Uzbekistán: Co teď, pokud jde o Moskvu a Západ

31.08.2016 10:08

Ve čtvrtek 1. září čekají Uzbekistán velké oslavy; slavit se bude 25 let nezávislosti země. Přesně před čtvrt stoletím byl zformován současný Uzbekistán, následník Uzbecké SSR. V průběhu všech těchto let zemi vedl jeden muž, prezident Islam Karimov, který v pondělí zažil klinickou smrt. O okolnostech jeho léčby a budoucnosti země napsal známý expert na Uzbekistán, novinář Daniil Kislov.

Uzbekistán: Co teď, pokud jde o Moskvu a Západ
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Rudé náměstní v noci

„V pondělí podle našich informací sedmaosmdesátiletý lídr Uzbekistánu zažil klinickou smrt. Později byl pravděpodobně napojen na přístroje, které ho udržují při životě. Došlo k tomu jen několik dní před dlouho očekávanými oslavami čtvrtstoletí uzbecké nezávislosti,“ píše Kislov na svém serveru Fergan News.

O zdravotním stavu uzbeckého prezidenta nyní panuje mnoho různých názorů a verzí, které se dají jen těžko potvrdit či vyvrátit. Nastalou situaci vysvětluje Kislov vcelku jednoduše: „Informovat o nemocech nejvyššího politického představitele Uzbekistánu je velmi složité, téměř nemožné, ať už ke komplikacím dojde během státních svátků, nebo kdykoli jindy.“

„V této souvislosti se novinářská práce dělá velmi složitě, často s rizikem fyzické likvidace samotného novináře či jeho zdrojů,“ dodal novinář původem z uzbeckého Ferganu.

„Náš server v Uzbekistánu blokují již deset let. Naši zpravodajové, které si sami školíme a připravujeme po všech stránkách, musejí ze země často prchat, jsou pronásledováni. Na ostatní se jen ‚sypou‘ výhrůžky, to platí i pro naše informátory,“ objasnil Kislov politickou situaci v zemi.

To, jestli je prezident Uzbekistánu stále naživu, nebo je mrtev „klinicky“, již není prý tak podstatné. „Je očividné, že Islam Karimov zemřel z právního hlediska; jeho zdravotní stav je v takovém stavu, že není schopný komunikovat se svým okolím, není při vědomí, nemůže tudíž ani plnit své zákonem stanovené funkce,“ míní uzbecký novinář.

I přesto doposud někteří lidé z Karimových nejbližších kruhů stále uzbeckou veřejnost utvrzují v tom, že se prezident nachází ve stavu „zdravé mysli a dobré paměti“.

„Tak by se v civilizovaných zemích postupovat nemělo; takové vyjádření by mělo být buď zveřejněno zplnomocněnou osobou z úřadu vlády, nebo by měla být alespoň prezentována lékařská zpráva z nemocnice, ve které se prezident nachází, která by tato tvrzení potvrdila,“ míní Kislov. „Opačný postup akorát potvrzuje to, že nelze dokázat, že je Karimov stále naživu.“

Porušování uzbecké ústavy

Další problém podle Kislova spočívá v tom, že ti lidé, kteří se nachází v blízkém okruhu uzbeckého lídra, „hrubě narušují zákon“, jelikož v takovéto situaci se podle uzbecké ústavy mají předat pravomoci prezidenta do rukou předsedy senátu.

Proč k tomu nedošlo? Podle Kislova existují dvě možná vysvětlení. První verze: Karimov je stále naživu a jeho základní životní funkce zabezpečují přístroje. Naděje na jeho úplné vyléčení není. Vláda ovšem nehodlá pokazit oslavy výročí uzbecké nezávislosti, na které uvolnila ohromné množství finančních prostředků, zprávou o smrti lídra země.

Druhá verze: Skupina obklopující tělo „včerejšího lídra“ potřebuje získat trochu času na to, aby si mohla rozdělit „koláč“. To znamená domluvit se na rozdělení postů a vyjednávání o novém směřování.

„Uzbecká vláda nemůže potvrdit smrt prezidenta Uzbekistánu, protože tak může učinit pouze s jeho výslovným souhlasem,“ takový vtip se šíří na uzbeckém internetu.

Vliv Moskvy by mohl narůst

Novinář specializující se na mezinárodní dění píšící pro ruský liberální plátek Echo Moskvy Arkadij Dubnov se domnívá, že největší šance na převzetí moci v zemi má dosavadní ministerský předseda Šavkat Mirzijaev, který v čele vlády stojí od roku 2003.

Mirzijaev má „velmi blízko k prezidentské rodině a navíc jej podporuje všemocný šéf Služby národní bezpečnosti Uzbekistánu Rusam Inojatov“.

„Jestliže se k moci skutečně dostane Mirzijaev, Taškent se pravděpodobně nevyhne značnému zvýšení ruského vlivu, což nemusí nutně znamenat návrat Uzbekistánu do Taškentského paktu (Organizace kolektivní bezpečnosti uzavřená mnohými asijskými zeměmi v regionu). Bude se jednat spíše o spolupráci pragmatickou nežli politickou; následník Karimova bude potřebovat skutečnou podporu a v Moskvě s ní obvykle nešetří, konečná cena může být ovšem dost vysoká,“ míní novinář.

„Prozápadní kurs nové generace uzbecké elity se také vyloučit nedá, ovšem rázné změny v politickém směřování nejsou pro Taškent zrovna typické, mohlo by k tomu dojít v budoucnu,“ míní Dubnov.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: fib

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Útok na Babiše, jde to do rodiny. „Velká prasárna!“ Kalousek to schytal. A hned po něm senátor Smoljak. „Chucpe!“

18:12 Útok na Babiše, jde to do rodiny. „Velká prasárna!“ Kalousek to schytal. A hned po něm senátor Smoljak. „Chucpe!“

V politice bývá běžné, že se do ní zatahují rodinné spory, protože je v ní jakýkoli útok dobrý. „Ale…