Podobný důvod zamítnutí je příčinou také dalších soudních sporů, žaloby podalo třeba Cisterciácké opatství v Oseku, soudní cestou se chce bránit i Německý řád, který žádal mimo jiné o hrad Bouzov.

Také v případě Bouzova stát odkazuje na to, že hrad byl konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován podle zmíněných dekretů, nikoli však řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši.

Další žaloby, které soudy řeší, se týkají především majetku, jenž je dnes evidován jako obecní – takový podle zákona vydán být nemůže a poskytuje se za něj finanční náhrada. Církve jsou ale v některých případech přesvědčeny o tom, že dnešní obecní majetek nepřešel z vlastnictví státu do vlastnictví obcí podle zákona a v rozporu s blokačním paragrafem, a měl by tedy být stále vlastněn státem. V tom případě by o něj mohly žádat.

Několik takových žalob podal řád Křižovníků s červenou hvězdou nebo Suverénní řád maltézských rytířů. Ten se žalobami dožaduje rozhodnutí o pozemcích v pražské čtvrti Březiněves; pozemky zahrnují velkou část obce a plánovaly se na nich veřejné stavby.

Lesy ČR obdržely od církevních subjektů 2 265 výzev na vydání celkem 49 182 pozemků a 1 392 staveb. Ke 3. lednu uzavřely 1 889 dohod o vydání majetku; na základě jedné výzvy však může být a často je uzavřeno i několik dohod. Uzavřené dohody se týkají 17 566 pozemků na více než 78 000 hektarech a 249 staveb. Dalších téměř 23 000 hektarů pozemků, o něž církve žádaly u Lesů ČR, bylo vydáno na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu (SPÚ). Ten funguje jako správní orgán a vyřizuje odvolání církevních subjektů, jejichž žádosti odmítly Lesy ČR.

Samotný pozemkový úřad obdržel téměř 3 500 výzev, ke konci roku uzavřel téměř 3 000 dohod. Týkají se více než 34 000 pozemků o celkové výměře přes 24 000 hektarů a také 68 staveb.

I movité věci z oblasti kulturního dědictví

Církve v rámci majetkového vyrovnání žádaly také o některé nemovitosti i movité věci z oblasti kulturního dědictví. Národní památkový ústav evidoval téměř 50 výzev, z nichž 38 odmítl nebo vrátil. V sedmi případech žádostem vyhověl, k nim patří areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a zámek v Kroměříži. Pět výzev se podle NPÚ ještě vyřizuje, dvě z nich řeší SPÚ. NPÚ odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov.

Národní galerie dostala čtyři desítky žádostí o vydání uměleckých děl. K nejvýznamnějším patřily Vyšebrodský cyklus, Puchnerova archa a dva Rubensovy obrazy, které NG církvi vrátila; zůstávají ale v NG jako dlouhodobá zápůjčka. Soud rozhodl, že NG má vydat církvi gotickou Madonu z Veveří. Zamítavé stanovisko NG vydala i k žádosti o vydání Madony roudnické a Madony michelské.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán. Třetí dvoumiliardovou splátku stát církvím zaslal na konci prosince. Současně se až na nulu bude příští léta snižovat státní dotace církvím.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…