Přestane se Německo orientovat na výrobu elektromobilů a zaměří se spíše na zbrojní produkci? Ekonomka Ilona Švihlíková se zodpovězení této otázky věnuje ve své přednášce o novém ekonomickém modelu, která je dostupná na jejím profilu na síti YouTube.

„V Německu se dějí velikánské věci. A už jenom z toho důvodu, že jsme sousedem této země, je potřeba vědět, co se to vlastně všechno děje. V Německu dochází totiž k velkým změnám a prolomení tabu, která dříve tvořila integrální součást německé hospodářské politiky,“ říká docentka Švihlíková.

Němci podinvestovali

Upozorňuje na tzv. dluhovou brzdu, která byla velmi dlouho prioritou německé hospodářské politiky, což se odrazilo i ukotvením v ústavním zákoně. „Dluhová brzda byla ukotvena v roce 2009, to byly dopady velké recese, jedné z největších poruch ekonomiky vůbec, někdy se srovnává s velkou depresí. Tak dramatické to nebylo, ale byla to bezesporu velká krize většiny západních ekonomik. A v té době místo investic, místo modernizace ekonomiky si Němci do ústavního zákona dávají dluhovou brzdu. A navíc právě tuhle tematiku dluhu rozšiřují po celé Evropské unii, na rozdíl třeba od Spojených států, které v té době sázejí na politiku úplně jiného typu, na investice atd.,“ zrekapitulovala vznik dluhové brzdy Švihlíková.

Stabilní Německo

Vliv dluhové brzdy na EU byl podle ní bohužel obrovský. „Jak ta dluhová brzda vypadala? Byla tam omezení strukturálního schodku rozpočtu a samozřejmě měla to být dlouhodobá odpovědnost a případně taky dlouhodobá atraktivita Německa jako stabilního prostoru bez masivnějších dluhů, ale ve skutečnosti tahle politika vedla k obrovské míře podinvestovanosti Německa, a to zejména právě třeba ve srovnání s USA, o Číně ani nemluvě,“ vysvětlila ekonomka.