Kopatko chválí úřady Doněcké lidové republiky za to, že na první výročí vyhlášení referenda o samostatnosti oficiálně oznámily, že netrvají na úplné nezávislosti. Toto kompromisní prohlášení je dle jeho názoru plně v souladu s minskými dohodami o příměří. Připouští ovšem, že politická prohlášení a skutečné jednání se od sebe často velmi liší. „Co tedy vlastně političtí vůdci požadují? V prvé řadě oficiální uznání ruštiny jako úředního jazyka, neutrální status Ukrajiny a autonomii se vším všudy,“ píše Kopatko s dodatkem, že riziko dalšího vyhrocení konfliktu je bohužel stále ve hře.

Podle Kopatka může mít velký vliv na probíhající konfrontaci neutěšený stav ukrajinské ekonomiky. Připomíná v této souvislosti, že ekonomika na územích pod kontrolou separatistů tvoří 17 % z celkového HDP země. „Na území Doněcké a Luhanské lidové republiky jsou soustředěny desítky dolů, železárny, chemické a strojírenské podniky. Rovněž se zde nachází velké procento kvalifikovaných odborníků. Musíme si uvědomit, že konflikt probíhá v jedné z největších zemí Evropy, ve které žije více než čtyřicet miliónů lidí,“ poukazuje Kopatko, který byl nucen pro své opoziční názory vůči současné kyjevské vládě opustit Ukrajinu.

„Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by se ekonomika měla zlepšovat. Ekonomové sice tvrdí, že HDP v letošním roce klesne o 7,5 %, ale to považuji za přehnaně optimistické. Situace je mnohem dramatičtější,“ míní Kopatko. Za nejvíc alarmující považuje fakt, že země nevydělává žádné peníze. Bez zahraničních půjček je dle jeho názoru Ukrajina odsouzena k záhubě. „Experti by měli posoudit, jaký je ekonomický potenciál Donbasu a intenzita vazeb na ostatní regiony Ukrajiny. Mnozí však hovoří o tom, že zkoumat ekonomické možnosti Donbasu jsou ve světle další eskalace napětí vlastně zbytečné. Problematika ekonomického oživení je tak odložena na neurčito,“ konstatuje sociolog.